Překládal jsem Huntingtona a bál se, aby se jeho předpovědi nenaplnily. Bohužel naplnily!

GLOSA LADISLAVA NAGYE | Když čtu světové zpravodajství, zejména zprávy o dění na Ukrajině, často si vzpomenu na jednu z prvních knih, které jsem překládal, Střet civilizací Samuela Huntingtona. Byla to tehdy jedna ze dvou zásadních knih předvídající politický vývoj na globálním hřišti. Tou druhou byl Konec dějin Francise Fukuyamy. Dnes víme, kdo se šeredně zmýlil a kdo se naopak „trefil“.

Tehdy se to jevilo docela jinak. Ke knize jsem se dostal náhodou v posledních ročnících studia. Sháněl jsem nějaký překlad a dnes již zaniklé nakladatelství Hynek mi nabídlo právě tuto knihu… a já vděčně přijal. Přece jen to byl titul, o němž se v té době už diskutovalo. Byla to i zajímavá zkušenost: jako student anglické literatury a filosofie jsem se na škole zabýval abstraktnějšími a teoretičtějšími úvahami, toto byla kniha (vlastně je to rozšířený článek), která vychází z velmi konkrétního čtení skutečnosti.

Jenže koncem devadesátých let vše naznačovalo, že svět bude jasný, přehledný a bezpečný. Možná i proto zájem o Huntingtona nebyl takový jako později. Nakladatelství Hynek mezitím ukončilo činnost a mně zbyl v šuplíku objemný rukopis. Po několika letech mě napadlo nabídnout ho jinému nakladateli, panu Rybkovi, a text nakonec vyšel česky – a od té doby se dočkal několika reedicí.

Čtenářský zájem mě samozřejmě těšil, stejně jako mi dělalo radost, že se ve veřejném diskursu uchytil výraz „střet civilizací“ namísto „války civilizací“ – s původním nakladatelem jsem o tom vedl vášnivé diskuse. Samozřejmě míň mě těšilo, že se Huntingtonovy předpovědi vyplňují.

To velké a věčné téma: migrace. Huntington měl pravdu. Je nepříjemná, ale musíme si ji přiznat

Dodnes si živě pamatuji (a nemusím kvůli tomu knihu ani znovu otevírat), jak jsem nevěřícně četl pasáže o Ukrajině. Huntington tehdy tvrdil, že rozpad Ukrajiny je nevyhnutelný. Psal, že rozhodně nebude pokojný jako rozpad Československa, ale že bude krvavý. Že se Ukrajina rozdělí na svou východní a západní část, a to prostě a jednoduše proto, že tyto dvě části země patří k odlišným civilizačním okruhům. 

Tehdy, koncem devadesátých let, mi to přišlo jako holá fantasmagorie. Že by po válce v někdejší Jugoslávii vypukl krvavý konflikt uprostřed další evropské země? Uvažovat o invazi ze strany Ruska, přiznávám, mě tehdy nenapadlo vůbec – Rusko vypadalo (konečně!) spolehlivě vyřízené.

V anglosaských médiích jsem četl, že právě o Huntingtonovu knihu se opírá nová Trumpova administrativa ve svém geopolitickém uvažování. Je chmurné, že se ty předpovědi (zejména týkající se Ukrajiny) vyplnily takto krvavě, nicméně pokud by Huntingtonovu knihu bral Trump a spol. vážně, byl by v tom i náznak optimismu: pokud se pamatuji dobře, Samuel Huntington nikde nezpochybňuje civilizační sounáležitost Evropy a Ameriky. Jsme součástí jedné civilizace. Toto přesvědčení se dneska otřásá v základech, ale doufejme, že rozum zvítězí.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.

Týden blbec pro ukrajinského prezidenta Zelenského: Trump ho natvrdo podrazil

Německý průšvih století: Jak Berlín (ne)chtěně posílil Putina a financoval napadení Ukrajiny

Zvoní zrady zvon. Tři kritické chyby Trumpa ve válce na Ukrajině, které se zapíšou do učebnic

sinfin.digital