„A tak nám Máj zůstal.“ Příběh statkáře, který odmítl vydat Máchův rukopis

V reportáži pro Reportéry ČT z 25. května letošního roku jsem připomněl málo známý příběh z českých kulturních dějin. Rodina Krouských z Katusic u Mladé Boleslavi totiž už 183 let vlastní originál rukopisu Máchova Máje, jedné z nejcennějších literárních památek v českých dějinách. Jeho hodnotu podle ředitele Památníku národního písemnictví Michala Stehlíka nelze penězi vůbec vyčíslit.

Rukopis získal krátce po smrti Karla Hynka Máchy vlastenecký statkář Jan Nepomuk Krouský od básníkova bratra Michala. Krouský patřil mezi významné mecenáše českého národního obrození a podporoval řadu umělců i kulturních projektů své doby.

Do reportáže pro Reportéry ČT se nevešla epizoda s Josefem Smrkovským, jedním z nejvýraznějších představitelů reformního křídla KSČ. Na podzim roku 1964 se tehdejší náměstek předsedy Ústřední komise lidové kontroly dozvěděl, že originál Máchova Máje je v soukromých rukou. V socialistickém Československu šlo o něco téměř nepředstavitelného. Příběh, který následoval, zároveň ukazuje, jak se v polovině šedesátých let začínal pozvolna uvolňovat režim, jenž ještě o dekádu dříve posílal své odpůrce do vězení a pracovních táborů.

Proti sobě tehdy stáli dva muži z naprosto odlišných světů. Na jedné straně Josef Smrkovský, komunistický funkcionář přezdívaný „Smrk“, který se postupně stával symbolem reformního proudu uvnitř strany. Na straně druhé Karel Krouský, potomek vlasteneckého rodu, jehož předkové rukopis získali krátce po Máchově smrti. Krouský strávil na počátku padesátých let tři roky v uranových dolech v Jáchymově jako údajný kulak a nepřítel režimu. Nyní měl rozhodnout, zda státu vydá rodinný poklad, který jeho rod střežil po generace.

Statkář Karel Krouský schoval rukopis Máje hned po komunistickém převratu na jaře 1948 ke vzdálenějším příbuzným, neboť tušil, že stalinisté půjdou i po něm. Nešli. O rukopisu nic netušili. Až do roku 1964 o Máchově originálu vědělo jen několik lidí z rodiny a nejbližšího příbuzenstva.

„Po propuštění dědečka Karla z vězení se rukopis zase vrátil do nejužší rodiny,“ říká mi vnuk politického vězně Jiří Krouský. Jeho děd strávil druhou polovinu života jako traktorista v JZD. „V šedesátých letech pátral po rukopisu Máje amatérský literární historik Josef Panáček, ale na nic nepřišel. Obrátil se proto na Lidovou kontrolu, socialistickou instituci, jejímž náměstkem byl tehdy Josef Smrkovský,“ vzpomíná Jiří Krouský na rodinný příběh.

„A pak začala StB mého dědu Karla, který si myslel, že už má po věznění od komunistů pokoj, znovu vyšetřovat. Tajní mu vyhrožovali, že půjde zase do vězení, pokud neprozradí, kde má ‚Máchu‘ ukrytého... A děda polevil.“

„Viděl jsem zápis estébáka, který se jmenoval jako ta vybuchlá elektrárna v šestaosmdesátém – Černobyl,“ vybavuje si Jiří Krouský. „Černobyl v něm píše, že buď bude Máchův rukopis drakonicky zkonfiskován..., nebo že dědu donutí, aby Máj levně prodal státu.

Potom byl chvíli klid a pak se ozval Josef Smrkovský. V jeho kanceláři na celostátní Lidové kontrole proběhla schůzka, na níž byli kromě tajných i zástupci Památníku národního písemnictví, můj děda Karel a spisovatel Miroslav Ivanov. Ten všechny seznámil s historií Máje.

Když tam na dědu naléhali, aby rukopis prodal státu, řekl – alespoň jak mi to vyprávěl táta – že seděl tři roky ve vězení, že mu byl zkonfiskován statek po předcích stejně jako veškerý majetek. Že Máchův rukopis je pro něj symbolem odkazu předků, kteří pomáhali mladému českému národu, jak jen mohli... Prostě že rukopis nedá.

Po skončení schůzky si ho Smrkovský vzal stranou a prý mu řekl, ať si rukopis nechá a že už nikdo z rodiny nebude perzekvován. A tak se také stalo. A tak nám Máj zůstal...

Kdyby se to odehrálo ještě na konci padesátých let, asi by to tak nedopadlo. Přece jen už politicky trochu tálo...“

Dnešní rodina Krouských nesedí na rukopisu jako žába na prameni. Před šesti lety jej poskytla k podrobnému výzkumu Ústavu pro českou literaturu AV ČR, kde vědci definitivně potvrdili, že jde o pravý rukopis Máje Karla Hynka Máchy.

Se souhlasem rodiny umístila státní instituce na své webové stránky kopie všech dvaasedmdesáti listů originálu. Podle pracovníků Akademie věd je vzácný rukopis uložen v optimálních teplotních a světelných podmínkách, takže mu nehrozí žádná újma.

Jiří Krouský se nebrání tomu, aby byl rukopis čas od času vystaven na veřejnosti, pokud bude zaručena jeho bezpečnost. Téměř jistě by se tak mělo stát v dubnu 2036, kdy uplyne dvě stě let od prvního vydání Máje.

Lyricko-epická poéma vyšla dosud ve 380 vydáních a byla přeložena do třiceti jazyků. Od lužické srbštiny a esperanta až po korejštinu a bengálštinu. Jen málokteré české literární dílo procestovalo svět tak důkladně jako Máj.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy a budete číst informace v originále. Díky.