KOMENTÁŘ KARLA BARTÁKA | Málokdy předtím byla evropské témata tolik přítomna v českém politickém klání jako letos. Odmítání Green Dealu, emisních povolenek, migračního paktu nebo vojenské podpory Ukrajině patřily k předním tématům, ke kterým se v předvolební kampani politikové opakovaně a vesměs negativně vyjadřovali. A kdyby jen to. Mluvilo se hodně také o referendech, o tom, že by se českým občanům mělo dostat možnosti se vyslovit k dalšímu setrvání země v EU a v NATO.
Dobrou zprávou pro Česko tedy je, že v parlamentu nezasednou poslanci za hnutí Stačilo!, které nejvehementněji tlačilo právě tyto požadavky. Referendum o členství v EU nehrozí.
Koalici však budou pravděpodobně sestavovat ANO, SPD a Motoristé sobě, které sice nemíní a priori nechat občany hlasovat o odchodu z EU či z NATO, spojuje je však víceméně hluboká nedůvěra či ostražitost vůči těmto organizacím. A populistický zvyk upřednostňovat za všech okolností to, čím se chtějí líbit voličům pod obecným pojmem „národní zájmy“.
Noční můra pro Brusel
„Hrozí, že toto hlasování přemění Česko v další bolehlav pro EU,“ píše dnes ráno server Politico. Připomíná, že zbytek Evropy sledoval české volby velmi bedlivě, protože „Andrej Babiš sliboval zastavit muniční iniciativu ve prospěch Ukrajiny, zpochybňoval plány NATO na zvýšení vojenských výdajů a konfrontoval Evropskou komisi ohledně Green Dealu“. Připomněl obavy, že až se Babiš, jehož nazval „pravicovým miliardářem“, vrátí k moci, „stane se po boku maďarského Viktora Orbána a slovenského Roberta Fica pro Evropskou unii další noční můrou“.
Evropským novinářům i politikům, kteří nutně nesledují zblízka českou politickou scénu, se není co divit. Stačí se podívat na to, kam patří strany pravděpodobné příští vládní koalice na evropské úrovni. Babiš je spolu s Orbánem a rakouským ultrapravičákem Herbertem Kicklem spoluzakladatelem frakce Patrioti pro Evropu, národoveckého spolku, kam patří vedle ANO, maďarského Fideszu a rakouských Svobodných například francouzské Národní sdružení Marine Le Penové. A také Motoristé sobě, kteří se po zisku šesti procent hlasů jeví jako první a nejpřirozenější partner pro ANO.
Ten druhý, hnutí SPD, se v Evropském parlamentu řadí do frakce Evropa suverénních národů, po boku takových es, jako je Alternativa pro Německo, otevřeně xenofobní až neonacistická.
Při pohledu z Prahy to nemusí tak vypadat, ve většině evropských zemí však nadále vládnou klasické liberální strany, pro které jsou extrémy typu Patriotů politicky prostě nepřijatelné. Mainstreamovým politikům pravého a levého středu nahánějí husí kůži; Česko najednou vypadá jako rejdiště těch nejhorších nesnášenlivých radikálů.
Pragmatik, nebo spojenec Orbána?
Ti, kdo si v médiích dají práci se lépe podívat pod pokličku české politiky, tyto obavy poněkud tlumí. Babiš nebude tak proruský a protiukrajinský jako Fico nebo Orbán, soudí rakouská agentura APA. Server Euractiv zase poukazuje na Babišův pověstný pragmatismus; chová se spíše jako obchodník než politik, více než ideologie ho zajímá, co bude jeho země z čeho mít.
I tak se však listy zejména v okolních zemích shodují v tom, že Babiš má k Orbánovi i Ficovi osobně blízko a že bude mít tendenci se s nimi v Evropské radě spojovat. Což nevěstí nic dobrého, pokud si připomeneme dosavadní katastrofální bilanci zejména Orbánových obstrukcí pro celou EU.
Z hlediska zahraniční a bezpečnostní politiky by to znamenalo, že by Česko opustilo „koalici ochotných“, ad hoc klub ustavený pro podporu Ukrajiny a budování evropské obrany mimo jiné právě proto, aby se neutralizovala Orbánova veta v Radě EU.
Ačkoli Babiš uznává, že Rusko je na Ukrajině agresorem, česká aktivita ve prospěch napadené země pravděpodobně ochabne. Místopředseda ANO Karel Havlíček ostatně v sobotu večer několikrát opakoval, že česká muniční iniciativa je nevýhodná a drahá a populisticky, na svou pověst až dryáčnicky přitom argumentoval nedostupností některých léků v českých nemocnicích. „Česká podpora Ukrajiny bude pravděpodobně přiškrcena,“ očekává německý list Die Welt.
Programy ANO, SPD i Motoristů se shodují také v touze opřít českou zahraniční politiku opět o spolupráci v rámci Visegrádské čtyřky, která za dosavadní vlády v podstatě vyhasla. Odtud sobotní radostné pozdravy Babišovi z Budapešti i Bratislavy. Pokud by se povedlo vrátit k moci také Právo a spravedlnost (PiS) v Polsku, vznikl by euroskeptický mocenský blok uvnitř EU, jehož váhu by nešlo podceňovat.
Sliby versus realita
Málokdy se tedy v českých parlamentních volbách tolik přetřásala evropská témata jako letos. Nikoli však evropské plány na posílení konkurenceschopnosti, Draghiho zpráva, budoucí rozpočet nebo společné výdaje na zbrojení. V podstatě žádná z partají nepřišla s konstruktivními návrhy, jak se Česko do těchto zásadních debat zapojí. Místo toho byly vztyčeny dvě pomyslné hrozby, druhá generace emisních povolenek ETS 2 a migrační pakt, a politikové, včetně koalice SPOLU, se předháněli, kdo se do nich lépe strefí.
Vznikající vládní většina se bude muset popasovat se dvěma sliby, které její protagonisté opakovali dokola i po volebním vítězství – totiž že nedopustí, aby tyto dvě směrnice řádně schválené členskými státy i Evropským parlamentem na českém území platily.
Znamenalo by to porušit zásadní povinnosti plynoucí z členství v EU, vystavit se masivním postihům, promrhat politický kapitál, který si Česko v EU vybudovalo a získat pověst nespolehlivého partnera, jehož spojenecká hodnota v rámci EU se blíží nule. Důsledky by pak česká vláda pocítila, až by hledala spojence při příštích klíčových rozhodnutích – například o dalším sedmiletém rozpočtu EU.
Ačkoli se tedy politikové všech tří partají dušovali, že přes to nejede vlak, můžeme si docela dobře představit, že Babišova vláda jednoho krásného dne v tichosti prosadí začlenění těchto norem do českého práva, protože si spočítá, že cena za opačný postup by byla příliš vysoká. Že se v tom také aspoň trochu naučí chodit a dojde jí, že opozice vůči všemu, co přichází jaksi „z Bruselu“, České republice neprospívá. Ale to už se pohybujeme v rovině přání nebo snění. Počkejme si na realitu.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
