Evropa v pasti Green Dealu: Dohoda o čistém průmyslu slibuje reformy, reakce firem jsou negativní

KOMENTÁŘ KARLA BARTÁKA | Dnes (26. února) předložila Evropská komise členským státům návrh Dohody o čistém průmyslu. Tou se pokouší propojit podporu průmyslovým podnikům se zachováním dekarbonizačních cílů obsažených v Zelené dohodě pro Evropu (Green Deal). Dokument navrhuje celou řadu dílčích opatření, která mají usnadnit život evropskému průmyslu, ba ho zachránit, aniž by se zároveň ustupovalo od imperativu snižovat emise uhlíku. Cíl dosáhnout do roku 2040 jejich devadesátiprocentního snížení zůstává beze změny, ačkoli není výslovně zmiňován, stejně jako systém vybírání a využívání emisních povolenek.

Návrh se pokouší reagovat souběžně na celou řadu výzev, které se postupně před EU nakupily. Jsou to v první řadě vysoké ceny energií, a to v souvislosti s odchodem od ruského plynu, ale i vnitřního selhávání evropského trhu s energiemi.

Dále pak nedostatek kapitálu pro investice, brzdy fungování jednotného vnitřního trhu EU, neblahá závislost na zahraničních strategických surovinách, sílící ochranářské tendence ve Spojených státech, Číně a jinde, a v neposlední řadě přebujelé byrokratické požadavky, které dusí evropské podniky.

Nespokojeni jsou kritikové EU, kteří čekali radikální odklon od Green Dealu – Komise se dál drží filozofie sázející na čisté výroby a technologie jako nedílnou součást posilování evropské konkurenceschopnosti. Nevidí v tom rozpor, ale naopak příležitost. Slovo „čistý“ tak v mnoha případech prostě nahrazuje zprofanované slovo „zelený“.

Zrušíme Green Deal, a bude zase dobře? Naivní představa, Evropa nemá zdroje jako USA a Čína

„Chceme učinit z Evropy světového lídra čistého průmyslu, od rozvoje výroby ‚Made in Europe‘ až po regulační a finanční podporu hlavních strategických dodavatelských řetězců. Dekarbonizace se tak stává nejen environmentálním cílem, ale také naší růstovou strategií,“ uvedl bez obalu místopředseda Komise Stéphane Séjourné.

Podnikatelské kruhy tím ale sotva nadchl. „Komise se pokouší o perpetuum mobile. Vytyčuje nesplnitelné cíle. Navrhuje řadu dílčích opatření, ale žádné zásadní změny,“ kritizoval člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy Petr Jonák v rozhovoru pro Český rozhlas. „Vidím v tom malou odvahu do toho říznout, být akční.“

Elektřina a suroviny

V energetice se Komise soustřeďuje na elektřinu – ta má být do roku 2030 primárním energetickým zdrojem pro 32 procent ekonomiky, zatím je to 23 procent. Navyšování její výroby mají zajistit hlavně obnovitelné zdroje, jejichž instalovaná kapacita má vzrůstat o 100 gigawattů ročně. 

Vlády mají zajistit daleko snazší povolování výstavby fotovoltaiky a větrných elektráren. Plyn nadále zůstává důležitou surovinou. Komise chce regulovat jeho cenu a vytvářet společné strategické zásoby, na dobrovolném základě.

Evropská investiční banka se má zaměřit na půjčky do propojování elektrických sítí členských států, které má zásadní význam pro lepší využívání kolísavého přísunu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Má také poskytovat záruky pro dlouhodobé průmyslové kontrakty na dodávky elektřiny (PPA kontrakty). 

Komise neuvádí žádné sumy, které by EIB měla na tyto účely dát k dispozici. Slibuje, že do konce roku připraví doporučení, jak sladit využívání PPA kontraktů a takzvaných CfD smluv (Contract for Difference), které jsou klíčové také pro jadernou energetiku, tedy i pro Česko. Jinak ale Komise zůstává věrna tradici – o jaderné energetice se nevyslovuje ani pozitivně, ani negativně.

Malé modulární reaktory: Kdy a kde budou v Česku? Startuje běh na dlouhou trať

Aby koneční spotřebitelé měli co nejlevnější proud, doporučuje Komise snížit na povolené minimum zdanění elektřiny a snížení regulačních poplatků. V Česku by to znamenalo například přechod od 21% sazby DPH na 15 procent. Konkrétní doporučení slibuje exekutiva EU připravit napřesrok. Ohlašuje také zjednodušení pravidel pro poskytování státních podpor větrným a solárním zdrojům a jiným bezuhlíkovým technologiím, například výrobě baterií.

Nezbytné „kritické suroviny“ pro zajištění výše uvedených cílů navrhuje Komise získávat díky novým kontraktům se zeměmi, které oplývají zásobami tzv. technologických kovů a prvků vzácných. V EU má vzniknout „středisko důležitých surovin“, které umožní jejich sdružené nákupy podniky z více zemí, opět dobrovolně. 

Značný důraz klade návrh dohody na jednotný trh s odpady z nich, který má vzniknout do příštího roku, i zákaz vývozu těchto odpadů, protože se v podstatě jedná o strategickou surovinu. „Cirkulární“ přístup má zajistit, že do roku 2030 se bude v EU recyklovat 24 procent těchto surovin.

Skopeček: Cestou k evropskému blahobytu je změna Green Dealu

Související zajímavou novinkou jsou označení „made in EU“ a také štítky obsahující informace o uhlíkové zátěži způsobené výrobou toho kterého produktu. Cílem je podle Komise vyrábět v EU 40 procent komponentů tzv. čistých technologií. Vlády by se však musely zavázat, že budou takové zboží nakupovat výlučně v Evropě. 

Tato bezprecedentní ochranářská politika má být obsahem legislativy, kterou Komise nazývá „minimální požadavek domácího obsahu“ a „kritéria udržitelnosti a odolnosti“. V souvislosti s tím připravuje revizi pravidel o udělování veřejných zakázek – státy a veřejné instituce budou povinny dávat ve „strategických sektorech“ přednost evropským nabídkám.

Vedle masivního zapojení EIB chce Komise mobilizovat všechny dosud dostupné nástroje – prostředky z Inovačního fondu, z programu InvestEU a část výtěžků z obchodu s povolenkami se sejdou v Bance průmyslové dekarbonizace, která bude podle komisaře Wopkeho Hoekstry disponovat sto miliardami eur; má potenciál navýšit tuto sumu až na 400 miliard.

Reakce na návrh Dohody o čistém průmyslu jsou smíšené, spíše negativní.

Dohoda o čistém průmyslu je koncipována jako strategický dokument, součást nedávno zveřejněného „Kompasu konkurenceschopnosti EU“. Lídři členských zemí se o něm budou bavit na schůzi Evropské rady 20. března. Právě oni rozhodnou o konečné podobě unijní strategie, na jejímž základě začne Komise připravovat legislativu.

První reakce na předložený návrh byly smíšené, ba spíše negativní. Podle názorů představitelů byznysu nemá dostatečný rozmach, není radikální, neodvažuje se rozhodně odklonit od Green Dealu považovaného dnes významnou částí průmyslu za škodlivou cestu. 

Poukazují na to, že navržená opatření jdou sice správným směrem, neumožňují však evropské ekonomice držet krok s americkou nebo čínskou, které se těší daleko většímu protekcionismu i státním podporám a neohlížejí se na klimatické dopady.

Po automobilech ocel

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámila, že 4. března zahájí „strategický dialog“ s představiteli ocelářského průmyslu, který je čerstvě ohrožen novými americkými cly vyhlášenými prezidentem Donaldem Trumpem. 

Po automobilovém průmyslu je to druhý seriál jednání exekutivy EU s jedním konkrétním sektorem evropské ekonomiky, s cílem udržet jeho konkurenceschopnost tváří v tvář stále více nepřátelskému globálnímu prostředí. Na první schůzi byli podle sdělení Komise pozváni zástupci ocelářských firem, dodavatelé surovin a energií a také odborů.

Ocelářství podle údajů Komise představuje dnes ve 22 členských státech na pět stovek podniků, které přímo či nepřímo zaměstnávají přes 2,5 milionu lidí. Nejenže mají klíčový význam pro strojírenský a automobilový průmysl, ale budou stále více zapotřebí při plánovaném posilování a rozšiřování kapacit obranného průmyslu. 

Von der Leyenová se zatím omezila na oznámení, že smyslem je vypracovat „akční plán“ pro ocelářský průmysl. Výsledek hodlá oznámit „na jaře“, zatímco pro auta chce vyhlásit závěry dialogu už příští týden. Mezitím se rozběhne také obdobný dialog s cementárnami.

Bez betonu se dnešní společnost neobejde. Alternativy nemáme a suroviny zdražují, říká Šimáček

Komise dnes oznámila také první sérii opatření ke snížení administrativní zátěže pro podniky, takzvaný „omnibus jedna“. Zaměřuje se hlavně na ohlašovací a vykazovací povinnosti podniků, které byly zavedeny vesměs v minulých letech. 

Tyto nové povinnosti, široce kritizované, se nově budou vztahovat pouze na podniky s více než 1000 zaměstnanci, zatímco dosud platily pro všechny nad 250 zaměstnanců. Směrnice požadující, aby podniky zkoumaly, zda v jejich dodavatelských řetězcích nedochází k ničení životního prostředí nebo k porušování lidských práv, byly také osekány tak, že by měly nyní platit pouze pro bezprostřední dodavatele a nikoli celé rozvětvené sítě, v nichž se takové informace ukázaly být nedohledatelné.

Zelená transformace potřebuje korekce. Nechceme, aby z Evropy zmizel průmysl

Na první pohled zaráží Dohoda o čistém průmyslu svou složitostí a dojmem roztříštěnosti. Na druhé straně je třeba vidět, že se Komise musí opatrně pohybovat ve složitém prostředí přediva evropských předpisů – už jenom proto, aby nevyvolala zmatek a nejistotu.

„Nezapomínejme, že máme stabilní regulační rámec, že máme své jistoty. Musíme se přizpůsobit vývoji, ale zůstat ostrovem stability, zákonnosti a předvídatelnosti,“ uvedl Séjourné. Dnešní návrh je podle něj dobrým krokem k tomu, aby „Evropa byla nadále pro byznys a investice dobrým kontinentem s jasnými pravidly“.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.

Evropa chce mír, Amerika suroviny. U Trumpa se dveře s návštěvami lídrů netrhnou, ale za jakou cenu?

Merz začne měnit Německo. Padnou tabu u migrace i energetiky

Nastává soumrak, nebo obrození Evropy? Záleží na tom, jak se vypořádáme s Ruskem a jeho přisluhovači

sinfin.digital