Chytrý a systematický postup Ukrajinců: Ropné velmoci Rusku dochází benzín doma i na frontě

Ukrajinské drony dnes bez nadsázky přepisují energetickou mapu Ruska. Dokáží zasáhnout cíle více než tisíc kilometrů od hranic a míří na to nejcitlivější – rafinerie a zpracovatelské závody. Na výčtu níže je vidět, které ruské zpracovatelské závody byly již Ukrajinci napadeny.

Jedním z posledních příkladů je požár v obrovském závodě Gazpromu v Baschkortostánu, který ročně produkuje přes deset milionů tun ropných produktů. Tento podnik někteří označují za desátou největší rafinerii v Rusku.

Rafinerie měla protidronové klece i protivzdušnou obranu, přesto se k ní ukrajinské bezpilotní stroje dostaly opakovaně – jednou už v roce 2024 a dvakrát během posledního týdne.

Tento ukrajinský přístup nese své ovoce. Podle údajů, které potvrdily i ruské zdroje, se Ukrajincům podařilo vyřadit z provozu mezi 17 a 25 procenty výrobních kapacit v petrochemickém průmyslu. 

To je pro zemi, která žije z vývozu ropy a ropných produktů, obrovská rána. Někteří komentátoři útoky na tyto provozy označují za „nejúčinnější sankce“.

A skutečně se projevují – v uplynulém týdnu na Krymu neměla podle samotných ruských obyvatel poloostrova polovina čerpacích stanic žádný benzín.

Situace je tak vážná, že některé čerpací stanice vyvěšují nápisy, podle nichž je palivo k dispozici jen pro armádu a úřady, zatímco jinde není vůbec.

A jak už to ve státech prolezlých korupcí v dobách nedostatku surovin bývá, brzy se zboží objeví na černém trhu s obřími přirážkami.

Nedostatek základní suroviny samozřejmě účinně utajit nejde. Redaktorka regionální televize v reportáži ukazuje, že benzín buď není, nebo je dražší. Přesto si ale dává pozor, aby jasně nepojmenovala příčiny současného stavu.

Ruský správce Krymu Sergey Aksyonov tvrdí, že příčiny jsou objektivní a že benzin zase brzy bude.

Necelý týden po jeho vyjádření se ale situace rozhodně nelepší (viz černý trh na korbách náklaďáků) a problémy nemá jen Krym, ale přelévají se už i do evropské části Ruska. To tvrdí například článek moskevského webu MSK1.RU s titulkem Ceny kynou jako těsto. Co se děje na čerpacích stanicích v Moskvě a v regionech, kde došel.

A problému už přiznává i hlavní propagandista Solovjov.

Dalším symbolem této fáze války se stal útok dronové lodi na přístavní terminál v Tuapse u Černého moře. Právě zde tankery nakládají ropné produkty určené pro ruský export. 

Podle dostupných záběrů došlo k obrovské explozi přímo u mola, které slouží k nakládce ropy i obilí. Útok proběhl ve dne a na místě byli i civilisté, kteří výbuch natočili na mobilní telefony. V bezpečnostní komunitě se spekuluje, zdali to Ukrajinci udělali schválně za bílého dne, aby se amatérské záběry dostaly na veřejnost.

Terminál se tak stal nefunkčním a ruské úřady musely vyřadit z provozu klíčový bod pro export paliv. Ukrajina zkrátka chytře dokáže ohrozit i ty části infrastruktury, které Moskva považovala za relativně bezpečné.

Nedostatek paliv není jediným ruským problémem. Ukrajinská armáda a speciální jednotky totiž soustavně zasahují i samotné dopravní tepny. Ruské železnice, na kterých stojí přesuny těžké techniky, munice a paliva, se staly cílem koordinované kampaně útoků.

Podle ruských zdrojů bylo během posledních týdnů zpožděno více než 250 vlaků – od palivových souprav až po vojenské transporty.

Údery mají podle kanálu Reporting From Ukraine jasnou logiku: nejde jen o samotné vlaky, ale i o infrastrukturu, která je drží v chodu.

V Leningradské oblasti vykolejila souprava s patnácti cisternami, na jihu v Krymu explodoval náklad paliva přímo ve stanici Džankoj a v Záporožské oblasti ukrajinské drony po vykolejení vlaku zapálily uniklé pohonné hmoty. Zasaženy byly i trakční stanice, přepojovací uzly a reléové skříně, bez nichž není možné udržet stabilní provoz.

Právě tato „měkká místa“ ukrajinská strategie cíleně využívá. Namísto útoků na opevněné sklady či mosty míří na statické body systému, jejichž vyřazení má lavinový efekt.

V některých regionech, například v Rostovské nebo Volgogradské oblasti, tak ochromení jediné stanice znamenalo zpoždění desítek vlaků a přerušení zásobování fronty.

Výsledkem je rostoucí tlak na ruské velení. Palivo, které se ještě podaří vyrobit, se často nedostane včas na frontu. Rotace jednotek váznou a útočné tempo v mnoha sektorech zpomaluje. Ukrajinská kampaň proti železniční síti může postupně ochromit schopnost vést válku.

Jak praví staré čínské přísloví, požehnání nikdy nepřichází v párech a neštěstí nikdy nechodí samo. Jeho platnost se Rusům ukázala včera, kdy vojenské kanály přišly zřejmě s historickým prvenstvím.

Poprvé v moderních dějinách se podařilo sestřelit vojenský vrtulník pomocí FPV dronu. Cílem se stal ruský transportní Mi-8 operující v Charkovské oblasti.

Podle dostupných informací útok provedly jednotky spadající pod tzv. „unmanned systems forces“, tedy volné uskupení několika ukrajinských dronových týmů. I když někteří ruští komentátoři tvrdili, že se vrtulníku podařilo nouzově přistát, samotný fakt zásahu a následného vyřazení stroje už je potvrzen z několika zdrojů.

Tento incident ukazuje, že dosavadní hrozba FPV dronů vůči pozemním cílům se nevyhnutelně šíří i do vzduchu, a to nejen proti dalším dronům, což už jsme viděli mnohokrát. Znovu jsme u té ekonomické asymetrii války - dron za stovky dolarů zničil stroj za zhruba 10 milionů dolarů.

Vrtulníky, které Rusko často využívá k zásobování či evakuaci jednotek za frontou, budou muset operovat ještě dál od bojové linie. Ukrajinci zase ukázali, že rychlý technologický vývoj v oblasti dronů dokáže významně měnit rovnováhu sil přímo na bojišti.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.