Konec mýtu o čínském století? Ekonomika Pekingu naráží do zdi a Amerika dál vládne světu

ANALÝZA | Léta jsme poslouchali, že americký úpadek je nevyhnutelný a Čína se brzy stane hospodářským hegemonem planety. Jenže aktuální tvrdá data mluví jinak. Čísla za druhý kvartál roku 2026 odhalují, že drakovi dochází dech, domácí trh zamrzl a komunistické vedení čelí hlubokým strukturálním problémům, které nemusejí mít jednoduché řešení.

O tom, proč je reálný čínský růst pravděpodobně poloviční oproti oficiálním vládním slibům, jak Peking falšuje statistiky a proč americký ekonomický model stále suverénně vyhrává, jsme mluvili s ředitelem Centra asijsko-pacifických studií na CEVRO Univerzitě Janem Železným.

Čerstvá data

Když čínská Národní statistická kancelář zveřejnila data o růstu HDP za druhý kvartál roku 2026, v Evropě by podobná čísla byla důvod k oslavám. V asijském kontextu jde však o studenou sprchu. Oficiální meziroční růst dosáhl pouhých 4,3 %.

Jak hned v úvodu upozorňuje Jan Železný, jedná se o jednu z nejnižších hodnot od zavedení systému reportování v devadesátých letech, pomineme-li anomálie způsobené pandemií covidu. „Dané cifry jsou přitom v ostrém kontrastu k deklarovanému ročnímu cíli růstu HDP v rozmezí 4,5 až 5 procent pro rok 2026, což je mimochodem cíl, který už sám o sobě představuje poníženou verzi z předchozích let,“ dešifruje statistiky analytik.

Za těmito na první pohled stále solidními čísly se navíc podle experta skrývá mnohem temnější realita. „Stále silněji se projevují strukturální problémy čínského hospodářství. To se potýká s něčím, co v odborných kruzích nazýváme ‚pastí středního příjmu‘. Váš ekonomický model sice uspěl ve vymanění společnosti z chudoby, ale nestačí na to, aby vás vysadil výše v rámci hodnotových řetězců a učinil z vás plně rozvinutou bohatou ekonomiku,“ vysvětluje Železný zásadní makroekonomický blok, na který Peking narazil.

Konec iluze o bohatnoucích domácnostech

Peking se podle Železného snaží na tuto krizi reagovat masivními investicemi do moderních technologií a energetiky, pro které používá tradiční marxistický žargon – nazývá je „novými produkčními silami“. Jenže to nestačí. Zásadně totiž selhává dlouho budovaný model takzvané „dvojí cirkulace“. Čínu už neměl táhnout jen masivní export a státní infrastruktura, ale i robustní domácí poptávka. Ta je však od covidu v těžkém útlumu.

Stát začal omezovat podpory a dotace – jakési čínské obdoby „šrotovného“. Výsledky se dostavily okamžitě. „Asi nejvýraznějším příkladem je prodej automobilů, což je klasický symbol střední třídy. Ten se v červnu propadl o 16 procent, podobně jako v květnu. To značí nejslabší výsledky od doby, kdy Peking začal nákupy spotřebních věcí dotovat,“ ilustruje Železný chování šetřivých čínských domácností.

Ty navíc drtí hroutící se realitní trh. Ceny nových nemovitostí se nadále propadají, a to i v těch nejbohatších megapolích, jako jsou Peking nebo Šanghaj. K tomu se přidává dramatická situace na trhu práce. Čínský zázrak stál od osmdesátých let na migraci venkovanů do měst za lepším výdělkem. Tento motor se však zadrhl.

Číňané už neberou Němcům jen levná auta. Teď jim jdou i po tom nejcennějším

„Městská nezaměstnanost se pohybuje kolem pěti procent, ale podstatný je nový trend: od roku 2023 vytrvale klesá počet nově vypisovaných pracovních míst. Stále častěji se objevují případy, kdy se neúspěšní uchazeči vracejí z měst s nepořízenou. Přitom se odhaduje, že Čína má až 300 milionů migrujících pracovníků,“ varuje ředitel Centra asijsko-pacifických studií před obří sociální rozbuškou.

Kapitolou samou pro sebe jsou mladí a často velmi vzdělaní lidé. „Statistiky nezaměstnanosti mladých přestal Peking zveřejňovat v roce 2023, kdy nezaměstnanost dosáhla hrozivých 21 procent, aby následně raději změnil metriku výpočtu. K tomu musíme připočíst stárnutí populace a úbytek pracovní síly, který se do konce století odhaduje na 75 milionů lidí v každé dekádě,“ dodává Železný drtivá demografická data.

Exportní doping a čipová ofenziva

Prakticky jediným motorem, který ještě šlape naplno, zůstává export. V červnu vyrostl v dolarovém vyjádření o fantastických 27 %. A nejde jen o levnou manufakturu nebo minerály – čínský koš se plní automobily a doprovodnými technologiemi. Navzdory snaze USA o technologickou blokádu se navíc Číně daří i v klíčovém sektoru polovodičů.

„Čína sice kvůli americkým omezením, která dopadla i na japonské a nizozemské dodavatele, nemá přístup k nejkvalitnějším čipům amerického designu, o to masivněji ale investuje do domácího vývoje. Dominuje v segmentech, které nevyžadují tu úplně nejvyšší výpočetní technologii,“ popisuje Železný čínskou adaptaci. 

Výsledek? Vývoz polovodičů v červnu meziročně povyskočil o 122 % a čínské továrny vesele dodávají komponenty tchajwanským, jihokorejským nebo japonským gigantům.

Mrtvý ekonom a skutečná čísla

Přes exportní úspěchy se však nad celkovou kondicí čínské ekonomiky vznáší velký otazník. Jak totiž Železný upozorňuje, oficiálním číslům komunistické strany už věří málokdo. Diskuse o reálném stavu hospodářství nedávno oživil skon známého čínského ekonoma Gaa Shanwena.

„Byl to právě on, kdo před několika lety na konferenci Peterson Institute for International Economics ve Washingtonu otevřeně hovořil o tom, že reálný růst HDP Číny se ve skutečnosti pohybuje jen kolem dvou procent. Tedy hluboko pod tehdejším a oficiálně překonávaným cílem pěti procent,“ připomíná Železný odvahu před týdnem (7. července 2026) zesnulého experta, jehož tvrzení v dnešním světle působí jako prozíravé proroctví.

A právě tato propast mezi ambicemi a realitou má drtivý dopad na geopolitiku. Peking se netají záměrem stát se nejsilnější supervelmocí a navrátit „království středu“ historické dominantní postavení. Jenže předpovědi o nekonečném vzestupu Číny a úpadku USA tvrdě narazily na realitu.

Konec jednoho snu? Čínská ekonomika možná nikdy nedokáže předstihnout americkou

„Čínský růst dosáhl svého vrcholu v roce 2021, kdy čínský podíl na světovém HDP v nominálním vyjádření představoval asi 18 procent. Od té doby se však propadl na 16 procent, zatímco ten americký naopak vyrostl na 26 procent,“ vyčísluje Železný, kdo v globálním souboji momentálně tahá za delší konec provazu.

Závěr je podle něj jednoznačný. „Čína sice zůstává obří ekonomikou, globální továrnou a zemí s fascinujícím příběhem rozvoje. Nicméně v překonání amerického rivala jí brání řada hlubokých strukturálních problémů, jejichž vyřešení se vůbec nemusí podařit. Do té doby bude americký model kapitalismu i nadále hrát prim.“

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky moc.

sinfin.digital