Škoda mohla mít vlastní stylové kupé, které by zaujalo i na Západě. Třídveřový Favorit od Bertoneho ale skončil jen jako prototyp – místo něj přišel praktický pick-up.
Právě elegantní třídveřová varianta s karoserií coupé představovala podle názoru šéfa stejnojmenného italského studia Nuccia Bertoneho největší komerční příslib celé nové modelové řady. Bertone byl přesvědčen, že tento vůz by se mohl stát skutečným prodejním bestsellerem, a to i na náročných západních trzích, zejména pokud by byl osazen plánovanými výkonnějšími pohonnými jednotkami. Navzdory velkým ambicím však historie rozhodla jinak – v roce 1987 spatřil světlo světa pouze jediný prototyp v zářivě bronzové metalíze, který je dnes vzácným exponátem v nově otevřené části depozitáře továrního muzea Škoda v Mladé Boleslavi.
Stejný a přece jiný
Příprava tohoto málo známého prototypu probíhala v pobočném závodě v Kvasinách, kde inženýři zpracovali Bertoneho původní vizi do detailních výrobních výkresů. Práce postupovaly rychle; již koncem roku 1986 byla dokončena surová karoserie a kompletní funkční vzorek byl smontován v dubnu následujícího roku. Konstrukčně přitom kupé vycházelo ze standardní platformy Favoritu s rozvorem 2450 mm, což usnadňovalo případnou sériovou výrobu.
Na první pohled byla příď vozu shodná s klasickým hatchbackem, avšak při bližším zkoumání vynikly zásadní rozdíly: čelní sklo dostalo aerodynamičtější, ostřejší sklon a pár předních dveří se dočkal výrazného prodloužení, aby se dalo nastupovat dozadu. Mimořádně efektním prvkem, který třeba dobová Škoda Rapid/Garde neměla, byla bezrámová boční okna, která dodávala autu nádech exkluzivity a sportovnosti.
Místo běžných klik byly použity originální otevírací páčky, které designéři rafinovaně skryli do prolisů v karoserii těsně za hranou dveří podobně jako u původního Fiatu Uno.
Napínavou kapitolou byl vývoj středových B-sloupků karosérie. Původní Bertoneho návrh počítal s tím, že sloupky budou z exteriéru přiznané a viditelné. Čeští konstruktéři však přišli s inovací, kdy sloupky překryli bočním prosklením, což opticky sjednotilo linii oken.
Když v květnu 1987 Nuccio Bertone navštívil Československo, aby si výsledek prohlédl, byl tímto řešením doslova nadšen a uznal, že česká úprava jeho designu prospěla. Znovu tehdy zopakoval svou vizi, že kupé má potenciál stát se hvězdou celé typové řady Favorit.
Karoserie se navíc obešla bez tehdy módních širokých plastových ochranných panelů na bocích, čímž vynikly její čisté linie. Úpravou prošla i záď vozu – třetí výklopné dveře měly strmější sklon a jejich spodní hrana byla prakticky v úrovni horní linky zadních skupinových svítilen. Ladný design tak prakticky „kazily“ jen obrovské přední lampy z Favoritu, které prostě v PALu nedokázaly v 80. letech vyrobit nižší.
Prototyp byl původně obut do stylových třináctipalcových elektronových kol navržených přímo studiem Bertone (s pneumatikami 165/70 R13). Během testování se však projevila jejich nízká pevnost, a proto byla nahrazena robustnějšími osmipaprskovými disky, které se později objevily v katalogu příplatkové výbavy pro sériové modely.
Velké plány, skromná realita
U Favoritu se pod kapotou obecně počítalo s výrazným posílením dynamiky. Místo standardního motoru 1.3 OHV s kořeny v 60. letech (který nakonec ve Škodovkách vydržel do roku 2003) měl vůz pohánět nový agregát o objemu 1,4 litru s rozvodem OHC a výkonem 56 kW (76 koní). Tento motor měl třídveřovému Favoritu umožnit pokoření rychlostní hranice 160 km/h, což by z něj dělalo poměrně konkurenceschopné auto své třídy. Argumentem pro sériovou výrobu byl i fakt, že také konkurenční sovětská Lada Samara zprvu vznikala jako třídveřové auto.
Sériová produkce byla v plánech tehdejšího podniku AZNP optimisticky rozvržena na období po roce 1993. Lidé, kteří na kupé pracovali už ale tou dobou tušili, že práce na kupé skončí u jediného prototypu už proto, že na rozjezd linky zkrátka chyběly prostředky a přednost logicky dostal pětidveřový hatchback a posléze i kombi provedení Forman.
Trudná ekonomická realita a politické změny po roce 1989 priority automobilky dále změnily a posledním hřebíčkem do rakve sportovních choutek v sériové výrobě se staly zásnuby s Volkswagenem, ke kterým dolšo právě před 30 lety.
Naděje na výrobu kupé definitivně pohasla a v Kvasinách se místo sportovně střiženého vozu začal vyrábět užitkový Pick-up. Favorit Coupé tak zůstal navždy jen krásnou kapitolou z nekonečného škodováckého seriálu „co by kdyby“. Dnes by jistě šlo o vyhledávaný youngtimer - i běžné favority už dnes zvolna nabírají na ceně a kráčejí ve šlépějích zadomotorových škodovek. Ostatně Fáva vyrobená do roku 1991 už jsou úředně historickými vozidly. Jestliže některé dosluhující chuděry lze pořídit prakticky za basu piva, pěkný Favorit dnes neseženete pod 50 000 Kč.
