Rusko a "přátelský" Trump. Co bude Putin dělat bez nepřítele číslo jedna?

Info.cz

28. 12. 2016 • 15:16

Už během prezidentské kampaně o sobě Donald Trump prohlásil, že „prezident Trump by byl o tolik lepší pro vztahy mezi USA a Ruskem“. Jeho zvolení pak i v Moskvě vyvolalo oslavy. Otázkou ale je, zda nebyly předčasné. S „přátelským“ Trumpem totiž Rusko ztrácí nepřítele číslo jedna, na kterého může svalovat vlastní neúspěchy. A v praxi čelí hned několika výzvám, především propadající se ekonomice. Co to znamená pro Vladimíra Putina, který bude v roce 2018 usilovat o znovuzvolení?

Otázkou zůstává, nakolik se bude Trump držet svých předvolebních slibů. Vzhledem k jeho nepředvídatelnosti je to stále velká neznámá. Jak uvádí americký profesor Stephen Crowley v textu, jenž publikoval server Newsweek, můžeme zřejmě očekávat ohřátí americko-ruských vztahů. A to i přesto, že na pozoru před tím může být americký Kongres, včetně několika jeho republikánských zástupců. Konečné slovo ale bude mít exekutiva. V praxi to může znamenat menší podporu Ukrajiny a NATO a zmírnění nebo úplné odstranění protiruských sankcí. Minimálně zdánlivé vítězství v Sýrii a vlna populismu, která napříč Evropou posiluje antisystémové strany, jež vidí Putina jako spojence, vedly některé až k prohlášení: svět dnes patří Putinovi.

Je tu ale jedno velké jenže. Podle Crowleyho se naopak může Putinovi začít hýbat země pod nohama. Americké volby totiž ukázaly, že v zemi stále přetrvává demokracie. Kandidátka, kterou favorizovala většina politické i mediální elity, neuspěla. Velká část společnosti neposlechla názor expertů. To může být lekcí pro samotného Putina, který bude napřesrok usilovat o znovuzvolení.

Na koho svést tragický stav ruské ekonomiky?

Ještě palčivější otázka, která nyní před Putinem vyvstává, zní: pokud je Trump novým kamarádem Ruska, kdo bude nepřítelem číslo jedna? Na koho bude moct svádět špatný stav ruské ekonomiky?

Už během posledního hlasování v roce 2012 propukly v ruských velkoměstech protesty kvůli manipulaci s volbami a korupcí. Putin pak vyšponoval nacionální rétoriku. Podle jeho vysvětlení nevypukly protesty kvůli zmanipulovaným volbám, ale kvůli ministryni zahraničí Hillary Clintonové, která dala signál zrádcům uvnitř Ruska. Následovalo obvinění, že USA se snaží prosadit v Rusku revoluci a neziskové organizace s podporou ze západních zemí se musely registrovat jako cizí agenti.

V Putinově rétorice pak ukrajinský Majdan nebyl revolucí proti zkorumpovanému prezidentovi, ale fašistickým převratem řízeným z Washingtonu. Kvůli jím prezentované rozpínavosti Západu pak bylo snadno ospravedlnitelné i obsazení Krymu. Putinova obliba vyrazila vzhůru. A průzkumy ukazovaly, že podíl Rusů, kteří vidí USA pozitivně, klesl z 57 procent v roce 2010 na 15 procent v roce 2015. Olej do ohně pak přilila ještě kampaň Clintonové, kdy část z jejích podporovatelů zapojila antiruskou rétoriku. Ruská státem kontrolovaná média toho pak jen využila ke zprávám o ohrožení země.

Konec sankcí nepomůže

O to vše teď ale podle Crowleyho může Putin přijít. Čelí přitom hned několik problémům, především mizerné ekonomické situaci. Rusové jsou Putinovi vděční za oživení ekonomiky po nepříznivých 90. letech. Jenže zásluhu na tom měly především vysoké ceny ropy, které nyní spadly skoro na polovinu. Hodnota rublu se propadla, stejně tak reálné mzdy. Ruští dělníci nyní protestují v čím dál větších počtech. Někdy jim totiž mzdy nejsou vyplaceny vůbec. A zatím se jako nejpravděpodobnější scénář jeví stagnace.

Podle Putina mohou za situaci sankce ze strany USA a EU. Jenže i kdyby je teď Trump zrušil, bude dopad na běžné Rusy omezený, míní Crowley. A pokud Putin nebude moct vinit USA, bude před ním velká výzva, jak voličům ekonomický propad vysvětlit. Ruská ekonomika čelí vážným a dlouhotrvajícím strukturálním problémům. Za takových podmínek bude čím dál těžší udržet i dobrodružství ruské zahraniční politiky. Podle profesora to tak na nějaký čas může vypadat pro Putina vítězně. Dlouhodobý výhled ale už tak pozitivní není.

SDÍLET