KOMENTÁŘ MARKA KERLESE | Obyvatelé jihočeského městečka Rožmberk nad Vltavou bojují proti tomu, aby v jejich okolí vyrostly se státní podporou obří „větrníky“. Právě příklad turisticky malebného Rožmberku ukazuje složitost rozhodování o tom, které lokality v Česku jsou nejvhodnější nejen pro větrnou energetiku, ale i pro další nutné energetické stavby.
Lokalita „Machnatec“ nad Rožmberkem by měla být podle aktuálního návrhu Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) jednou z takzvaných akceleračních zón, v nichž by mělo být povolování výstavby větrných turbín rychlejší a byrokraticky méně komplikované. A to z důvodu veřejného zájmu o zvýšení podílu obnovitelných zdrojů v energetickém mixu.
Rožmberk byl přitom v hledáčku investorů větrných elektráren už jednou. A to i bez akceleračních zón. Před třemi lety nabídl investor sousedním obcím Rožmberk, Vyšší Brod a Malšín na kompenzacích celkem 50 milionů korun, pokud budou souhlasit s výstavbou třech obřích větrníků o výšce až 250 metrů. Zastupitelstvo Rožmberka ale návrh odmítlo a svůj nesouhlas dokonce „včlenilo“ do územního plánu.
„A
teď nám to celé začíná znovu,“ konstatuje starosta městečka
Rožmberk nad Vltavou Bohuslav Čtveráček. Naprostá většina
obyvatel podle něj s větrníky nad Rožmberkem nesouhlasí, stejně
jako s tím, aby jejich výstavba měla mít při vytyčení
akcelerační zóny nějaké zákonné výhody.
Rožmberk je pověstný svým turisticky hojně navštěvovaným hradem a zámkem a pohled do malebného vltavského údolí z hradního mostu patří k vůbec nejfotogeničtějším po celém toku Vltavy. Navíc je město cílem vodáků a cyklistů, žije z turistického ruchu. Místní mají obavu, že obří větrníky, viditelné ze širokého okolí, by narušily malebné panorama a odradily turisty. O zhoršeném životním prostředí pro místní nemluvě.
Turbíny by byly dobře vidět i z Vyššího Brodu a vysoko položené obce Malšín, pro nádherný výhled do okolí hojně navštěvovaného cyklisty i pěšími návštěvníky. „Proti vytvoření akcelerační zóny nad Rožmberkem jsou proto spolu s námi i Jihočeský kraj a Památkový ústav ČR,“ upozorňuje Čtveráček.
Už za týden, 15. května, čeká Rožmberk a další obec a města v navrhovaných akceleračních zónách první veřejné projednání tohoto záměru – místní doufají, že nakonec neprojde.
Smog nad Rožmberkem
Na druhou stranu je – i z osobní zkušenosti autora tohoto článku, který v Rožmberku v osmdesátých letech dva roky žil – spor o větrníky v tomto místě možná příkladem složitosti rozhodování o větrnících (a celkově o energetice) v celém Česku.
Je nepochybně pravda, že historický Rožmberk patří k nejmalebnějším a turisty nejvyhledávanějším místům na Vltavě. Stejně jako nádherná okolní příroda. Miluji Rožmberk a rád se tam vracím. Ovšem – a to mohu osobně potvrdit – jakmile nastala zima, chtěl by žít na tak malebném místě málokdo.
Když se totiž roztopila všechna lokální topeniště, stalo se z Rožmberka v hlubokém vltavském údolí městečko, přikryté smogem a mlhou, snadno srovnatelné třeba s průmyslovou Ostravou.
Od
dob socialismu sice díky úpravě kotlů a změně druhu paliv smogu
výrazně ubylo, ovšem ani tak není situace v zimě ideální.
„Zejména než se kotle pořádně roztopí, tak je to na vzduchu
znát,“ přiznává Čtveráček.
A teď se nabízí kacířská otázka: vyměnili by turisté a místní například komfort možného vytápění levnou elektřinou za to, že ve svém okolí strpí pohled na nevzhledné větrné turbíny? Nemuselo by jít o žádné přímé dodávky z větrného parku, ale prostě o kompenzaci za narušený krajinný ráz.
Je lepší žít na čistém vzduchu a dívat se na turbíny, nebo raději ve smogu bez turbín? Příklad Rožmberka ukazuje, že nemusí jít zas o tak velkou nadsázku. Tahle nutnost volby bude možná už brzy aktuální i na mnoha jiných místech v republice.
Odpůrci větrné energetiky (podle mě z části právem) argumentují tím, že větrné elektrárny dávají „za hodně peněz málo muziky“. Narušují krajinný ráz, ničí krajinu i životní prostředí, svádí k obavám z negativního vlivu na migraci ptáků, možná i na lidské zdraví. A přitom jsou jejich účinnost a výroba nesrovnatelně nižší než třeba u jaderných elektráren.
Jenže i jaderná energetika má své „mouchy“. Jen málokdo, jak se ukázalo při prvotním odporu vůči Temelínu, chce žít vedle jaderných reaktorů, natož aby strpěl ve svém okolí hlubinné úložiště vyhořelého jaderné paliva. Nevadilo by nám, kdyby se u Rožmberka místo stavby větrných turbín vykopala „jáma“ pro vyhořelé palivo?
I to je, respektive bude, nutná daň za čistou elektřinu pro taková malebná města, jakým je Rožmberk. Tedy pokud se nechceme vrátit do dob, kdy byl vzduch v hlubokém vltavském údolí podobně špinavý jako v průmyslových aglomeracích.
Kdo si myslí, že lze tuhle nejednoduchou volbu mezi komfortem života v čistém a hezkém prostředí a strpěním nevzhledných energetických zdrojů v okolí vyřešit nějak jednoduše, mýlí se. Rožmberk je jen jedním z mnoha příkladů nutnosti této volby. V budoucnu jich bude mnohem víc.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
