Pokud nepřijde zima plná sněhu, s největší pravděpodobností nás v příštím roce česká další kůrovcová kalamita. Vzácně se na tom shodují mnozí lesníci i ochranáři přírody. Liší se jen v názoru, jak proti očekávané devastaci lesů bojovat.
Sucho totiž začíná opravdu citelně trápit nejen vodohospodáře a zemědělce. Nedostatek srážek doslova ničí české lesy. To je vidět třeba v jižních Čechách nejen v suchých lesích, ale i na množství vyvrácených stromů podél silnic, které oslabené suchem podléhají i slabším poryvům větru.
Má být ale ještě mnohem hůř. Prakticky všichni odborníci varují před tím, že Česko může na jaře a v létě zasáhnout další kůrovcová kalamita katastrofálního rozsahu. K tomu se ale navíc mohou přidat (a také už přidávají) problémy jiných druhů stromů než smrků, a to včetně listnáčů.
„Nechceme nic podcenit. I proto jsme v září zahájili mimořádný audit porostů, který bude pokračovat i přes zimu a na jaře. Z jeho výstupů vyvodíme závěry a uděláme potřebná opatření,” napsala INFO.CZ mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.
Potvrdila, že sucho, a zejména extrémní teploty v letošním létě, výrazně přispěly k větší aktivitě kůrovců. Suchem oslabené stromy měly menší odolnost vůči napadení. „Proto se oproti minulému roku zvýšil počet napadených stromů a tím i riziko šíření kůrovce v příštím roce,” uvedla Jouklová. Gradace hrozí podle ní zejména tam, kde vlastníci neodstraní napadené stromy do jarního rojení.
„K riziku přistupujeme s velkým respektem a situaci nepodceňujeme. K zabránění škodám také využijeme veškeré nové poznatky, které jsou k dispozici,” řekla mluvčí Lesů ČR. Zároveň ale upozornila, že své kůrovce mají i další dřeviny, nejen smrk.
„Proto asanujeme i napadené modříny nebo jedle. Sucho poškodilo také listnáče, řada z nich shodila listí předčasně a není zřejmé, jestli se tak na zimu dokázaly dobře připravit. Asi největší riziko by nyní představovaly extrémní mrazy bez sněhové pokrývky,” shrnuje riziko devastace českých lesů Jouklová.
Sníh jako zachránce všeho
S vysokým rizikem další kůrovcové kalamity souhlasí i ochránci přírody. „Pokud nenastane zima s nadprůměrným množstvím srážek, čekají české lesy opravdu velké problémy. Kůrovcová kalamita by byla takřka jistá,” prohlásil Jaromír Bláha z Hnutí Duha. Kůrovci totiž dokáží odolat i silným mrazům, větší nebezpečí pro ně představuje právě zimní vlhkost.
Bláha je přitom přesvědčen, že při současném vývoji průměrných teplot a s ním spojeným rozložením srážek čeká uměle zasázené smrkové kultury v nižších oblastech Česka tak jako tak postupný zánik. Ani umělá obnova nepomůže.
Jak už ale bylo řečeno, velké problémy mají i jiné dřeviny než smrky. I Bláha proto potvrzuje, že některé katastrofické prognózy dokonce do budoucna v Česku předpovídají spíše nějakou „krajinu křovin” než zemi neprostupných lesů.
I z toho důvodu je však podle některých ekologů (ale i lesníků) nutné dát v maximální možné míře přednost přirozené obnově lesa, tedy tomu, aby příroda sama určila, jakým stromům a rostlinám dá přednost. „Ukazuje se, že takto vzniklé porosty jsou odolnější než ty uměle vysázené, navíc může přirozená obnova přinést lidem i informaci o tom, jaké dřeviny a v jakém prostředí lépe odolají novým klimatickým podmínkám,” tvrdí Bláha.
Problém je ovšem v tom, že hrozící devastace českých lesů není jen problémem ekologickým, ale i hospodářským. Jak už dříve upozornil v rozhovoru pro INFO.CZ Tomáš Pařík z Asociace lesnických a dřevozpracujících podniků, dřevo je prakticky jediná obnovitelná surovina, kterou má Česko k dispozici.
A to navíc velmi důležitá. Uměle vysázené smrkové monokultury nevznikaly od poloviny 19. století ve střední Evropě nahodile, ale jako důsledek poptávky po smrkovém dřevu jako energetické surovině a důležitém stavebním materiálu. Smrk je rychlostí svého růstu v kombinaci s kvalitou dřeva v českých podmínkách prakticky nenahraditelnou surovinou, a to zejména ve stavebnictví.
Pokud v budoucnu nebude k dispozici v dostatečném množství a naše spotřeba zůstane stejná, nebo se dokonce zvýší, bude muset být podle Tomáše Paříka smrkové dřevo nahrazeno velmi neekologickým dovozem jiných surovin ze vzdáleného zahraničí. V lepším případě se může jednat třeba o teakové dřevo nebo bambus, v horším o plast.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky moc.
