Senát Městského soudu v Praze v čele se soudcem Tome Frankičem uznal po sedmi letech od podání obžaloby vinným podnikatele Martina Shenara z krácení daně ve výši 76 milionů korun. Senát se případem zabýval už popáté, až dosud Shenara obžaloby vždy zprostil. Ten se na místě odvolal.
Mohlo se jednat možná o rekordní příklad tzv. soudního ping pongu v historii české justice. Městský soud v Praze se však napopáté sklonil před autoritou odvolacího Vrchního soudu v Praze a uznal podnikatele Martina Shenara vinným z krácení daně velkého rozsahu, za což mu uložil peněžitý trest ve výši 7,2 mil. Kč.
Jde o případ, který k soudu dorazil už v roce 2019, kdy byla podána obžaloba. Shenar se měl krácení daně dopustit tím, že ač podle obžaloby koupil v roce 2009 stoprocentní podíly ve třech firmách na pronájem a provoz nemovitostí, tvrdil, že tak učinil už v roce 2007.
Pokud by tomu tak bylo, netížila by ho daňová povinnost, neboť do konce roku 2007 byl prodej akcií osvobozen od daně, pokud mezi dobou jejich nabytí a prodejem uplynulo alespoň šest měsíců. Změna nastala v roce 2008.
V aktuálním hlavním líčení před Městským soudem v Praze předložila Shenarova obhajoba daňové přiznání advokáta Davida Michala za rok 2007. Z něho má vyplývat, že v tento rok do nich započetl příjmy z prodeje zmíněných firem Shenarovi. Podle obhajoby jde o nezpochybnitelný důkaz, který vyvrací tvrzení obžaloby, že firmy Shenar koupil od Michala až v roce 2009 a tížila ho tak daňová povinnost ve výši 76 mil. Kč.
Podle předsedy senátu Tome Frankiče se však nejedná o nový důkaz, kterým by se odvolací soud již v nějaké míře nezabýval ve svém posledním rozhodnutí a měnil tak zásadně skutková zjištění, k nimž dospěl.
Soud také odmítl podnět obhajoby na podání předběžné otázky k soudnímu dvoru EU ohledně vázanosti nalézacího soudu názorem odvolacího soudu z pohledu presumpce neviny.
Podle Frankiče se totiž procesní situace, v níž se nalézací soud nachází, oproti předchozí situaci změnila. Zatímco ke všem předchozím zrušujícím rozsudkům přistoupil odvolací soud bez veřejného zasedání a provedení důkazů, po zásahu Ústavního soudu svůj postup změnil. Nalézací soud je tak vázán nejenom ústavními nálezy, ale i trestním řádem. K jinému postupu by byl oprávněn jen tehdy, pokud by se vrchní soud dopustil zjevného excesu, k čemuž nedošlo.

Duel Tejc vs. Rychlý. Ministr chce bič na soudce, nový šéf unie Rychlý odmítá tresty za právní názor
„Pokud k veřejnému zasedání přistoupil a v rámci veřejného zasedání důkazy provedl, pak má zdejší soud za to, že se nemůže pasovat do role odvolacího soudu ve vztahu k odvolacímu soudu a posuzovat správnost a úplnost procesního postupu odvolacího soudu. To prostě zdejšímu soudu nepřísluší, nemůže si sám vyhodnotit, jestli to odvolací soud udělal dobře, špatně, úplně, neúplně a podle toho se sám tady subjektivně rozhodovat, jestli to teda bude v konkrétním případě akceptovat, nebo to nebude akceptovat. Od toho jsou instančně vyšší soudy, Nejvyšší soud, případně Ústavní soud,“ uvedl předseda senátu Frankič.
Ačkoliv se Frankič při ústním odůvodnění rozhodnutí snažil vyvarovat kritice odvolacího soudu, přece jen se jí nevyhnul. A to když hodnotil jeho přístup k posuzování relevance důkazů předložené obhajobou ve prospěch Shenara.
„Jde o to, že v řízení se prokazuje vina a nikoliv nevina. A pokud zde obhajoba staví nějakou svou skutkovou verzi, tak ta musí být bezpečně vyvrácena. Pokud je vyvrácena nepřímými důkazy, což tady se dá říci, že žádné přímé důkazy k tomu zpochybnění tvrzení obhajoby odvolací soud neuvádí, tak ty nepřímé důkazy musí současně vylučovat možnost, že by to mohlo být jinak. Je pak tedy zarážející, že pokud nepřímé důkazy, s nimiž pracoval odvolací soud, mu umožnily uzavřít pozitivní skutkový děj, tak některé z důkazů doplněných obhajobou to zpochybňují,“ uvedl Frankič.
Podle něho však není úlohou nalézacího soudu, aby takový postup jakkoliv hodnotil a promítl do svého rozhodnutí, musí se s tím vypořádat sám vrchní soud, popřípadě Nejvyšší soud.
Zajímavý je i uložený trest. Shenarovi totiž soud uložil pouze peněžitý trest ve výši 7,2 mil. Kč, tedy necelých deset procent z částky, o kterou měl stát připravit na daních. Státní zástupce přitom trval na trestu nepodmíněném v rozpětí pět až deset let a finančním trestu 10 mil. Kč. Shenar se na místě odvolal, státní zástupce si ponechal lhůtu.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky moc.









