Proč je tolik nakažených právě v Praze? Ani epidemiologové přesný důvod neznají | info.cz

Články odjinud

Proč je tolik nakažených právě v Praze? Ani epidemiologové přesný důvod neznají

Proč je tolik nakažených právě v Praze? Ani epidemiologové přesný důvod neznají
 

Skoro polovina dosud potvrzených případů nákazy koronavirem v Česku připadá na Prahu a Středočeský kraj. Tak vysoký podíl infikovaných v hlavním městě je přitom trochu záhadou. Jiné evropské metropole takovými centry nákazy v porovnání se zbytkem země nejsou.

Ve středu ráno bylo v Česku 464 potvrzených případů a z toho 167 připadalo na Prahu a dalších 48 na Středočeský kraj. Člověka, který pátrá po vysvětlení, nejspíš napadne, že je to jednoduché – v metropoli je nejvyšší hustota obyvatel, nejvíc turistů, největší koncentrace úřadů a institucí, do kterých se lidé před vyhlášením nouzového stavu sjížděli. Riziko přenosu nákazy by tak logicky mělo být vyšší než jinde.

Jenže při pohledu do zahraničí tohle pravidlo úplně neplatí. Příkladem může být Rakousko, které je srovnatelné s Českem velikostí, počtem obyvatel i tím, kolik procent z nich žije v metropoli. V Rakousku dnes ráno úřady evidovaly celkem 1471 nakažených, čímž se země v poměru k počtu obyvatel řadí k nejhůře postiženým státům v Evropě.

Při pohledu na statistiku v jednotlivých spolkových zemích ale Vídeň rozhodně není hlavním centrem nákazy. I když má takřka 1,9 milionu obyvatel a žije v ní takřka každý pátý Rakušan, je metropole s 180 potvrzenými infekcemi mezi spolkovými zeměmi až na pátém místě. Vede Tyrolsko (352), následované dvěma spolkovými zeměmi sousedícími s Českem. V Horních Rakousích je dnes 285 a v Dolních Rakousích 237 potvrzených nákaz. Před Vídní je i Štýrsko (188).

Dalo by se přitom spekulovat o tom, že žebříček nejvíce postižených rakouských regionů ovlivnila návštěvnost alpských středisek a sousedství rakouských Tyrol s Itálií, která se stala „evropským epicentrem“ nákazy. Jenže třeba v případě zmíněných Horních Rakous, kde je jen jedno alpské středisko Hinterstoder, tyto předpoklady zkrátka neplatí. A navíc: významným turistickým regionem, minimálně srovnatelným s Prahou, je i samotné město Vídeň.

Tak proč je v Praze v porovnání se zbytkem republiky nejvíc nákaz? Nedodržovali nebo nedodržují Pražané karanténu a další opatření? Nebo je to prostě náhoda? Výjimečnost Prahy potvrzuje i situace v některých dalších evropských zemích srovnatelných velikostí s Českem. Ve Švýcarsku je kanton Bern s 69 potvrzenými nákazami mezi všemi kantony až na pátém místě, vede Ticino (250) sousedící s Itálií.

Na Slovensku i v Maďarsku je zatím počet infikovaný relativně malý na detailnější regionální srovnání, i tady ale nejsou metropole žádným zjevným „střediskem“ nákazy jako Praha. Přitom se dalo předpokládat, že třeba Jihočeský kraj, který sousedí s výrazně postiženými Horními a Dolními Rakousy, se bude Praze množstvím infekcí minimálně blížit. Hodně lidí tady pracuje v Rakousku, včetně Alp, navíc se přes jižní Čechy obvykle vracejí domů tisíce Čechů právě z dovolené v Itálii. Velká část z nich se tady zastaví minimálně na jídlo nebo na kávu. A Jihočeský kraj přitom eviduje „jen“ 16 potvrzených nákaz, v krajském srovnání pátý nejnižší počet v republice. Praha vede se 167 potvrzenými nákazami (údaje ze středečního rána).

Důvod této pozice Prahy v probíhající epidemie je ale jen těžko zjistitelný. „Může za tím být více důvodů, nedokážeme už nyní zjistit, jaký je ten hlavní, nebo zda se jedná o kombinaci několika faktorů,“ řekl INFO.CZ ředitel Vojenského zdravotního ústavu a epidemiolog Libor Píša. Určitou roli by podle něj mohl hrát fakt, že první případ nákazy cizí státní příslušnice se objevil 1. března právě v Praze, a ta proto začala testovat jako první. Vzhledem k hustotě zalidnění v hlavním městě a dostupnosti zdravotní péče se také do dnešního dne mohlo nechat testovat více lidí než jinde. „Kdyby byla Nemocnice Na Bulovce v Budějovicích a ne v Praze, možná mohla statistika taky vypadat jinak,“ uvedl Píša.

Za pozicí Prahy ale může stát také náhoda, tedy prostě fakt, že se tady v jednu chvíli objevila větší skupina na nakažených, která nevědomky roznesla nákazu dál. V této souvislosti je zajímavé, že první případy infekce se v Praze objevily u rodičů žáků některých škol na Praze 6, patřící do té poloviny aglomerace, která měla jarní prázdniny od 24. do 29. února. A někteří rodiče byli s dětmi na lyžích v Itálii. Tehdy ale nebyla severní Itálie ještě oficiálně vyhlášena za rizikovou oblast. Naopak v těch částech Prahy (jedna až pět), kde byly prázdniny o týden dříve, se v počátcích epidemie infekce neobjevila.

Podle epidemiologů je ale v tuto chvíli nepodstatné, jaké kombinace faktorů mohla vysoký počet nákaz v Praze ovlivnit. Nakonec totiž čísla nemusejí ani vypovídat o skutečném stavu infekce. „Je to pouze hra čísel, která nám říká, kolik jsem vyšetřili vzorků a kolik z toho máme nemocných,“ uvedl Píša. Protože u většiny nakažených nemusí mít infekce vůbec žádné vnější příznaky (nebo jsou jen malé), o skutečné míře zasažení populace v jednotlivých českých regionech můžeme podle něj zatím jen spekulovat. „Případná analýza tohoto podílu má význam až po skončení epidemie,“ uvedl Píša.

 
 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud