Češi pláčí nad Notre Dame, zatímco jim vlastní památky mizí před očima | info.cz

Články odjinud

Češi pláčí nad Notre Dame, zatímco jim vlastní památky mizí před očima

Nedávný požár pařížské gotické katedrály Notre Dame vzbudil i v Česku zejména na sociálních sítích vlnu solidarity a lítosti nad osudem této světové církevní památky. O to překvapivější je lhostejnost, s jakou se mnozí Češi stavějí k devastaci svého vlastního církevního umění a architektury.

Škody, které byly napáchány po roce 1990 zloději v českých kostelích, kapličkách a muzeích, jsou podle odborníků v některých ohledech mnohem vyšší než újma způsobená požárem v Notre Dame. Katedrála bude totiž zcela jistě dokonale opravena a vyroste znovu do bývalé krásy. Stovky tisíc soch, obrazů a dalších uměleckých předmětů, které zmizely nebo byly zničeny v Česku v posledních desetiletích, včetně doby socialismu, však už zřejmě nikdo na veřejnosti neuvidí. Kulturní dědictví nevyčíslitelné ceny je nenávratně ztraceno.

„Rozsah zkázy na církevním umění po roce 1990 je srovnatelný pouze se škodami, které na památkách způsobili husité během husitských válek,“ řekl INFO.CZ Vladimír Kelnar, diecézní konzervátor Arcibiskupství pražského. Škody z třicetileté války ale současná devastace památek už podle něj dávno překonala. Z českých kostelů a kapliček se ztratilo v posledních 30 letech přes milion předmětů církevního charakteru.

I když mnoho kostelů a kapliček zdevastovali nebo nechali zdevastovat či zbořit už komunisté, některé církevní památky paradoxně vypadaly lépe v dobách českého socialismu než dnes. Příkladem může být třeba barokní křížová cesta v Římově u Českých Budějovic. Soubor 25 kapliček s barokními malbami a dřevěnými sochami sice za socialismu vypadal omšele a neudržovaně, ovšem zároveň si udržoval původní podobu i charakter.

Dnes vypadá křížová cesta po zjištění autora článku mnohem hůře. Protože minimálně třetinu soch z křížové cesty někdo odcizil, nechala církev zbytek dřevěných skulptur odvézt do depozitáře. A v kapličkách jsou místo nich pouze fotografie, což je zřejmě evropský unikát. Malby ze stěn opadávají, některé kapličky jsou na rozpadnutí. I když církev údajně slibuje rekonstrukci římovské křížové cesty, ukradené originály předmětů a soch už se na místo nikdy nevrátí. Podobně vykradených památek jsou v Česku dnes tisíce.

Otázkou přitom zůstává, kam všechny umělecké předměty z kapliček a kostelů vlastně zmizely. Jedna věc jsou totiž zloději a druhá, kdo od nich ukradené předměty z kostelů vlastně kupuje. „Část byla určitě dovezena do zahraničí, minimálně polovinu ale nakoupili od zlodějů domácí zájemci,“ tvrdí Kelnar, který se kriminalitě v oblasti církevní památkové péče dlouhodobě věnuje. Důkazem je podle něj mimo jiné fakt, že odborníci občas zahlédnou barokní sochu v televizi nebo v časopisech, kde bohatí a slavní lidé nechávají nahlédnout diváky a čtenáře do svého soukromí nebo se chtějí pochlubit unikátní architekturou svého domu.

„Sám jsem několikrát zahlédl na fotografiích z těchto domů právě barokní sochy,“ tvrdí Kelnar. Podle něj ale není ani pro policii ani církevní hodnostáře vůbec jednoduché prokázat, že socha pochází z trestné činnosti, byla ukradena z konkrétního kostela a nový majitel si jí objednal u zloděje. A to mimo jiné kvůli tomu, že v devadesátých letech minulého století neexistovala dokonalá evidence církevních památek. „Víme ale, že v Česku bylo před rokem 1990 zhruba 170 000 barokních andělů, z nichž byly desítky tisíc ukradeny,“ řekl INFO.CZ Kelnar.

Zloději vykradli v roce 2012 například i známý kostel Svatá Hora v Příbrami, jedno z nejvýznamnější poutních míst v Česku, který při vloupání vandalsky poničili a odnesli si poté dva anděly a několik svícnů. Případů, kdy se sochy a umělecká díla podařilo vypátrat a vrátit církvi, je přitom minimum.

„Sochy se na rozdíl od obrazů těžko shánějí. A některým lidem asi imponuje, když si mají doma něco, co je jinak obtížně dostupné,“ spekuluje Kelnar. Dle jeho názoru je zkáza českého barokního umění v mnoha ohledech horší než následky požáru Notre Dame. A to nejen kvůli tomu, že Česko zřejmě nevratně přišlo o významné kulturní dědictví. „Především si ale musíme uvědomit, že za zkázou církevního barokního umění v Česku stojí lidská ruka, nikoliv náhoda nebo živelná katastrofa,“ uvedl Kelnar.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud