GLOSA LADISLAVA NAGYE | Americký velvyslanec Nicholas Merrick veřejně zkritizoval Babišovu vládu kvůli závazkům vůči USA. Naléhavost jeho vystoupení je v diplomacii neobvyklá. Ukáže ministr zahraničí Petr Macinka stejnou razanci jako před dvěma měsíci vůči ukrajinskému velvyslanci? Nebo bude platit psí pravidlo, že na slabé se štěká, před silnými se stahuje ocas?
Bude zvláštní to sledovat. Babišova administrativa totiž dostala - jak trefně poznamenal kolega Martin Schmarcz - od amerického velvyslance pěkný „kartáč“. Veřejně. Žádné jemné diplomatické upozornění, ale pěkně natvrdo. Nehodláte plnit závazky, nelze se na vás spolehnout. Razance a veřejný charakter tohoto vystoupení jsou velmi neobvyklé.
Vzpomeňme si, co se dělo před dvěma měsíci. Vasyl Zvaryč tehdy jen bránil vládu své země před urážkami předsedy naší sněmovny. Tomio Okamura tehdy v nestoudném novoročním poselství mluvil o „ukrajinských zlodějích kolem Zelenského junty“. Většině soudných lidí Zvaryčova reakce přišla naprosto pochopitelná a správná. Ne tak ministru Macinkovi. Ten vyskočil jako čertík z krabičky a situaci se jal hned řešit.
Podle Macinky je takové vystoupení velvyslance za hranou. Pravda, ukrajinského velvyslance si oficiálně nepředvolal, jen si ho pozval na setkání, které prý proběhlo v „seriózní atmosféře“. Těžko soudit, co tam řešili, třeba mu Macinka řekl, ať Okamuru nebere vážně, ale to je vcelku jedno. Pro veřejnost vyslal vzkaz svou reakcí. A nebyla to jen jeho reakce, vzápětí ho podpořil premiér Babiš, když prohlásil: „Překročil, řekněme, nějaký úzus diplomatický. Nemá nás tady co poučovat. On je diplomat. Pokud to říká ukrajinský ministr zahraničí, tak fajn.“
Vasyl Zvaryč přitom nikoho nepoučoval. Jen reagoval na nehoráznosti jednoho z našich ústavních činitelů. Zato pana premiéra teď důkladně poučil americký velvyslanec Nicholas Merrick, když mu vysvětlil, že závazek prostě platí, i když ho podepsal jeho předchůdce: „Nejedná se o požadavek ze strany USA, nejedná se o podpis jedné vlády, který může být zrušen jinou vládou, jedná se o dohodu mezi suverénními spojenci.“
Jak na to budou ministr zahraničí a premiér reagovat. Zejména Petr Macinka rád provokuje. Pozve si Nicholase Merricka a požádá ho důrazně, ať takhle nevystupuje a zavolá Marcu Rubiovi? Vystoupí Andrej Babiš a vysvětlí americkému velvyslanci, co je diplomatický úzus a že jestli to neví, bude si stěžovat přímo Donaldu Trumpovi, až… no… až ho ten někdy pozve do Bílého domu?
Nová česká administrativa samozřejmě neudělá nic z toho. A tím se usvědčí z licoměrnosti. Je samozřejmě snadné vyslovovat obecné pravdy o diplomatickém úzu nebo se pohoršovat, když jde o představitele napadené země. Těžší to je v případě světové supervelmoci. Nicméně veřejná Merrickova kritika ukazuje ještě na jeden, hlubší problém spočívající v jádru Babišovi administrativy: totiž že přístup „on mluví ke svým voličům“ a „za to může Fiala, to se nás netýká“ má své výrazné limity. V zahraniční politice jsou obzvlášť výrazné.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
