Týden blbec pro ukrajinského prezidenta Zelenského: Trump ho natvrdo podrazil

Je to památná Zelenského věta, kterou ukrajinský prezident pronesl ve chvíli, kdy se Rusové v počátečních dnech invaze snažili dobýt Kyjev: „Nepotřebuju odvoz, ale munici,“ vzkázal tehdy svým západním spojencům. Nyní to vypadá, že munice, alespoň ta od Američanů, vyjde Ukrajince pořádně draho. 

Ukrajinský prezident tento týden čelí diplomatickým potížím z nečekaného směru – od svých spojenců z Ameriky. Nový prezident USA Donald Trump během úterní tiskové konference opakoval ruské narativy, namátkou prohlásil, že „Ukrajina neměla válku vůbec začínat“. Zelenskyj reagoval slovy, že Trump žije „v ruské dezinformační bublině“. Ať je to jak chce, pro ukrajinského prezidenta Trumpův přístup znamená obří komplikace. 

Začněme ale popořadě. Pondělní bilaterální jednání mezi Spojenými státy a Ruskem v saúdskoarabském Rijádu bylo provázené kontroverzemi – už jen proto, že Ukrajina, jeden z účastníků konfliktu, vůbec nebyla pozvána ke stolu. Nešlo přitom o žádnou „chybu v systému“, Saúdská Arábie, která jednání zprostředkovala, původně trvala na tom, aby Ukrajina byla účastníkem – to však měli Rusové i Američané odmítnout.

Nakonec tak vysoké reprezentace USA a Ruska jednaly „o Ukrajině bez Ukrajiny“, na což Volodymyr Zelenskyj reagoval slovy, že jeho země nikdy „neuzná mír, na jehož vyjednávání se sama nepodílela“.

Od špatného k horšímu se situace pro Zelenského vyvinula v noci na středu, během tiskové konference Donalda Trumpa v jeho rezortu Mar-a-Lago. Americký prezident blíže hovořil o jednáních s ruskou stranou a řada jeho výroků zapadala do narativu, který šíří sami Rusové. Donald Trump například v odpovědi na jednu otázku prohlásil, že „Ukrajina válku sama začala“ – což není nic jiného než cynická lež.

Zelenskému musí dělat vrásky na čele i další Trumpovo prohlášení – návrh řešení konfliktu na Ukrajině, který se na pondělní schůzce diskutoval. Ten zahrnuje nejprve příměří, následně ukrajinské volby a poté uzavření mírové dohody.

Pozoruhodný je zejména požadavek na nové volby na Ukrajině – a nyní nechme stranou, že Donald Trump nikdy neuznal demokratické volby, ve kterých v roce 2020 prohrál, a o svobodných a férových volbách v Rusku lze už několik dekád úspěšně pochybovat.

Překvapivé bylo především to, že Donald Trump na tiskové konferenci zmínil, že tento požadavek přišel od americké strany, údajně kvůli tomu, že Zelenskyj má jen čtyřprocentní podporu obyvatelstva (to neodpovídá realitě, Zelenského podporuje přibližně 60 procent Ukrajinců). 

Jde o další bod, kde Američané přejali ruské narativy. Rusové na konání voleb na Ukrajině dlouhodobě tlačí, podle všeho s vidinou, že se jim podaří do vedení země prosadit některého z proruských politiků. V každém případě, aktuálně není vyhlášení voleb na Ukrajině možné, protože jejich souběh s vojenským stavem zapovídá Ústava.

Donald Trump přitom není jediným Američanem, který Zelenskému okopává kotníky. V podobném duchu se chová i jeho „DOGE emisar“ Elon Musk, který se alespoň nepouští do podobných inzultací napřímo, ale oklikou. Musk například ve chvíli, kdy jeden z uživatelů jeho sociální sítě X zmínil, že „Zelenskyj nechce mír, ale jde mu pouze o peníze a o moc,“ reagoval emotikonem vyjadřujícím „stoprocentní souhlas“.

Není to poprvé, co se Musk navážel do ukrajinského prezidenta. Před časem se zakladatel společností Tesla či SpaceX vysmíval Zelenského žádostem o pomoc, nebo tomu, že Zelenskyj o Ukrajině mluvil jako o nezávislé zemi.

Ruské narativy šířené Spojenými státy jsou však jen jedním ze současných bolehlavů ukrajinského prezidenta. Dalším problémem, který Zelenskyj musí řešit, je Evropa a její nejednotnost. Namísto silného hlasu Evropské unie mnohem více rezonují plány jednotlivých mocností, jako je Francie či Německo. Takto se vybraní lídři Evropy setkali v pondělí v Paříži a ve středu, byť v rozšířeném složení, schůzku opakují. 

Částečně je to logické, na půdorysu Evropské unie je obtížné něco plánovat ve chvíli, kdy státy jako Slovensko či Maďarsko vetují snahy o pomoc Ukrajině. Jenže pokud se v posledních týdnech něco ukázalo, tak to, že Evropa potřebuje svého lídra – a že Ursula von der Leyenová i z výše uvedených důvodů tímto lídrem není a být nemůže. Právě nejednotnost však hraje proti Ukrajině. 

Data navíc ukazují, že nálady veřejnosti ve většině evropských zemí se výrazně posouvají k mírovému řešení – i kdyby to mělo znamenat, že se Ukrajina vzdá části svého území. Jak informuje deník Guardian, podpora ukrajinského boje za nezávislost se snížila ve všech zkoumaných evropských zemích – například v Itálii nyní dosahuje jen 15 procent. 

Takový vývoj je problematický pro evropské státníky, kteří se většinou primárně řídí především sentimentem v domácí politice. Lze to pozorovat i v případě Polska, jehož premiér Donald Tusk na pondělním zasedání evropských lídrů uvedl, že neplánuje vyslání polských vojáků na Ukrajinu. Ve stejném duchu se vyjádřili i lídři Německa Olaf Scholz, za Itálii Giorgia Meloniová či španělský premiér Pedro Sánchez. 

I když se Zelenskyj musí potýkat s novým americkým prezidentem a evropskou nejednotou, může si tento týden odškrtnout i některé diplomatické úspěchy. Mezi ně patří především setkání s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem, který následně uvedl, že „Turecko podporuje územní celistvost a suverenitu Ukrajiny a pro Ankaru jsou tyto hodnoty nezpochybnitelné.“

Za diplomatický úspěch Zelenskyj může považovat i slova britského premiéra Keira Starmera, který „je připraven poslat na Ukrajinu britské vojáky, pokud to bude potřeba.“ „Neříká se mi to jednoduše a vnímám zodpovědnost, která pramení z potenciálního vyslání britských občanů na Ukrajinu. Ovšem pokud nyní pomůžeme garantovat suverenitu Ukrajiny, tak tím zároveň pomáháme garantovat bezpečnost našeho kontinentu a naší země,“ zdůraznil britský premiér.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.