„Oslabený Putin je ještě nebezpečnější.“ Lídři EU se zavázali k další pomoci Ukrajině, mezi sebe ji ale ještě nepouštějí

Vrcholní politici 27 členských států Evropské unie se na úvod pravidelné červnové schůze Evropské rady sešli s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem. Na pořadu byla samozřejmě pokračující ruská totální válka proti Ukrajině. Šlo o to, jak dosáhnout co nejlepší součinnosti obou organizací při poskytování vojenské pomoci napadené zemi. Usnesli se, že evropská vojenská podpora bude pokračovat v neztenčené míře, a to dlouhodobě.

Před debatou o tom, jak vnímají poslední události v samotném Rusku, nechali lídři mobilní telefony stranou; šlo o to se poradit bez nejmenších ruchů zvenčí. Jaký význam může mít přesun „náčelníka“ wagnerovců Jevgenije Prigožina do Běloruska? Přejde tam i část jeho žoldáků? A jak vnímat oznámení Kremlu, že do Běloruska přesune taktické jaderné zbraně?

Nejvyšší politici Litvy či Lotyšska, které s Běloruskem sousedí, jsou velmi znepokojeni. „Nemáme vliv na vnitřní dění v Rusku. Naše vlastní rozhodování ale máme v rukou. Musíme být ze strany Ruska připraveni na cokoli,“ řekl novinářům lotyšský premiér Arturs Karinš.

Shoda panovala v jednom – Prigožinova akce svědčí o nejednotě nejvyššího ruského vedení, prasklinách v ruském systému a slabosti prezidenta Putina. „Naše nezdolná jednota kontrastuje s nejednotou Ruska, kterou ukázaly víkendové události,“ napsal předseda Evropské rady Charles Michel.

Generální náčelník NATO Stoltenberg přítomným potvrdil, že na červencovém summitu aliance ve Vilniusu nedostane Ukrajina konkrétní termín přijetí, ale jasný příslib, že se tak stane, jakmile to bude možné. V tuto chvíli je důležitější, abychom se domluvili na pokračujících dodávkách zbraní a munice, řekl šéf NATO.

EU chce v tomto úsilí hrát svou specifickou a konstruktivní roli. Zaměřit se má na budoucnost, tedy na dlouhodobou podporu ukrajinských ozbrojených sil, a to i po skončení války. Nejen o okamžité uvolňování prostředků z evropského „mírového nástroje“ (dosud 5,6 miliardy eur), ale o „ochotu EU a jejích členských zemí přispívat k budoucím závazkům v oblasti bezpečnosti“ ve prospěch Kyjeva, jak se píše v usnesení na toto téma.

sinfin.digital