Šumava: ceny pozemků v „měsíční krajině“ se blíží Praze | info.cz

Články odjinud

Šumava: ceny pozemků v „měsíční krajině“ se blíží Praze

Ačkoliv někteří politici dělají národnímu parku Šumava negativní reklamu, turisty to paradoxně neodrazuje. Počet návštěvníků parku navzdory tvrzení o „měsíční krajině“ roste. A podobné je to i cenami pozemků a domů.

Například na šumavské Kvildě dnes realitní kanceláře na internetu nabízejí zasíťovaný pozemek i za cenu přesahující 4 000 korun za metr čtvereční. Sice to neznamená, že majitel takovou sumu nakonec skutečně zaplatí, ovšem například za třítisícové částky se pozemky na Šumavě prodávaly a prodávají poměrně běžně. Tedy za předpokladu, že se na trhu vůbec objeví. „Nabídka nemovitostí v centrální části parku je velmi omezená a zájem vysoce převyšuje nabídku,“ říká pro INFO.CZ Jiřina Müllerová, spolumajitelka realitní kanceláře, která se od roku 1990 specializuje na Šumavu. 

Zájem o pozemky a domy neklesá, přestože mnoho státních i komunálních politiků tvrdí, že se Šumava z velké části podobá „měsíční krajině“ plné uschlých stromů a že se tato nehostinná krajina bude kvůli plánům ekologů na rozšíření „bezzásahového režimu“ dále zvětšovat. Příkladem může být nedávno zahájená kampaň Jihočeského kraje s názvem Poslední šance pro Šumavu, v jejímž rámci má najatá agentura za více než 2 miliony korun z krajských peněz přesvědčit veřejnost (a tedy i zákonodárce), aby zabránila dalšímu rozpínání šumavské divočiny.

Jako varování pak s titulkem „Konec Šumavy“ používá obrázky pahýlů uschlých stromů kolem šumavské rozhledny Poledník, stylizovaných ale záměrně tak, aby na nich nebylo vidět počínající zmlazení lesa. Podobně přitom varují a varovali různí komunální i celostátní politici před zkázou šumavských hvozdů i mnohokrát v minulosti. Vrcholem byla výstava „Zachraňme Šumavu“, kterou v roce 2010 tehdejší zástupci Jihočeského a Plzeňské kraje přivezli dokonce do Bruselu. Scénář byl podobný. Velkoformátové fotografie uschlých stromových pahýlů, které měly dokumentovat údajnou přeměnu Šumavy v nevzhlednou „měsíční krajinu.“

Negativní reklama taky reklama

A výsledek? Paradoxně opačný, než by asi většina lidí očekávala. Ceny pozemků v „měsíční krajině“ rostou a turistů přibývá. 

Na Šumavě si v době vrcholící politické kampaně, využívající motiv uschlé měsíční krajiny, postavila své rezidence řada českých milionářů, včetně kontroverzního finančníka Zdeňka Bakaly. A jakmile se dnes objeví jen náznak toho, že by snad chtěl někdo v centrální části parku prodat dům nebo pozemek, okamžitě se o koupi svede tvrdá bitva. A to za „pražské ceny“, protože nabídka vysoce převyšuje poptávku. 

Developerská firma Vinvest, která na Kvildě loni dokončila prodej 36 apartmánů, dokonce s motivem uschlého lesa pracuje v reklamě. Jejím stránkám „Šumava apartments“ vévodí fotografie zelené louky na pozadí s tisíci pahýly usychajících stromů v šumavské divočině a nápisem „Jedinečná příležitost“. A nezdá se, že by takový obrázek zájemce o koupi nemovitosti na Šumavě odrazoval. Největší apartmány 2+kk na Kvildě se podle informací INFO.CZ prodaly za cenu 4 miliony korun, firma hlásí vyprodáno.

Příliš pomalé zmlazení?

Svou roli ale může při neutuchajícím zájmu o šumavské nemovitosti a pozemky hrát i osobní zkušenost z návštěvy parku. Na rozdíl od politických proklamací jsou totiž šumavské lesy kolem lidských sídel většinou zelené a navíc evidentně v mnohem lepší kondici než řada hospodářských lesů ve vnitrozemí. Za pahýly uschlých stromů musí člověk vysoko na šumavský hřeben. Pokud by se ale chtěl neinformovaný návštěvník řídit fotografiemi využívanými Jihočeským krajem, nutně musí nabýt dojmu, že „uschlá“ je celá Šumava.

Náměstek jihočeské hejtmanky Pavel Hroch však trvá na tom, že krajem zahájená kampaň „Poslední šance pro Šumavu“ je smysluplná. „Jestliže si někdo dnes za jakoukoliv cenu pořizuje pozemek na Šumavě, nemohu mu do toho mluvit, ani to nějak komentovat. Je to jeho věc a jeho rozhodnutí,“ uvedl Hroch pro INFO.CZ. Kraj má podle něj povinnost dbát o blaho občanů a rozvoj kraje, a proto jeho voleným zástupcům nezbývá nic jiného, než se snažit zabránit devastaci šumavských hvozdů kůrovcem. Evidentní zmlazení lesa, viditelné na hřebenech, není údajně důkazem skutečné budoucí obnovy horských smrčin.

„Ano, jsou tam mladé stromky. Ale jak vysoké? Za deset let by měly smrky vyrůst třeba do výšky 8 metrů, ony ale mají sto dvacet centimetrů,“ upozorňuje Hroch. Tento příklad podle něj ukazuje, že zázračná obnova horského lesa na šumavských hřebenech nemusí být zdaleka tak zázračná, jak ji ekologové prezentují. A pokud by se takzvaná bezzásahová území, jak plánuje park, ještě výrazně rozšířila, mohlo by to skutečně znamenat konec zelené Šumavy. „Jsem člověk z venkova, majitel lesa, a vím, že s kůrovcem se prostě musí bojovat,“ je přesvědčen Hroch.

Kromě zájemců o koupi pozemků na Šumavě zatím „katastrofická kampaň kraje“ neodrazuje ani turisty. Podle mluvčí NP Šumava Jana Dvořáka přijelo loni na Šumavu podle kvalifikovaných odhadů kolem dvou milionů turistů, z toho milion prošlo informačními centry a dalšími zařízeními parku. Návštěvnost v loňském roce údajně meziročně vzrostla o zhruba 15 %. Rozhlednu Poledník, symbol politiky prezentované „měsíční krajiny“, navštívilo loni oficiálně 40 000 lidí, řádově v desítkách tisíc se pohybuje počet návštěvníků i dalších vrcholů na šumavském hřebenu.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud