KOMENTÁŘ KARLA BARTÁKA | Vír kontroverzních událostí kolem Ukrajiny zkraje tohoto týdne ještě zrychlil, jakoby k připomenutí už třetího výročí ruské invaze. Většina se odehrála na pozadí pozoruhodné otočky Spojených států, jejichž prezident Donald Trump nahradil dosavadní bezvýhradnou podporu Ukrajiny lavírováním a licitací, často v její neprospěch. Evropané zatím hrají druhé housle.
Přivést Trumpa k rozumu se vydal do Washingtonu napřed polský prezident Andrzej Duda. Trump mu však věnoval pouhých deset minut a surově tak ponížil představitele jedné z nejspolehlivějších evropských spojeneckých zemí.
S francouzským Emmanuelem Macronem se bavil déle, dokonce svolil k improvizované tiskové konferenci. Na té ovšem mluvil převážně on sám, Macron se jen těžko dostával ke slovu; dokonce jednou Trumpa přerušil, což nový pán Bílého domu opravdu nemá rád.
Do konce týdne se má dostavit ještě britský Keir Starmer, nedávno vysmívaný na síti X Trumpovým hlavním zbrojnošem Elonem Muskem.
Evropanům jde hlavně o to, aby se zabránilo nejhoršímu – tedy aby se o jakémsi „míru na Ukrajině“ nejednalo jen mezi Trumpem a Putinem, aby ve hře nebyly pouze zájmy těchto dvou mocností, aby se neopakovalo velmocenské dělení světa, při kterém bude Ukrajina jen jakási záminka a Evropa přehlížený služebník.
Je to hodně těžké. Evropští politikové přijíždějí jako prosebníci a nemají moc co co nabídnout. Proto Macron nasliboval evropské mírové síly, které by dohlížely na případné příměří, ačkoli mezi Evropany ještě nic takového dojednáno nebylo. Radoval se, že nebyl odmítnut; od Trumpa se dokonce dozvěděl, že prý s něčím takovým počítá i Putin, což by byla překvapivá novinka.
Evropané se snaží být pozitivní a budou v tom pokračovat, nic jiného jim nezbývá. „Naším společným cílem je vybudovat na Ukrajině pevný a trvalý mír,“ shodli se Trump s Macronem.
Evropští lídři se snaží Trumpa přesvědčit, aby svým byznysovým přístupem nezničil transatlantické spojenectví.
Ve stejnou chvíli pár set kilometrů odtud, v newyorském sídle OSN, odmítla americká delegace podpořit návrh rezoluce Valného shromáždění, která zmiňovala územní celistvost Ukrajiny a označovala Rusko za agresora. V Radě bezpečnosti poprvé hlasovaly USA a Rusko unisono pro rezoluci požadující konec války, bez zmínky o ukrajinských hranicích. Francie a Británie se bezradně zdržely hlasování.
Takový nesoulad mezi Spojenými státy a Evropou jsme neviděli od dob americké invaze do Iráku (2003), což ovšem byla přinejmenším z hlediska Evropy daleko méně závažná roztržka. Tentokrát jde o samo srdce poválečného uspořádání ve světě.
Duda, Macron i Starmer se snaží či budou snažit Trumpa přesvědčit, aby nenakládal s Ukrajinou jako s pěšákem, kterého lze obětovat ve „velké hře“ rozehrané s Ruskem. Aby svým „byznysovým“ přístupem ke světové politice neohrozil fatálně smysl a existenci Severoatlantické aliance.
Zatímco Evropané mluví o principech, zásadách a životních zájmech, Trumpa zajímají vzácné zeminy, kovy a další nerostné bohatství Ukrajiny. Málokdo čekal, že se události dají tímto směrem.
Trump jako na arabském tržišti vykřikuje, že chce suroviny za 500 miliard dolarů. Ukrajinský prezident odpovídá, že tolik vojenské pomoci USA Ukrajině nikdy neposkytly. Pentagon chabě připomíná, že tato pomoc činila dosud 180 miliard, z čehož 70 procent skončilo v kapsách amerických zbrojovek.
Trump na to reaguje snížením požadované částky na 350 miliard. Zelenskyj se pokouší namítat, že Bidenova administrativa zbraně vesměs darovala, ale nikdo neposlouchá. Místopředsedkyně ukrajinské vlády Olga Stěfanyšinová hlásí, že jednání s americkou stranou o nerostech zdárně pokračují.
O jaká fakta se opírá Bílý dům? Trump Macronovi vmetl do tváře, že Evropané si za svou pomoc Ukrajině už nechávají platit. Když mu jeho host vysvětlil, že evropská podpora představuje 60 procent veškeré zahraniční pomoci a skládá se z darů a půjček, které ještě nejsou splatné, americký hostitel se ironicky pousmál. Nevěřil. Macron prozradil, že by EU mohla využít zmrazená ruská aktiva; Trump na to: „Pokud tomu věříte, beru to. Evropané si vezmou tyhle peníze a my si vezmeme ty naše.“
Jedni, jako Macron, Zelenskému radí, aby podepsal a zainteresoval tak Spojené státy na budoucí prosperující svrchované Ukrajině. Druzí kroutí hlavou nad nehorázností amerického „koloniálního“ přístupu a myslí si, jako třeba britský expremiér Boris Johnson, že by se Ukrajinci neměli nechat vydírat.
Zelenskyj váhá, nechce se mu přistoupit na americké podmínky, mluví o odpovědnosti vůči budoucím generacím. Situace je těkavá, mění se hodinu od hodiny. A Putinův mluvčí Dmitrij Peskov cynicky pouští do světa nabídku, aby si Američané posloužili ze surovin – na Ruskem okupovaném ukrajinském území.
Mezitím v Kyjevě …
Do toho přichází se svou troškou do mlýna čerstvě se probudivší Evropská komise. Její místopředseda Stéphane Séjourné také nabídl Ukrajině dohodu o využití nerostného bohatství. Připomněl, že „evropská přidaná hodnota spočívá v tom, že my nebudeme nikdy prosazovat dohodu, která nebude výhodná pro obě strany“.
Séjourné se spolu s většinou komisařů vydal v pondělí do Kyjeva, aby svou přítomností stvrdili závazek „podporovat Ukrajinu tak dlouho, jak bude třeba,“ jak zopakovala předsedkyně komise Ursula von der Leyenová. Přivezla vedle toho tři a půl miliardy eur čerstvé pomoci, která bude uvolněna v březnu; peníze slíbili také lídři tuctu zemí, vesměs severských a baltských států, Španělska, Kanady. Další se připojili na dálku, například český prezident Petr Pavel či turecký Recep Tayyip Erdoğan.
Trumpovo silácké počínání má aspoň tento pozitivní účinek – stále více zemí chce dát najevo svůj nesouhlas. Hvězda Zelenského, označeného Trumpem nehorázně za „agresora“, díky tomu opět stoupá.
„Můžete se na nás spolehnout. Bez Ukrajiny a Evropanů žádné jednání neuspěje. Nebude to jen příměří, ale dohoda o trvalém míru,“ ujišťoval v Kyjevě António Costa, předseda Evropské rady: „Všichni chceme konec této války; Rusko je hrozbou na našich hranicích a Putin se nás pokouší rozdělit. Spolu s komisí jsme připraveni navýšit svou finanční a vojenskou podporu.“
Zejména poslední Costova věta představuje slovo do pranice. Portugalský politik sezval šéfy států a vlád sedmadvacítky“ na mimořádný summit do Bruselu 6. března, tedy příští týden ve čtvrtek; mají se zde poradit právě o tom. Nejde o nic méně a o nic více než o to, zda EU dokáže „vstoupit do velikých amerických bot“ a v případě, že boje neskočí v dohledné době, poskytnout Ukrajině dostatečné prostředky, aby se dokázala dál účinně bránit.
Von der Leyenová měla pro Ukrajince další dárek v podobě příslibu, že pokud budou pokračovat v nastoupených reformách stejným tempem jako dosud, mohli by uzavřít jednání o přijetí do EU do roku 2030. Podle Costy bude členství v EU pro Ukrajinu „nejdůležitější zárukou budoucí bezpečnosti“.
Jako kdyby už nyní počítal nejen s tím, že cesta do NATO je pro Kyjev uzavřená, ale i s tím, že EU dokáže vybudovat vlastní obrannou organizaci.
... a v Bruselu
Ministři zahraničí členských zemí EU schválili 16. balík protiruských sankcí. Žádné maďarské či slovenské veto se nekonalo. Seznam osob postižených zákazem vstupu do EU a obstavením aktiv v EU se rozrostl o 48, zasaženo bylo dalších 35 podniků či organizací.
Na 153 se prodloužil seznam lodí, které nerespektují zastropované ceny ropy dovážené z Ruska, vozí do Ruska vojenský materiál nebo převážejí obilí z okupovaných oblastí Ukrajiny. Celkem 53 dalších subjektů nesmí obchodovat s technologiemi, které lze využít k civilním i vojenským účelům – vedle ruských jsou to i indické, čínské, kazašské či uzbecké podniky. V EU bude zakázáno vysílání dalších osmi ruských médií, které šíří kremelskou propagandu.
Vysoká představitelka EU pro zahraniční politiku Kaja Kallasová oznámila, že jede do Washingtonu pohovořit s americkým protějškem Markem Rubiem. Chce s ním mluvit o rozporech mezi Evropou a Spojenými státy ohledně Ruska a Ukrajiny a o tom, jak je překonat.
Bude ho přesvědčovat, že žádná dohoda, na které se nebudou podílet Ukrajina a EU, nebude fungovat. „Američané si musí uvědomit, že je v jejich zájmu s námi spolupracovat.“ Ve světle výše popsaných okolností to bude hodně těžký úkol.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
