Ze „zelených plic“ planety je „továrna“ na emise. Amazonský prales vypouští víc CO2, než spotřebuje

Amazonský deštný prales začal být čistým producent CO2. Podle aktuální francouzské studie, zveřejněné v časopise „Nature Climate Change“, bylo z amazonského pralesa v posledních deseti letech uvolněno do atmosféry téměř o 20 % více CO2 než kolik ho „Amazonie“ spotřebovala. Podle některých vědců se jedná o vážnou hrozbu s možná nevratnými následky. Jiní vědci, včetně českých, ale tvrdí, že se význam amazonského pralesa pro udržení koloběhu uhlíku na planetě přeceňuje. Prales má podle nich význam především pro uchování biodiverzity.

Za normálních okolností by měly být amazonské pralesy takzvaně klimaticky neutrální. Uhlík je totiž v jejich případě obsažen v živé rostlinné biomase (zejména dřevu), méně již v půdě. Jakmile se ale biomasa začne rozkládat (nebo ji třeba lidé pálí), začne se z ní uhlík naopak do ovzduší uvolňovat. A je v rámci fotosyntézy zase spotřebováván rostoucími (živými) rostlinami a stromy.

Amazonský prales je přitom natolik rozlehlý, že k tomu, aby se tento rovnovážný systém překlopil na jednu nebo druhou stranu, musí dojít k nějaké opravdu vážné a významné události. A přesně to se podle vědců stalo. Odlesňování Amazonie, těžba dřeva a přeměna její velké části na zemědělskou půdu dosáhly už takového rozsahu, že v dosud rovnovážném systému nastal zvrat.

„Čísla poprvé ukázala, že se brazilský amazonský deštný prales stal čistým producentem CO2,“ uvedl spoluautor studie Jean-Pierre Wigneron z francouzského Národního institutu pro agronomický výzkum (INRAE). Lesy v povodí řeky Amazonky podle něj mezi lety 2010 a 2019 absorbovaly přibližně 13,9 miliard tun CO2, ale zároveň vypustily 16,6 miliardy tun tohoto skleníkového plynu. „Bohužel nevíme, v jakém okamžiku by se tato změna mohla stát nevratnou,“ uvedl Wigneron.

Vědci přičítají přeměnu amazonských deštných pralesů na čistého emitenta skleníkových plynů také politice současného brazilského prezidenta Bolsonara. Po jeho nástupu do funkce v lednu 2019 se v Brazílii údajně výrazně oslabila opatření na ochranu životního prostředí. Rozsah odlesňování se tak v roce 2019 ve srovnání s předchozími lety zvýšil téměř čtyřnásobně, z přibližně jednoho milionu hektarů na 3,9 milionu – což je pro srovnání oblast o velikosti Nizozemí.

Zbytek textu je pro předplatitele
dále se dočtete:
  • Proč by se význam Amazonie ve vypouštění CO2 neměl přeceňovat?
  • Co je pro planetu mnohem horší?
  • A v čem dnes spočívá hlavní přínos Amazonského pralesa?
sinfin.digital