Záhada zeleného Grónska. Jak to bylo doopravdy?

Příklad „zeleného“ Grónska z dob vikingského osídlení používají takzvaní klimaskeptici jako důkaz toho, že se podnebí na zeměkouli ještě poměrně nedávno oteplovalo i bez lidského přičinění. Jenže skutečnost je zřejmě mnohem složitější. Ani věda nemá dnes pro záhadu zeleného Grónska úplně uspokojivé vysvětlení.

Pouze jedna věc je jistá. Na základě historických záznamů a několika moderních studií, vycházejících zejména z rozboru usazenin, se zdá nepochybné, že v jižním Grónsku panovaly zhruba od poloviny 10. století až do začátku 15. století podobné teploty jako v době dnešního „globálního“ oteplování. V létě tady mohly teploty dosahovat až 10 stupňů Celsia nad nulou. Podle některých pramenů Vikingové, kteří zemi osídlili po roce 985, dokonce pěstovali obilí. Výrazné oteplení v jižním Grónsku na začátku raného středověku potvrdily mimo jiné i výsledky studie klimatologů z americké Northwestern University z února letošního roku. Jedna záhada ale zůstala.

„Na rozdíl od oteplování v minulém století, které je globální, se ve středověku oteplovalo lokálně,“ uvedla jedna ze spoluautorek studie Yarrow Axfordová. Zatímco totiž vědci rozborem sedimentů a dalším biologickým průzkumem v okolí zaniklých vikingských osad údajně potvrdili teorii o „zeleném“ jižním Grónsku, o nějakém celosvětovém oteplení se v té době mluvit nedá. A to dokonce ani v měřítku Grónského ostrova. Jiné studie, jak potvrzuje i Axfordová, totiž prokázaly, že zatímco si Vikingové užívali v jižní části nezvykle teplé počasí, některé ledovce v okolí Grónska a Arktidy se místo tání zvětšovaly.

Půr: Zeman v poselství shazuje své argumenty nepřesností. V čem se plete a v čem nikoliv?

sinfin.digital