KOMENTÁŘ MARKA KERLESE | Exprezidenti Klaus i Zeman exhibují v médiích, protože jim média dopřávají tolik sluchu, až je úplně rozdivočela. Zneužívání narcistních vlastností našich exprezidentů k pobavení publika je ale s ohledem na jejich požehnaný věk nečestné a nesportovní. A poškozuje to naši politickou kulturu.
Naposledy rozvířilo veřejné mínění v Česku vystoupení Václava Klause v televizi Nova. V pořadu Napřímo odmítl Klaus s odkazem na širší mezinárodní souvislosti označit Rusko za jednoznačného viníka války na Ukrajině, což moderátorku pochopitelně vedlo k odmítavé poznámce. A připomenutí toho, kdo vlastně koho napadl. Následně se debata vyhrotila, přičemž Klaus později označil rozhovor s moderátorkou za šílený a absurdní.
A nastalo to, co se muselo přijít a také v podobných případech vždy přijde: Klausovi příznivci, včetně herečky Jaroslavy Obermaierové, spustili palbu proti údajně arogantní moderátorce, která musela čelit i velmi osobním, vulgárním útokům. Naopak ti, kteří exprezidentovi příliš nefandí, moderátorku už několik dní na sítích chválí za odvážný přístup a uvádění Klausových vývodů na pravou míru.
A já si říkám, proč to všechno? Možná jsem v republice jediný, ale mě vůbec nezajímá, co si exprezident myslí o válce na Ukrajině, o svém nástupci v prezidentském úřadě, o kvalitě současné vlády či krocích opozice.
Václav Klaus společně s Milošem Zemanem patří ke dvěma lidem ve státu, kteří dostali možnost své politické názory a dovednosti v absolutní možné míře přetavit do konkrétních činů, včetně možnosti vést zemi v té nejvyšší, prezidentské funkci.
V tom, co Zeman s Klausem dokázali či nedokázali, když to dokázat mohli, spočívá základní odkaz obou našich exprezidentů. Nikoliv v jejich současných názorech a kritice.
Proto také – jak už jsme psali na INFO.CZ několikrát – se exprezidenti v zahraničí drží od reálné politiky stranou. Bylo by od nich nečestné a možná i podlé, pokud by z pozice exprezidenta bez vlastní odpovědnosti okopávali kotníky svým nástupcům. A pletli se jim do řemesla.
„V Rakousku je nepsaným zákonem, že exprezidenti nekomentují politiku svého nástupce – a už vůbec ne negativně,“ napsal už dříve pro INFO.CZ rakouský komentátor Manfred Maurer. Podobný úzus platí prakticky ve všech zemích s prezidentským systémem. Kromě Česka.
Zdivočelí exprezidenti
V Česku se shodou náhod obě bývalé hlavy státu rozhodly využít své „exprezidentství“ k tomu, aby kolem sebe „dštily oheň a síru“ a nenechali na svých nástupcích nit suchou. Nic proti tomu, každý má nějakou povahu, nějaký postoj k životu.
A koneckonců proč by naši prezidenti nemohli být jiní než jejich zahraniční kolegové? Už jen to, jak se postavili ke stranám, za které byli kdysi zvoleni, představuje světový unikát. Otázkou ovšem zůstává, zda by této, možná až trochu narcistní potřeby obou exprezidentů zůstat na výsluní i v prezidentském důchodu, měla zneužívat média.
Ať si o Václavu Klausovi či Miloši Zemanovi myslí kdokoliv cokoliv, v obou případech se jedná o výrazné osobnosti, neodmyslitelně spjaté s ekonomickou a společenskou transformací Česka po pádu totality. Jenže to, jak se oba chovají v rolích exprezidentů, jejich odkaz totálně znevažuje.
Jak už bylo řečeno, jde o světový unikát, dokumentující úpadek naší politické kultury. A některá česká média k tomu přispívají lví měrou – Klause či Zemana nežádají o komentář k jejich působení v reálné politice, nechtějí po nich vysvětlení některých sporných momentů (a že by se jich našlo) z doby, kdy oni sami spolurozhodovali o osudu země.
Ne. Chtějí zneužít narcistní povahy obou našich exprezidentů k vyvolání podobně zvrácených přestřelek, jaká nastala po posledním Klausově vystoupení v TV Nova. O nic jiného nejde a ani nemůže jít.
A dochází to tak daleko, že se na stranu deklarovaného „pravičáka“ Václava Klause, ochotného komentovat kdykoliv cokoliv, staví pravověrní komunisté, zatímco jím založená ODS od něj dává ruce pryč.
Zastydlá touha po tatíčkovi
Prezidentský úřad je v republikovém státním zřízení, alespoň co se týče Evropy, možná i určitým pozůstatkem našeho stesku po monarchii a roli moudrého panovníka.
Jen s mírnou nadsázkou si asi nikdo nedovede představit, že by v Británii ve své době „královna matka“ kritizovala svou nástupkyni a její vládnutí označovala za širokého zájmu médií jako hloupé. K ničemu takovému by se pochopitelně nesnížila. A pokud ano, asi by lidé začali diskutovat o tom, proč to vlastně dělá a co za tím stojí.
Především by se ale jen těžko našlo seriózní médium, které by této případné narcistní úchylky „královny matky“ v pozdním věku nějak zneužívalo.
V Česku monarchii nemáme. Ovšem otázka toho, zda by se vysloužilý prezident měl plést do řemesla svým nástupcům, natož je kritizovat, je s příkladem monarchie snadno srovnatelná.
Je mi upřímně líto, do jaké pozice se oba čeští exprezidenti ve svém věku dostali a jak tím znevažují svůj politický a lidský odkaz. Úplně si nemyslím, že by si Češi měli Václava Klause a Miloše Zemana pamatovat tak, jak nyní vystupují.
To ovšem nic nemění na tom, že naprosto stejnou vinu za poškozování politické kultury nesou i některá česká média. Ta mají zjevně pocit (pro mě nepochopitelný), že se žádná politická událost v Česku a ve světě se nemůže obejít bez Klausova a Zemanova komentáře. Čím kontroverznější, tím lépe.
Za takového zájmu médií, v zahraničí u bývalých hlav států neobvyklého, ale by asi „zdivočel“ každý, nejen Klaus se Zemanem. Měli bychom s tím přestat. Jak v zájmu politické kultury, tak i ve prospěch nějakého normálního odkazu obou našich exprezidentů. Byť o něj v tuto chvíli evidentně sami nestojí.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky!
