Saúdsko-americký „reset“ se (zatím) nepovedl. Drahá ropa a dolar finančně drtí řadu zemí

Erik Siegl

Špatnou zprávou je, že cena ropy navzdory hrozící globální recesi opět roste. Kartel OPEC v čele se Saúdskou Arábií – k nelibosti USA – minulou středu oznámil dohodu s Ruskem (OPEC+) na snížení plánu světové těžby o dva miliony barelů denně s platností od listopadu. Ropa Brent se tak opět blíží k hranici sto dolarů za barel, což je cena, kterou si mnoho zemí, v kombinaci se svým zadlužením a drahým dolarem, nemůže dovolit.

Politicky je rozhodnutí o snížení produkce dalším signálem, že saúdsko-americké vztahy, založené na principu „ochrana za regulaci trhu s ropou“, již nefungují jako v minulých dekádách. Prezident Biden rozhodnutí OPEC koordinované s Ruskem označil za „zklamání“. 

Připomeňme, že jedním z hlavních cílů jeho červencové cesty do Saúdské Arábie, kdy se navzdory svým předchozím odsuzujícím výrokům osobně setkal se saúdským korunním princem, bylo zajistit zvýšení těžby ropy OPEC, aby nahradila sankcionovanou ropu z Ruska. Tuto cestu kritizovala některá média a členové Kongresu jako legitimizaci a ústupek, který jen povzbudí asertivitu Muhammada bin Salmána (MBS), „nekontrolovatelného“ vládce Saúdské Arábie.

I známý liberální komentátor Fareed Zakaria, který Džamála Chášukdžího osobně znal, hájil Bidenovu misi a pokus o „reset“ vztahů odkazem na potřebu s MBS osobně jednat a „domluvit se“. Argumentoval tím, že čím vyšší cenu bude západní svět za ropu a plyn platit, tím silnější bude i Rusko, domácí inflace vyšší a výdrž Západu podporovat Ukrajinu menší.

Muhammad bin Salmán

Nyní po čerstvém rozhodnutí OPEC se zdá, že vliv USA na Saúdskou Arábii navzdory těmto vstřícným krokům slábne a jejich vztahy drhnou i v krátkodobě-transakční rovině, nemluvě o té dlouhodobě strategické. Pravda, přirozeným zájmem Saúdů a celého OPEC (k němuž patří i chudší a nestabilní země jako Irák, Nigérie, Venezuela či Libye) vždy byl maximální profit ze současných napjatých trhů. V rámci OPEC jsou to ale především Saúdové, Emiráty a jejich spojenci či klienti v regionu, kdo diktují kurz. A jejich profit z letošních vysokých cen ropy je už nyní enormní.

Saúdy iniciované prodloužení dohody na snížení těžby právě s Ruskem nyní každopádně potvrzuje, že vztahy s tradičním protektorem USA nadále nejsou „funkční“ dle představ Washingtonu a dalších zemí Západu.

Zbytek textu je pro předplatitele
dále se dočtete:
  • Proč saúdsko-americký „reset“ drhne?
  • Jaké kroky chtějí proti Rijádu podniknout američtí zákonodárci?
  • A nad kterými zeměmi kvůli aktuálnímu dění visí hrozba státního bankrotu?
sinfin.digital