V Rusku mosty padají i bez sabotáží: Kam to vedou Ruské železnice?

KOMENTÁŘ KARLA SVOBODY | Nedávné pády mostů předcházející útokům na ruské strategické síly měly nejen bezpečnostní, ale i ekonomické důsledky. Pro Ruské železnice (Rossijskije železnyje dorogi) představují další z problémů, kterým musí v současné době čelit. A těch není zrovna málo.

Prudké zpomalení průmyslové výroby a stavebnictví mělo v období od ledna do května 2025 za následek pokles přepravy nákladů po železnici o 7,3 % oproti minulému roku. Hlavními komoditami, které se na poklesu podílely, byly nepřekvapivě stavební materiály či průmyslové suroviny. 

V přepravě zboží a materiálu se naplno projevuje aktuální zpomalení ruské ekonomiky. Stavebnictví se kvůli vysokým úrokovým mírám prakticky zastavilo, ale ochlazení zažívají i takové obory, jako je ocelářství.

Klíčová role uhlí

Speciální roli má v celém mixu uhlí. To představuje pro státem vlastněnou společnost Ruské železnice (RŽD) nepříjemnost v tom, že vysoké objemy přepravuje na dlouhé vzdálenosti. Ruské železnice musí garantovat přepravní kapacity na východ. Uhelné společnosti, hlavně z Kuzněcké oblasti, dostávají na přepravu uhlí speciální exportní slevu 12,8 % do konce roku.

Prozatím dostávaly Ruské železnice kompenzaci této slevy ze státního rozpočtu, ale v rámci úsporných opatření, která ruská vláda v souvislosti s výrazným poklesem příjmů z ropy a zemního plynu přijala, by měly o tuto slevu přijít. Jinými slovy, záchrana Kuzbasu (Kuzněcké pánve) se bude odehrávat za peníze Ruských železnic.

Pokud je něco u ruských železnic opravdu citelné a viditelné, tak je to nedostatek financí a zanedbaná údržba. I když byly pády obou mostů připsány na vrub ukrajinské diverzi, faktem zůstává, že ruské mosty padají i bez diverzí – kvůli mizernému technickému stavu.

Oficiální statistiky k tomuto tématu nejsou, ale stížnosti na stav mostů či na jejich absenci se objevují v ruských i zahraničních médiích poměrně pravidelně. Naprostou legendou je v tomto ohledu Vitimský most (viz video níže) spojující Zabajkalský kraj s Burjatskem. 

Aby toho nebylo málo, situaci ještě zhoršují ukrajinské útoky na železnici a také ekonomické sankce, které činí některé náhradní díly nedostupnými.

Nebezpečně zadlužená firma

Co se financí týče, není situace o nic lepší. Firma musela na letošní rok snížit investice o třicet procent – na 890 miliard rublů, navíc se dají očekávat další úspory v podobě odkladu nákupu nových lokomotiv a vagónů v celkové hodnotě asi 30 miliard rublů. Velké obavy vzbuzuje její situace se zadlužením.

Centrální banka označila stav zadlužení RŽD za „nebezpečný“. Společnost tak musí šetřit. Právě v této chvíli paradoxně rozhodly Ruské železnice o nákupu mrakodrapů v Moscow City, kam se má sestěhovat vedení. Argumentace prodejem bývalých budov v momentálním ohledu příliš nefunguje, protože výnosy prakticky jen pokryjí nákup nových budov. U provozních nákladů lze efekty, pokud nějaké budou, očekávat až v následujících letech.

Část nákladní přepravy se přesunula z železniční dopravy do automobilové. Prozatím není jasné, jaký vliv budou mít zostřené kontroly na silnicích. Důvody, proč se doprava posouvala směrem k automobilové, byly objektivní – Ruské železnice nestíhaly nápor. Slovy ruského miliardáře Olega Děripasky byla zácpa prakticky přes celou Sibiř.

Rozšíření a modernizace Bajkalsko-amurské magistrály a Transsibiřské magistrály představovalo naprosto zásadní investici, nicméně i ono bude výraznou měrou omezeno. Namísto původních 375 miliard rublů půjde na tyto stavby jen 117 miliard. Firmy, pokud to bylo možné, volily automobilovou přepravu, což ale se zesílenými kontrolami přestává být zajímavé.

Zaměstnanci odchází nejen do války

Ruské železnice čelí i problémům s lidmi. Tradičně největší zaměstnavatel v zemi má kolem 700 tisíc zaměstnanců, které trápí nízké mzdy. Ty mají vliv na odchody zaměstnanců. Začátkem války proti Ukrajině navíc začalo odcházet více mužů v produktivním věku do armády, a to hlavně z nejnižších pozic.

Důvody jsou více než zřejmé. Zatímco armáda nabízí přes 200 tisíc rublů měsíčně, průměrná mzda v Ruských železnicích je poloviční, což ve výsledku znamená, že instalatér či elektrikář si tu přijde na 45 tisíc rublů. To je zhruba polovina průměrné mzdy v Rusku. 

Není divu, že se místo toho nechá zlákat do armády, navíc když v ní – podle ruské propagandy – prakticky nic nehrozí. Totéž se týká i naprosto klíčových profesí, jako jsou strojvedoucí.

Statistika smrti a zmaru: Ruské ztráty na Ukrajině míří k děsivé metě

Pády mostů v Kurské a Brjanské oblasti rozhodně problémy Ruských železnic nezpůsobily. Ty se projevovaly už před nimi a byly daleko hlubšího rázu – s příčinami sahajícími od záchrany ruského uhelného průmyslu za peníze železnic přes sankce a válku proti Ukrajině obecně až po celkovou ekonomickou situaci v zemi.

Přesto přinesly další zhoršení situace, a to nejen na železnicích. Ty se – kromě výše uvedených problémů – vypořádávají s přepravou vojenského materiálu i s finanční situací, která jim nedovoluje rozvoj a umožňuje jen omezeně nahrazovat vysloužilé zařízení. A automobilová doprava, která je zčásti nahradila, bude nyní pod daleko větším dohledem, což jen zhorší její přepravní schopnosti.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.

Roste jen zbrojní výroba… a ceny brambor. Přichází do Ruska krize?

Rusko v pasti: Co s ním bude, když mu docházejí Rusové?

Černý scénář pro ruskou ekonomiku se naplňuje. Až pětina firem míří ke krachu

sinfin.digital