Praskne AI bublina? MMF varuje před globálními otřesy, investoři skupují pojištění proti pádu AI gigantů

Na finančních trzích panuje v posledních měsících stále silnější nervozita z možného prasknutí AI bubliny, ale karavana, alespoň zatím, jede dál. Technologické akcie jsou stále u (retailových) investorů horké zboží a akciový index S&P 500 je stále na svých maximech.  

Růst táhne všeobecný optimismus z AI. Giganti jako Meta, Google či Amazon pokračují v rekordních investicích do infrastruktury kolem umělé inteligence, stavějí nová datová centra a objednávají další miliony čipů. Důležité jsou dva trendy. Zaprvé: zatímco dřív tyto capexy firmy platily z vlastních zisků, dnes už je financují na dluh. A zadruhé: tempo, s jakým se toto kolo roztáčí, masivně roste. Od začátku letošního roku si na výstavbu AI infrastruktury půjčily přes 466 miliard dolarů, za celý loňský rok to bylo „jen“ 101 miliard dolarů. Jenže investoři – a nejen oni – si kladou otázku, jak dlouho jsou takové výdaje udržitelné. 

Poslední vážné varování přináší říjnová zpráva Mezinárodního měnového fondu. Ten upozorňuje, že „slabší investice do umělé inteligence či nižší než očekávaná ziskovost mohou vyvolat prudkou korekci cen technologických akcií“, která by se následně mohla přelít i do širší ekonomiky. „Následky AI korekce mohou být globální,“ dodává Fond. Jinými slovy jde o varování, že nám tu pod povrchem dost možná probublává další dot-com krize. 

A když už jsme u paralel: data ukazují, že americký akciový trh je nyní mimořádně koncentrovaný směrem k AI firmám. Společnosti navázané na umělou inteligenci už tvoří 49 procent hodnoty indexu S&P 500, což znamená, že vývoj celého trhu do velké míry závisí na několika málo firmách ze stejného oboru. A to nikdy není zdravá situace – zvlášť ve chvíli, kdy se monetizační model AI teprve musí osvědčit.

Nervozita kolem AI se projevuje právě v dluhu, který kolem invesic do infrastruktury umělé inteligence roste. To tlačí výnosy dluhopisů AI hráčů v posledních týdnech vzhůru, příkladem je společnost CoreWeave, která provozuje datová centra a pronajímá výpočetní výkon pro AI. Výnos jejích dluhopisů v říjnu vyskočil až k 15 procentům, přestože se ještě nedávno obchodovaly o pět procentních bodů níže. Investoři tak za své peníze požadují podstatně vyšší rizikovou prémii. 

Navíc, jak v úterý upozorňuje deník Financial Times, v posledních týdnech zároveň prudce roste obchodování s finančními deriváty credit default swaps (CDS), což je v zásadě pojištění, kterým se investoři kryjí proti případnému nesplacení firemních dluhů. Podle Financial Times nyní týdenní objem obchodů s CDS navázanými na velké AI společnosti jako jsou Meta, Nvidia, Broadcom, Oracle či Alphabet, přesahuje devět miliard dolarů, ještě v červenci přitom nedosahoval ani dvou miliard. 

„CDS se staly klíčovým ukazatelem nálady investorů ohledně financování hyperscalerů a širšího obchodování s akciemi v oblasti umělé inteligence,“ uvedl pro FT Manish Kabra ze Société Générale. Podle něj se trh stále více soustředí na dvě věci: CDS a volný peněžní tok technologických společností. 

Mimochodem – deriváty CDS byly populární před hypoteční krizí v roce 2008, kdy je hojně využívali a následně na nich vydělali investoři jako Michael Burry, který tuto krizi dokázal předpovědět. Přestože další předpovědi se Burrymu příliš nepodařily, nyní rovněž varuje před splasknutím AI bubliny, které by podle něj mělo přijít spíše dříve než později. 

Mezinárodní měnový fond navíc navíc upozorňuje na další problém kolem investic do umělé inteligence – a tím je stále propojenější financování AI průmyslu. Velké technologické společnosti nejsou jen v rolích dodavatelů a zákazníků, ale jsou současně investory, věřiteli a garanty projektů svých obchodních partnerů. Jinými slovy tvoří dohromady jeden zacyklený ekosystém. 

Příkladem je Nvidia: výrobce čipů se podílí na financování datacentrové infrastruktury, kterou bude využívat OpenAI, jeden z jeho významných zákazníků. V projektu v americkém Ohiu Nvidia poskytuje rozsáhlé finanční záruky až za 105 miliard dolarů. Propojení sice může urychlovat výstavbu, současně však znamená, že potíže jednoho významného hráče mohou zasáhnout řadu dalších společností, respektive celý sektor. A jak jsme viděli v hypoteční krizi v roce 2008, platí okřídlené pravilo „čím jsou větší, tím tvrději dopadnou“. 

Výše zmíněné automaticky neznamená, že AI bublina je už zralá na propíchnutí. Rostoucí výnosy AI dluhopisů, rekordní zájem o CDS, tvrdé varování MMF i masivní koncentrace AI firem v amerických indexech jsou ale signály, že se „něco děje“ a že nervozita na trhu stoupá. Ostatně, velké hedgeové fondy se pro jistotu zbavují technologických AI akcií rekordním tempem za poslední dekádu, ukazují data Goldman Sachs. 

Jestli bude výsledkem pouhé zaškobrtnutí trhu, větší korekce, anebo plnohodnotná krize srovnatelná s internetovou bublinou přelomu tisíciletí, ukáže až čas. Současně však platí, že umělá inteligence může přinést revoluci v produktivitě a fungování celé ekonomiky. 

To ale ještě neznamená, že na ní dnešní investoři vydělají. Historie podobné paradoxy zná: železnice v 19. století nebo internet o století a půl později změnily svět, přesto se kolem obou technologií vytvořily investiční bubliny, jejichž prasknutí připravilo investory o obrovské peníze. Umělá inteligence je největší technologickou revolucí současnosti – zároveň se však může stát i jednou z největších investičních pastí.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky moc.