Obětovaná eurokamna maskují riziko pádu Česka i Evropy do ještě nebezpečnější ekonomické krize

Éterem nedávno probleskl návrh unijního opatření (typicky namířeného proti obyvatelstvu), z něhož by vyplynuly potěmkinovské důsledky týkající se domovních kamen a krbů. Vedlo by až k dvojnásobnému zdražení krbů a kamen (od července 2027) a současně mimo jiné vyžadovalo připojení kamen k elektrické síti.

Naši politici se halasně „hrdinsky“ ozvali a sešikovali se k bojovnému odporu, který přinesl své plody. Evropská komise své „kamnářské“ opatření stáhla a návrh – pro tentokrát – zahrála do autu. Nikde a nikdy ovšem není zaručeno, že se z tohoto autu opět nedostane do hry.

Pro férovost je nutno dodat, že domovní kamna (kotle) na pevná paliva – typicky dřevo, jímž se v argumentaci jako obnovitelným zdrojem slastně opájí například ministr Hladík – mnohde (například i v hlavním městě naší republiky) v určitých dnech roku způsobují doslova nesnesitelné zamoření spalinami, přičemž emise CO₂ nejsou při dýchání škodlivé.

Náhrada starých kamen modernějšími (s vyšší účinností spalování) je nepochybně žádoucí z hlediska nikoliv klimatického, nýbrž z hlediska standardně ekologického. Vše ostatní, typu propojení s elektrickou sítí, je pochopitelně jen buzerace.

A je to trochu paradox: Proti eurokamnům se naše vládní reprezentace tvrdě postavila, i když kamna jsou reálný (zejména lokální) ekologický problém. Uvedený „rázný“ přístup vládních politiků vůči „eurokamnářskému“ opatření působí ovšem poněkud rozpačitě v kontextu toho, jaká jiná podobná opatření se na našince hrnou a mají vstoupit v platnost.

Jsme svědky absurdity: Bruselský útok na kamna byl sice na domácí frontě úspěšně (?) odražen, ale další, vysloveně ekonomicky devastační opatření fakticky vstoupila, či vstoupí, v platnost, aniž by si tuzemští hrdinové troufli pípnout na obranu Green Dealem ohrožených obyvatel.

Takovým ničivým bruselským opatřením, které bylo vpuštěno do Česka a nebylo dosud vyhozeno oknem, je zavedení emisních povolenek na jednotlivé domácnosti, respektive na vytápění domácností, a dopravu, jež pochopitelně zdraží vytápění i cestování (mechanismus stanovení dopadů je – jak to tak v EU chodí – složitější a prognózy konkrétních dopadů nelze ukázat na jednom čísle).

Ano, Fialova vláda tyto emisní povolenky na obyvatele odložila na další volební období. Ale to není řešení. To je jen přiznání toho, že jde o negativní zásah do životů obyvatel, s nímž si politická reprezentace – plně již podléhající bruselské vrchnosti – neví ve skutečnosti rady.

Tvrzení, že Fialova vláda tyto povolenky nedopustí, je nesrozumitelné plácnutí do vody. Nový systém EU ETS II (z něhož povolenky na domácnosti plynou) prostě byl schválen. A u nás byl „pokoutně“ odložen. Vládní pštros strčil hlavu do písku a na víc si netroufl (čímž se nechce tvrdit, že existovala spolehlivá šance nařízení EU ETS II zvrátit).

„Zlatým hřebem greendealovských opatření“ namířených přímo na domácnosti, je nařízení o bezemisnosti domů, které bylo schváleno loni v dubnu (ale v platnost vstoupí později – k roku 2030 u nových, do 2050 i u starých budov), aniž by se proti němu někdo (natož naši vládní představitelé) bouřil.

Politici toto opatření alibisticky a cynicky ponechali svému osudu. Zřejmě proto, že neplatí v tomto volebním období – řídí se heslem, nehas, co tě nepálí… Přitom jde o učiněnou pohromu, která se na obyvatele ČR valí v podobě povinnosti stavět (později se má dotknout úplně všech budov, tedy i těch starších) dokonale bezemisní budovy, což prodraží stavbu domů o miliony. Už jen rekonstrukce domu ke splnění direktivy o bezemisnosti má stát prý v průměru „pouhých“ 2,5 milionu korun…

Zejména toto posledně zmíněné opatření lze bez uzardění přirovnat k jakémusi specifickému zelenému klimatickému (podmínečnému) znárodnění privátních domů občanům: pokud lidé domy nepřebudují dle představ EK, budou tvrdě potrestáni. Je přitom absolutně nepochopitelné a nejasné, jak by toto nařízení mohlo být (u starších domů) plněno – jedinou možností jsou masivní státní dotace rozdávané lidem… 

Bylo tohle tím pravým cílem? Posílit stát a učinit z obyvatel ponížené prosebníky, kteří bez státní pomoci nemohou ekonomicky přežít útlak ve formě administrativně-emisních požadavků? A odkud na to stát a EU vezmou prostředky? Jedině dalším a dalším zadlužováním.

Spor kolem eurokamen, emisních povolenek uvalených na domácnosti a „zeleného znárodnění domů“ (povinná bezemisnost domů) jsou ovšem jen součástí mnohem širšího a zásadnějšího problému, kdy se celá EU chytila do vlastní dilematické pasti, jejímž výsledkem může být totální ekonomický pád Evropské unie.

Již tak silně zadlužená EU chce na dluh financovat Green Deal a současně (na ještě větší dluh, což již přiznávají vrcholní politici typu Scholze, Pavla apod.) financovat prudce zvýšené výdaje na obranu. To si sice někteří domácí politici začínají uvědomovat – viz Stanjura a jeho požadavek na zrušení Green Dealu, Evropa je ale zjevně bez šance na vítězství zdravého rozumu, jak dokazují náznaky nového přístupu Bruselu, který chce problém řešit – světe, div se – posílením a urychlením Green Dealu.

To ovšem také může znamenat urychlení pádu evropské ekonomiky do propasti, z níž nelze ven. Každé zadlužování musí mít své limity; pokud by to neplatilo, znamenal by to, že finanční perpetuum mobile existuje a funguje…

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.