Evropa má před sebou alespoň částečné rozuzlení rébusu s drahou energií. Ministři energetiky z celé Evropské unie se v pátek na mimořádné schůzce musí shodnout na jasných politických pokynech, které okamžitě uleví domácnostem a podnikům od Lisabonu po Tallinn ohroženým závratnými cenami elektřiny a plynu.
Pod českým vedením se připravuje usnesení, které zformuluje tyto požadavky a pověří Evropskou komisi, aby na tomto základě připravila legislativní texty a technické podrobnosti. Český velvyslanec při EU odpovědný za tuto agendu Jaroslav Zajíček považuje za svůj hlavní úkol nedopustit rozklížení sedmadvacítky a zajistit „společnou pozici“ všech.
„Uděláme všechno pro dosažení dohody,“ řekl v rozhovoru pro server Politico a připomněl, že Česko předložilo ostatním seznam možných kroků a požádalo je, aby se vyjádřili. „Předpokládáme, že ministři zúží tento seznam mimořádných opatření, a na základě tohoto výsledku očekáváme, že komise předloží konkrétní opatření k vyrovnání cen, a to velmi naléhavě.“
Nebude se ale čekat do pátku se založenýma rukama – vyjednávání běží, česká strana vede dialog s komisí i hlavními městy, výsledek se pomalu rýsuje. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se schází s velvyslanci členských zemí dnes; na schůzce předloží své konkrétní návrhy vycházející z toho, co se zatím v jednání mezi vládami urodilo.
EU jako poslední záchrana
Bylo načase, aby se evropské země rozhodly zapojit do řešení bezprecedentní krize svou unii, která má v ekonomice i geopolitice větší váhu a sílu než kterákoli z nich. Má také dodatečné prostředky a schopnost stmelit 27 států do solidárního bloku. Tedy zajistit nové vnitřní uspořádání energetiky a propojeného trhu, což by žádná z unijních zemí sama neuměla.
Lídři členských zemí by se měli rozpomenout, že se na tom už na jaře usnesli. Stejně jako se shodli, že budou v případě trvalého ruského výpadku nakupovat plyn společně – zatím se stalo jen to, že se tok ruského plynu prakticky zastavil a každý jedná na vlastní pěst.
Páteční schůze se koná v okamžiku, kdy všichni tlučou na vrata národních institucí a prosí o pomoc. Občané, odbory, spolky a sdružení všeho druhu. Podnikatelské svazy a jednotliví podnikatelé a zaměstnavatelé. Všem teče do bot a všichni chtějí podporu, pomocné programy, daňové úlevy a speciální tarify, žádají státní intervence, hrozí stávkami a protesty.
Evropská odborová konfederace (EOK) spočítala, že lidem v EU pobírajícím nejnižší úředně stanovenou mzdu stačí tato výplata už jenom na energie, nic jiného si nekoupí. Tedy neudržitelná situace. Ještě než nastane obávaná „studená zima“, hrozí státům EU sociální „horký podzim“. Děje se to všude, protože jsme propojení, a tudíž je třeba tomu čelit společně. A dokázat úlevná opatření nejen schválit a zavést, ale také je lidem vysvětlit a veřejnost tak uklidnit.
Španělsko bylo jednou z mála zemí EU, které se už od jara staraly, i když po svém. Vláda přiměla obchodníky s elektřinou, aby prodávali lidem pod tržní cenou a 90 procent rozdílu posílali do státní kasy, odkud plynou podpory spotřebitelům. Producentům elektřiny také stanovila vyšší daně a zastropovala ceny plynu pro plynové elektrárny.
Podle ministryně pro energetiku Teresy Ribeiro ale ani to nestačilo. „Žádný stát nemá na to, aby kompenzoval lidem náklady za takto mimořádné situace. Je nutná koordinovaná odpověď. EU musí přijmout mimořádná opatření,“ řekla v rozhovoru pro francouzský list Le Monde. „Nemůžeme si dovolit riziko, že zničíme celá desetiletí budování jednotného vnitřního trhu.“
