Konec války neznamenal konec násilí. V Krkonoších se ještě týdny poté odehrávaly tragédie, které dodnes vyvolávají otázky o vině, pomstě i spravedlnosti.
„Bylo asi 9 hodin ráno, když jsme zahlédli, že otce vedou k pomníku Emila Bönsche vedle boudy. Přivedli také několik sousedů a okolo stáli partyzáni s odjištěnými puškami...“ vzpomíná v knížce Stará vlast: Herlíkovice a Volský důl paní Erika Huthová, dcera Johanna Brauna, správce Klínové boudy.
Právě stejnojmenná luční enkláva, ležící v nadmořské výšce nad 1200 m n. m. vysoko nad Špindlerovým Mlýnem, se koncem května 1945 stala dějištěm jedné z mnoha lidských tragédií konce války. Svým zasazením do jinak mírumilovného a liduprázdného vysokohorského terénu se ale místům obvyklé poválečné genocidy Němců vymyká.
