KOMENTÁŘ KARLA SVOBODY | Útoky ukrajinských dronů na ropnou infrastrukturu naplno odhalily krizi s pohonnými hmotami v Rusku. Ta je však pouze viditelným projevem mnohem hlubších problémů. Navzdory optimistickým proklamacím Vladimira Putina se ruská ekonomika potýká s rekordním rozpočtovým schodkem, rizikem nové vlny inflace a tzv. „technickou stagnací“. Centrální banka balancuje na hraně ve snaze odvrátit nejhorší, zatímco „speciální operace“ dál vysává zdroje.
Poslední útoky ukrajinských bezpilotních letadel na ropovod Družba i na ruské rafinerie poukazují na problém, který je již několik týdnů tématem domácích zpráv – Rusko čelí akutní krizi v dodávkách pohonných hmot. Nejde o jednoduchou příčinnou vazbu, protože příčin krize je daleko víc: ukrajinské údery se odehrávají v „palivově náročném“ období sklizně i pravidelných údržbových odstávek některých rafinerií, navíc následkem západních sankcí se objevují problémy s nedostatkem náhradních dílů.
Nicméně nedostatek benzínu, kterému v současné době Rusko čelí, je jen „špička ledovce“ problémů celé ruské ekonomiky. Bylo to vidět třeba i během Východního ekonomického fóra (VEF) ve Vladivostoku, kde Vladimir Putin zůstal s optimistickým projevem osamocený, zatímco ostatní řečníci hovořili naprosto otevřeně o narůstající krizi.
Šéf Sber(banku) German Gref například mluvil o „technické stagnaci“, což je sám o sobě termín v ekonomické literatuře neužívaný.
Válka drtí rozpočet, fondy vysychají
Rozpočtový deficit se aktuálně vyšplhal na 4,9 bilionu rublů, což je mnohem více, než činil původní plán pro celý rok (nejprve 1,7 bilionu, později navýšený na 3,9 bilionu). I zde je však nutné uvést čísla do kontextu: v poměru k HDP by měl celkový schodek dosáhnout relativně skromných 2,5 %.
Problém rozpočtu je hlavně na výdajové straně. Ačkoliv to nikdo neřekne naplno, právě válka je hlavním důvodem jeho propadu do deficitu. Rusko najímá nové a nové vojáky, což ho stojí stále více peněz, a očekává se, že výdajová stránka rozpočtu dále poroste. Na druhou stranu je férové dodat, že nelze jednoduše extrapolovat dosavadní vývoj a vypočítat z něj konečný schodek na konci roku. Některé daňové příjmy totiž přicházejí nerovnoměrně a není jasné, jak se budou vyvíjet ceny ropy.
Jenže i tento relativně nízký schodek představuje větší problém, než se na první pohled zdá, protože Rusko nemá příliš možností, jak si půjčovat. Vladimiru Putinovi se pochopitelně nechce zvyšovat daně, nicméně i opatření jako snížení prahu pro povinnou registraci k DPH představují faktické navýšení daňové zátěže pro malé podnikatele.
Příliš radosti pak nevyvolal ani recyklační poplatek na automobily, protože trh s nimi zaznamenal propad, ze kterého se stále plně nevzpamatoval.
Stát tak musí stále častěji sahat do vnitřních zdrojů, především do Fondu národního bohatství, který se postupně ztenčuje. Ani vyhlídky do druhého pololetí nejsou růžové – ceny ropy ani objemy jejího vývozu nestoupají, což tlačí dolů především příjmy z ropy a zemního plynu. Právě ty zaznamenaly pokles, zatímco neropné příjmy rostly poměrně uspokojivě.
Rubl jako časovaná bomba a boj s inflací
Rusko pochopitelně může sáhnout k oslabení rublu, které by vyřešilo část výpadku rozpočtových příjmů. Ani to ale není bez rizika. Takový krok by mohl přispět k růstu inflace, se kterou Centrální banka (CBR) v posledních měsících usilovně bojovala.
Ačkoliv se může zdát, že je inflace definitivně pryč (v srpnu Rusko zaznamenalo dokonce deflaci), realita může být jiná. Pokles cen, i přes úpravu tarifů za bydlení, způsobily hlavně sezónní vlivy v podobě levnějšího ovoce a zeleniny. Tyto vlivy jsou však dočasné. Místo deflace tak může nastoupit nová vlna inflace, kterou bude o to těžší zastavit.
To je ostatně jeden z důvodů, proč je Centrální banka opatrná ve snižování úrokových sazeb. Základní úroková míra je v současnosti 18 % a všeobecně se očekává, že ji bankovní rada 12. září sníží na 17, možná i 16 %. Ani to by však ekonomiku zatím nezachránilo. German Gref během VEF mluvil o deseti procentech jako o úrovni, která může obnovit růst. CBR má ale také silné argumenty. Její viceguvernér Alexej Zabotkin upozorňoval, že vnímaná inflace zůstává v Rusku vysoká a nemá tendenci klesat.
Proti radikálnímu snižování úrokových sazeb mluví i ukazatele jako růst objemu úvěrů v ekonomice. Problém je, že civilní průmyslové sektory v současnosti zaznamenávají pokles. V praxi tak panuje obava, že roste objem peněz v ekonomice (křivka měnového agregátu M2 se odpoutala od let 2017–2019), ale produkce zboží stagnuje. To je další faktor, který zvyšuje riziko podzimní inflační vlny.
Její zastavení by si pak vyžádalo mnohem razantnější opatření, než jaká centrální banka přijala dosud. A k tomu všemu se přidává cena benzínu, která má kvůli omezené nabídce tendenci neustále růst.
Od začátku letošního roku do konce června vynaložilo Rusko podle zjištění SIPRI v armádních výdajích 16 bilionů rublů (cca 4 biliony korun). Graf znázorňuje historický vývoj armádních výdajů jak oficiálně přiznaných (světle modrá), tak utajených (tmavě modrá).
Paradox na trhu práce: Mzdy rostou, výroba klesá
Pro běžného Rusa zatím tyto problémy nejsou nijak zásadní, ale brzy se jimi mohou stát. Mzdy v ekonomice stále rostou. Rosstat tento měsíc oznámil, že průměrná mzda dosáhla 100 tisíc rublů, což představuje meziroční nárůst o 15 procent. Při nezaměstnanosti 2,2 procenta je zřejmé, že tento růst je důsledkem boje o pracovníky.
Protože však, jak již bylo zmíněno, průmyslová výroba v civilních sektorech klesá a i růst vojenské produkce výrazně zpomalil, situace ruských firem se nadále zhoršuje. V číslech o nezaměstnanosti navíc není vidět, že firmy přecházejí na zkrácené pracovní týdny či částečné úvazky. Nechtějí své pracovníky ztratit a doufají v lepší zítřky, ale v praxi si drží „mrtvou sílu“, kterou nemohou plně využít.
Poměrně skeptické vyznění Východního ekonomického fóra tak reflektovalo realitu, ve které se ruská ekonomika nachází. Pochopitelně se nejedná o situaci blížící se krachu, ale o problémy, které vyžadují poměrně delikátní řešení. To nejjednodušší, tedy zastavit válku, přitom Kreml nemá v úmyslu. Centrální bance tak nezbývá než pověstný „tanec mezi vejci“: hledat řešení, které pomůže ekonomice, aniž by znovu zažehlo inflaci.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
