Ondráčka: Stát brání za veřejné peníze soukromé zájmy Babiše a Agrofertu, jejich obrana je směšná | info.cz

Články odjinud

Ondráčka: Stát brání za veřejné peníze soukromé zájmy Babiše a Agrofertu, jejich obrana je směšná

David Ondráčka z Tranparency International je přesvědčený, že střet zájmů Andreje Babiše je v rámci České republiky prakticky neřešitelný. Tvrdí, že státní aparát začal systematicky hájit premiérovy soukromé zájmy. Myslí tím například argumentaci, dle které se zájmy Agrofertu vlastně rovnají zájmům českého zemědělství a českého státu. „Což není pravda,“ připomíná Ondráčka v rozhovoru pro INFO.CZ. Podle něj tady navíc úřady dělají rozličné analýzy za veřejné peníze, naprosto v zájmu a ve prospěch premiéra. Podle Ondráčky to skvěle ilustruje problém převzetí státu ze strany Babiše.

Jak si vysvětlujete situaci, kdy Agrofert – zdá se – přišel o dotace, a nikdo z jeho vedení se proti tomu – aspoň pokud vím – nebrání? Čekal bych v takové situaci nějakou reakci, obranu, obhajobu a podobně…

Vtipná okolnost je, že když jsme v září podali podnět, tak Agrofert na nás napsal stížnost do mezinárodního sekretariátu Transparency do Berlína s tím, že ubližujeme panu premiérovi a že chceme oslabit jeho hnutí ANO v komunálních volbách. Podle mě se tím jasně střelili do nohy. Protože proč by nějakou korporaci, se kterou nemá premiér oficiálně nic společného, mělo zajímat, jak premiér a jeho hnutí dopadne v komunálních volbách? De facto tím jenom přiznali a potvrdili přetrvávající vazbu mezi Andrejem Babišem a Agrofertem.

Za další: jejich reakce na náš podnět Evropské komisi k prošetření Babišova střetu zájmů v oblasti evropských dotací je v tuto chvíli minimální, čekají na finální verdikt. Jedinou aktivní komunikaci vede samotný premiér. Kromě ataků na mě a TI tvrdí, jaká by to bylo hrůza, pokud by Agrofert přestal dostávat dotace. Tím fakticky zase pouze potvrzuje, že se Agrofert rovná Babiš. A navíc to posouvá do absurdní roviny, že ekonomické zájmy Agrofertu se rovnají zájmům České republiky. Což je prostě nesmysl.

Minulý týden jste řekli, že má Andrej Babiš v podstatě pouze tři možnosti, jak vyřešit svůj střet zájmů: buď by měl Agrofert prodat někomu, s kým není vůbec spřízněn, nebo úplně přestat pobírat evropské i národní dotace, anebo by měl odejít z politiky. Jak hodnotíte jeho postup?

On postupuje zcela neadekvátně situaci. Buď si neuvědomuje její vážnost, ale spíš to jen hraje a snaží se vrtět psem jinými tématy. Zatím navrhuje pouze úsměvné úkroky stranou. Odstupuje z nějakého poradního orgánu vlády pro dotace, přitom je předsedou vlády, která jediná rozhoduje. Zasílá dopis eurokomisaři, ve kterém ho přesvědčuje, že už teda bude hodný a zákon dodržovat bude. A ve stejný čas oznamuje ministerstvo financí, že nebude Evropskou unii žádat o proplacení dotací pro Agrofert. Přitom pokračují platby z českých fondů.

To vše je směšné a manipulativní. Je to zčásti hra pro českou veřejnost, kterou chce přesvědčit, že na výzvu unie reaguje a chce problém aktivně řešit. Zároveň, a to je možná ještě podstatnější, je to z jeho strany snaha převést to zpátky z evropského hřiště na to české. To znamená do prostoru, kde to takříkajíc umí a který má dnes pod svou mocenskou kontrolou. A potřeba je říct ještě to, že pokud by Česká republika dotace Agrofertu platila ze svého rozpočtu, Evropská unie by to zdánlivě neměla důvod řešit. Ale nevidím žádný právní titul, proč by měl český stát Agrofertu cokoli platit.

Takže vy spatřujete Babišovu strategii v tom, že Agrofert sice bude čerpat dotace, avšak pouze z českých veřejných rozpočtů, přičemž Česká republika už tyto peníze nebude chtít po Evropské unii?

Jistě. Fondy fungují tak, že Agrofert nebo kterýkoliv jiný žadatel o dotace musí splnit požadavky, které kontroluje zemědělský fond a další poskytovatelé, a pak ministerstvo financí peníze proplácí nejprve z českého rozpočtu. Následně se jednou za čtvrt roku posílá kompletní účet za všechny dotace do Bruselu. Ten může vyfiltrovat neoprávněné projekty, avšak zpravidla kompletní částku proplatí. No a my – zdá se – tam teď nebudeme posílat ty projekty, které se týkají Agrofertu.

To je absurdní…

Silně, podle mě tady bude docházet k neoprávněnému plnění z českého rozpočtu. Úředníci, kteří to podepisují, jsou a budou pod obrovským tlakem. Budou mít příkazy shora, hrozit jim ale mohou i trestně právní důsledky. Lze si totiž dost dobře představit, že mohou v jistých situacích porušovat povinnosti při správě cizího majetku, nebo jiné trestní paragrafy. Budou se opravdu ocitat v nezáviděníhodných situacích. Buď jak buď, Babiš to chce prostě dostat zpátky do Česka, aby minimalizoval roli Evropské komise.

Co s tím?  

Má to minimálně dvě roviny. Ta evropská pokračuje. Komise tady v lednu bude dělat audity, které mají prozkoumat oprávněnost dotací (kohezních i zemědělských) a půjdou historicky i před letošní rok. Budou zkoumat, zda měl Agrofert nárok na eurodotace od momentu, kdy byl Babiš jmenován v roce 2014 ministrem financí. A předpokládám, že finální verdikt bude, že od určitého momentu Agrofert na ty dotace nárok neměl. V tom případě by se musely již proplacené peníze vracet.


Kdo by je vracel? Agrofert?

Vracela by je Česká republika. A ta by pak musela soudně žalovat Agrofert o náhradu škody. Přestože by byl v tomto případě původce škody jasný, byl by to hodně zdlouhavý proces. Navíc i tam by se projevoval střet zájmů, protože ministryně financí, tedy dnešní Babišova podřízená, by musela žalovat Agrofert.

Dobře, to je jedna, ta evropská rovina. A pokud jde o tu druhou?

Ta se týká proplácení z českého rozpočtu, ke kterému podle mě neexistuje žádný právní důvod. Podle mě by to bylo pro danou firmu neoprávněné obohacení. Což by se následně mělo řešit z hlediska našich vnitřních kontrolních mechanismů, i trestněprávně. A tady potřebujeme například vědět, kolik bylo letos od léta Agrofertu proplaceno peněz ministerstvem financí. Přičemž ministerstvo v tom zatím dost mlží. A vážná je ještě třetí rovina: je pozoruhodné a smutné, jakým způsobem začal státní aparát pracovat na obraně soukromých zájmů premiéra a Agrofertu.

Co tím myslíte?

Jednak tím myslím tu celkovou argumentaci, že zájmy Agrofertu se vlastně rovnají zájmům českého zemědělství a českého státu. Což není pravda. A za další: ministerstvo spravedlnosti tady narychlo připraví nějakou kvazianalýzu, která tvrdí, jak je tady všechno zalité sluncem, ministerstvo pro místní rozvoj podobně analyzuje a tvrdí, že nevidí žádný střet zájmů.

Ty úřady to dělají za veřejné peníze, naprosto v zájmu a ve prospěch premiéra. A ministerstvo financí přijde navrch s tím, že nebude žádat proplacení evropských peněz, avšak neřekne, kolik se Agrogertu proplácí z peněz národních. Zkrátka a dobře, státní aparát pracuje v zájmu premiéra a soukromé firmy, což skvěle ilustruje problém převzetí státu ze strany Babiše.

Chápu to tedy dobře, že by bylo – pokud to chceme vyřešit – výrazně efektivnější to ponechat na evropském hřišti?

My jsme to tam přenesli cíleně. Protože se prostě ukázalo, že domácí mechanismy ten obrovský problém střetu zájmů premiéra kolem dotací řešit nedovedou. A jsem přesvědčený, že odtamtud to řešení nakonec přijde. Bylo by to obrovské překvapení, kdyby komise najednou otočila o 180 stupňů. Neumím si představit, že by řekla, že její právní služba, komisař Oettinger i Evropský parlament jsou úplně mimo. To prostě nečekám. Co je naopak možné, aspoň si to myslím, že se Babiš pokusí převést svěřenské fondy na tzv. slepé fondy.

Co by to znamenalo?

Jde o fondy, kde je odstřižena možnost zakladatele jmenovat „svého“ správce fondů. Měl by to být nezávislý člověk, který ten majetek sice spravuje ve prospěch původního majitele, ale informačně jsou odděleni. Dnes tam žádné odstřižení není, Babiš tam má svoje nejbližší právníky, manželku a podobně. Podle mého soudu jsou tyto slepé fondy použitelné v některých případech, kdy má politik třeba malé akciové podíly v různých firmách, tak to měl třeba Obama nebo Theresa May.

Takže to není aplikovatelné na situaci Babiše?

Přesně tak, podle mě to na něj aplikovat nelze. On má jeden obří holding, přitom se veřejně popisuje dění v jeho firmách, o všech nákupech, státních zakázkách, prodejích, akvizicích, výsledcích hospodaření, o všem se ví. Tudíž zde vůbec nemůže ani teoreticky dojít k odstřižení od informací. On bude moct i nadále z pozice a pravomoci premiéra svým rozhodováním firmě pomáhat.

Třeba i s ohledem do budoucna, až z politiky odejde, trusty zase zruší a akcie převezme zpátky na sebe – v tom ten střet zájmů premiéra nepřestane. Ale je možné, že to zkusí a bude před Evropskou komisí tvrdit, že na základě jejich tlaku učinil kroky, které by měli situaci vyřešit. Střet zájmů tím sice nevyřeší, ale mohlo by to přinést další kolo přezkumu celé kauzy.

Takže něco na způsob zdržovací taktiky…  

Ano, šlo by o zdržovací taktiku, kterou by mohl získat nějaký čas.

Jak to podle vás celé dopadne?

To nevím. Z pohledu TI je to tak, že chceme napravit nezákonný stav. Pokud někdo čerpá dotace neoprávněně, mělo by to skončit, ať jde o kohokoliv. Ona celá dnešní praxe dotací je dost zvrácená sama o sobě – masivními dotacemi podporovat nejbohatší korporace, které dále rostou. Byznys model Agrofertu je však na dotacích postavený, financující banky s tím počítají. Ale je to tak velký holding, že by to měl ustát i bez nich.

Zároveň je jasné, že to může pozicí Babiše zatřást i politicky. Ostuda, kterou premiér zemi způsobuje mezinárodně, je velká. Kauza vyvolává velké vlny a reakce, píší nám třeba lidi, že můžeme způsobit nezaměstnanost lidí v Agrofertu. Ale také spousta lidí oceňuje odvahu, že jsme se do takové kauzy pustili a nenecháme se zastrašit.

Osobně to celé vnímám jako možnost určité nápravy nespravedlivého prostředí, ve kterém je premiérova firma dnes nezákonně zvýhodňována, ostatní firmy ji prakticky nemají šanci konkurovat, což pokřivuje trh.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud