Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Železnice nejsou na hackery připravené, jde o tisíce životů, varuje elitní exzpravodajec

Železnice nejsou na hackery připravené, jde o tisíce životů, varuje elitní exzpravodajec

Přes dvacet let pracoval v elitní kybernetické jednotce izraelské armády, loni Amir Levintal založil kybernetický start-up Cylus a přinesl technologické řešení pro kybernetickou ochranu železniční dopravy. „V současné době totiž železniční společnosti nejsou na hackerské útoky vůbec připraveny,“ vysvětluje Levintal v rozhovoru pro INFO.CZ.

 

Co přesně vaše společnost vyvíjí? 

Snažíme se porozumět tomu, jaké jsou hlavní hrozby pro kyberbezpečnost vlakové dopravy, a nabídnout železničním společnostem odpovídající řešení. Jinými slovy zabránit hackerskému útoku, při kterém by útočníci vnikli do systému a například by mohli na dálku zvýšit rychlost vlaku v zatáčce.

Takový scénář je nyní možný? 

Ano. V posledních letech, přibližně od roku 2010 totiž do železničního sektoru hromadně přicházejí nové technologie. Ty umožňují, že kontrolní centrum má veškeré vlaky v síti pod kontrolou na základě bezdrátové komunikace. Pomocí systému lze například ovládat rychlost vlaku nebo nastavení výhybek.

A hackeři by se těchto prvků mohli zmocnit. 

Přesně tak. Tyto nové technologie jsou užitečné, ale přinášejí rizika, že se hackeři do systému nabourají a zneužijí nějaké jeho prvky. A takový útok by měl potenciálně katastrofické důsledky. Proto jsme přišli s řešením, které monitoruje aktivitu v síti a nachází případné anomálie, které by mohly být součástí probíhajícího kybernetického útoku. Umíme takové útoky jak detekovat, tak zastavit.

Takové útoky již proběhly?

Proběhly. Minulý rok útočníci cílili například na dráhy v Německu, Velké Británii či v Jižní Koreji. Všem je jasné, že právě železniční přeprava je pro hackery a teroristy lákavý cíl. Pokud by se jim podařilo způsobit nehodu, tak by mohli jedním útokem ohrozit až tisíc lidí. Z jejich pohledu by šlo o ohromný úspěch, navíc by do toho nemuseli investovat mnoho úsilí.

Jak to?

Protože současná technologie je zastaralá a její zabezpečení nebylo vytvořeno, aby odolávalo úmyslným útokům. Navíc komponenty, které jsou používané v železniční dopravě, mají velmi dlouhý životní cyklus. Jakmile dráhy například nakoupí výhybky, tak ty zůstanou na místě desítky let.

Jak probíhaly ty útoky, které jste zmiňoval? V Německu či Velké Británii?

O nich není mnoho informací. Ve chvíli, kdy nějaký takový útok proběhne, tak to postižená společnost většinou přes média příliš neventiluje – nechce vyvolávat paniku. Obecně však tyto útoky probíhají buď z vnějšku, kdy se útočníci snaží dostat do sítě, což byl podle našich informací i případ těchto útoků. Druhá možnost je, že nějaký zaměstnanec zneužije svého přístupu k síti.

Jsou podle vás nyní evropské železnice dobře zabezpečené proti hackerským útokům?

Nejsou. Zejména kritická infrastruktura není kvalitně zabezpečená. Železniční společnosti vědí, že tyto hrozby jsou aktuální, jenže nemají prostředky, aby se proti nim mohly samy bránit. Upřímně, vzhledem ke komplexitě jejich systémů to není nic jednoduchého.

Je téma bezpečnosti na železnici podle vás aktuální?

Ano, jde o trend patrný zejména v posledních letech. Přepravcům přibyli noví konkurenti – ať již levné letenky, nebo některé služby sdílené ekonomiky – a proto jejich vlaky musí být bezpečné, aby mohli být ekonomicky konkurenceschopní. My se snažíme porozumět tomu, jaké bezpečnostní nedostatky by hackeři potenciálně dokázali zneužít k případným útokům.

S tím, jak roste počet automatizované dopravy, navíc bude na bezpečnost kladen stále větší důraz.

Určitě. Nyní vlaky stále jezdí se strojvedoucím, do jisté míry je to podobné, jako v letadle, kde je provoz rovněž automatizován. Během let ale budou přibývat zcela automatické vlaky, které již dnes často jezdí třeba na letištích.

Vaše technologie už nějakým dopravcům dodáváte? 

To jsou velmi citlivé informace, které nemohu specifikovat. Jsme nicméně domluvení na pilotních projektech se dvěma evropskými národními přepravci a jednáme i se zástupci z oblasti Pacifiku.

Přes 20 let jste působil v elitní složce izraelské armády. Jak vám tato zkušenost v byznysu pomáhá? 

Byl jsem ředitel v jednotce kybernetické divize, kde jsem se spolu se 150 inženýry soustředil na vývoj velmi komplikovaných softwarových a hardwarových řešení pro kybernetické operace. Detaily pochopitelně nemohu sdělit, ale přínos to pro mě mělo ohromný.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1