Nové byty, školy, metro, okruhy i rychlejší spojení na letiště. Praha má před sebou investice za stovky miliard a zároveň další růst počtu obyvatel. V debatě pořádané Hospodářskou komorou Praha se proto politici i odborníci vraceli ke stejnému problému: metropole většinou ví, co potřebuje, mnohem horší je to s rychlostí přípravy a koordinací velkých projektů.
Praha už dávno netrpí nedostatkem plánů. Metro D se připravuje desítky let, železnice na letiště podobně, městu stále chybějí části vnitřního i vnějšího okruhu a zároveň se očekává další růst počtu obyvatel. Otázka proto není jen co stavět, ale hlavně jak dostat velké projekty z prezentací a vizualizací do reality.
Právě na to upozornil předseda Hospodářské komory Praha Petr Michal, která debatu zástupců uskupení kandidujících do pražského zastupitelstva uspořádala.
„Jako Pražané bychom si neměli vybírat, jestli jedna stavba bude a jiná nebude. Letiště bez železnice má omezenou perspektivu, Praha bez vnějšího okruhu má významnou závadu a město bez funkčního vnitřního okruhu se nemůže rozvíjet,“ uvedl Michal. Největší riziko podle něj neleží v samotných projektech, ale v nedostatku koordinace a komunikace mezi státem, Prahou a dalšími investory.
Z bytové krize se Praha musí „prostavět“
Největší část politické debaty se točila kolem bydlení a dalšího růstu metropole. V základní diagnóze se přitom jednotlivé strany příliš nerozcházely: Praha potřebuje stavět výrazně více.
„Musíme se prostavět z bytové krize, zároveň musíme zrychlit strategické investice,“ shrnul Michal Hroza ze SPOLU.
Podle Václava Vislouse z Pirátů má jít nová hustší zástavba především ruku v ruce s kolejovou dopravou. Metropolitní plán podle něj odemkl možnosti další výstavby, zároveň ale nestačí spoléhat jen na soukromé developery a stavět musí i samotné město. Piráti proto prosazují například vznik nových čtvrtí na prodloužených trasách metra.
Hana Novotná ze STAN zase zdůraznila, že samotné nové byty nestačí. „Musíme stavět více bytů i infrastruktury. Musí to být prostupné celky s dopravou,“ uvedla. Praha podle ní potřebuje současně školy, školky a další veřejnou vybavenost.
Dostupnost bydlení přitom není jen otázkou sociální politiky. Adam Paclt z Motoristů ji spojil i s tím, zda Praha vůbec dokáže udržet mladší obyvatele. „Nevěřím tomu, že moje děti budou mít na bydlení v Praze, pokud bych jim nějakou nemovitost nepředal. Pokud neudržíme ve městě obyvatele, neudržíme ani město,“ řekl.
Metro, okruh a vlak na letiště
Silná shoda panovala také kolem velkých dopravních staveb. Odborný blok před politickou debatou ukázal, že Praha v příštích letech nebude řešit jeden klíčový projekt, ale několik současně.
Jiří Kraus z Letiště Praha označil za nejdůležitější dopravní stavbu železniční napojení letiště. Podobně mluvil Pavel Paidar ze Správy železnic, který připomněl, že projekt zároveň výrazně zlepší spojení s Kladnem.
Šéf Ředitelství silnic a dálnic Radek Mátl zdůraznil i dokončení obou okruhů. U vnějšího je podle něj zásadní, aby skutečně vznikl celý. „Aby okruh fungoval, musí to být okruh. Jako písmeno U to fungovat nikdy nemůže,“ řekl.
Mezi politiky pak zaznívala především kolejová doprava. „Bušit do kolejové dopravy je základ,“ shrnul Vislous. Jan Čižinský z Prahy Sobě jmenoval dostavbu metra D, přípravu další okružní linky a vlak na letiště, Hroza vedle metra zdůraznil příměstskou železnici a další tramvajové tratě.
Jiný akcent přidal Milan Urban za SPD. Praha se podle něj nesmí plánovat jako izolovaný ostrov, ale společně se Středočeským krajem. Vedle okruhů a kolejové dopravy proto zdůraznil i výstavbu P+R parkovišť na hlavních dopravních uzlech.
Město může brzdit i samo sebe
Vedle staveb se ale debata dostala i k samotnému fungování Prahy. Václav Láska za SEN 21 upozornil na komplikované rozdělení kompetencí mezi magistrát a 57 městských částí.
„Nejsem příznivec jejich rušení, ale je třeba přesunout kompetence. Mají výhodu, že jsou v místě a umí zařídit lokální věci. Pak ale nemohou zvládnout velké věci, protože na ně nemají peníze ani odborníky,“ řekl. Část velkých investic by proto podle něj měla přejít přímo pod magistrát.
Jan Čižinský zase otevřel debatu o přímé volbě primátora a obecnějším zjednodušení řízení města. Praha podle něj musí ukázat, že je schopná sama sebe zreformovat a fungovat jako dynamická metropole.
Právě fungování úřadů se přelévá i do schopnosti Prahy konkurovat jiným evropským metropolím. Novotná připomněla, že zahraniční odborníci při rozhodování neřeší jen výši mzdy, ale také bydlení, školy, školky nebo kvalitu života. Vislous by pražské Expat Centre přeměnil na skutečný „one-stop shop“, kde by cizinci mohli vyřídit většinu potřebné administrativy.
Praha tak podle politiků i zástupců byznysu nepotřebuje další seznam projektů, které by jednou chtěla postavit. Ten už má. Větší problém je schopnost rozhodnout, povolit, koordinovat a nakonec skutečně stavět.
A právě tam se debata vrátila k Michalově úvodnímu varování: největší riziko nemusí být, že Praha neví, co chce. Může jím být to, že jednotlivé části státu a města nedokážou své plány sladit dost rychle na to, aby metropole stihla vlastní růst.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky moc!
