Světový boj o technologie: Komise dala dohromady návod, jak přitvrdit vůči Číně a dalším soupeřům

Evropská komise vytáhla do boje za „posílení ekonomické bezpečnosti EU“, a to zejména vůči čínské konkurenci, ale také jako reakci na neblahou zkušenost se závislostí na Rusku a pokračující obcházení protiruských sankcí. Předložila „balíček“ návrhů zaměřených na lepší kontrolu zahraničních investic přicházejících do EU, na bedlivější sledování evropského vývozu a na dohled nad evropskými investicemi směřujícími do zahraničí. Iniciativa zapadá do emancipačního evropského trendu „strategické autonomie“.

Komise se obává, že se evropské firmy, dovozci, vývozci a také univerzity a výzkumné ústavy nedostatečně chrání před špionáží, únikem know-how či krádežemi patentů a výsledků vědeckého zkoumání. 

Jde jí také o to, aby EU nevyvážela výrobky použitelné proti ní – a obecně mezinárodnímu míru – ve zbraních a zbraňových systémech, případně neohrožovala sama svou bezpečnost, ale i konkurenceschopnost povolováním podezřelých investic.

Schválené texty zajisté nejmenují žádnou zemi, jsou však koncipovány jako návod, jak přitvrdit v mezinárodních ekonomických vztazích zejména vůči čínské konkurenci. EU letos vyhlásila, že bude vůči Číně usilovat nikoli o přerušení vztahů, ale o „zmírňování rizik“; postup komise tomu odpovídá.

„EU je největší hráč ve světovém obchodu; vyváží zboží a služby za více než 3,1 bilionu eur a dováží za 2,8 bilionu. Svět se ale mění. Nastal čas na prověrku reality, pokud jde o rizika, kterým čelíme v době hlubokého geopolitického přerodu a rychlých technologických změn,“ vyložil výkonný místopředseda komise Valdis Dombrovskis.

Zdůraznil, že nejde o nějakou zásadní otočku, tedy o odchod od zásady otevřenosti evropské ekonomiky, ale o přizpůsobení se realitě. Obdobně mluvila i jeho kolegyně Margrethe Vestagerová: „Strategie vychází z velmi jednoduchého postřehu – probíhá celosvětová zuřivá soutěž o technologie, které nejvíce potřebujeme. Evropa nemůže být jen hřištěm pro větší hráče; musíme být schopni sami hrát.“

Jeden návrh zákona, jinak diskuse o harmonizaci a doporučení

Balíček obsahuje pouze jeden legislativní návrh, který se týká zesíleného monitorování zahraničních akvizic evropských podniků. Má zamezit tomu, aby se cizí (čti čínské, ale třeba i americké) firmy zmocňovaly evropských společností, včetně slibných startupů v citlivých oblastech robotiky, biotechnologií, letectví či vesmíru. 

Pro vlády členských států by to znamenalo dodatečnou povinnost kontrolovat každou takovou akvizici a zkoumat, zda není v rozporu s bezpečnostními zájmy EU. Týkalo by se to i nákupu podniků uvnitř EU, pokud by jednou ze stran byla firma ovládaná ze zahraničí.

V oblasti vývozu komise pouze nabádá členské státy, aby zavedly stejné kontroly a zamezily tak, aby některé výrobky či technologie použitelné k mírovým, ale i válečným účelům končily v nepravých rukách, nebo napomáhaly jiným zemím posilovat vojenský potenciál. 

Podle Dombrovskise nejde o nějaké plošné a náročné kontroly komplikující obchod, ale o „ucpávání děr“ tím, že všechny státy zavedou stejný postup.

Pět nejdůležitějších událostí globální geopolitiky: co nás čeká a nemine v roce 2024

EU už delší dobu poukazuje na případy, kdy Rusko využívá pro své zbraně a zbraňové systémy evropské výrobky určené pro civilní účely.

Typickým příkladem jsou mikročipy používané v elektronice, ale i tak banální výrobky jako kuličková ložiska, které Rusko potřebuje pro tanky a vojenská vozidla. A nejde jen o to zamezit jejich vývozu do Ruska, ale také do dalších zemí, odkud prokazatelně do Ruska doputují.

Pokud jde o špičkové technologie, předznamenal iniciativu komise loňský nizozemský zákaz vývozu pokročilých mikročipů do Číny. 

Tento krok, který iniciovaly Spojené státy, dnes slouží komisi jako ukázka, že není dobré, aby členské státy postupovaly na vlastní pěst; lepší by bylo, kdyby na úskalí vývozu těchto polovodičů do Číny upozornili sami Nizozemci na základě sladěných evropských předpisů.

Komise zatím nenavrhuje nic jiného než jistou harmonizaci kontrol vyváženého zboží. Neodvažuje se ani na tenký led zkoumání, zda nejsou k vojenským účelům používány také výrobky, které evropské firmy objednávají v zahraničí – tedy zda zboží vyráběné například v Rusku nebo v Číně za evropské peníze a na základě evropské objednávky nekončí nakonec částečně v tamních zbrojovkách.

Lenka Zlámalová: Zásadní rozhodnutí o důchodech. Babiš nahrál Baxovi na velkou lekci

Pokud jde o evropské investice ve světě, hodlá komise zkoumat, jak často při nich dochází k nežádoucímu předávání špičkových technologií (umělá inteligence, pokročilé polovodiče, kvantové technologie a biotechnologie), které pak mohou být využity k vojenským nebo špionážním účelům proti EU, jejím spojencům a obecně mezinárodní bezpečnosti. 

Na základě shromážděných dat zahájí komise konzultaci s vládami členských zemí a teprve pak připraví případný legislativní návrh.

Podobně citlivá je také otázka ochrany výsledků evropského výzkumu; podle komise by univerzity a výzkumné ústavy neměly být naivní a nevrhat se do spolupráce s partnery, kteří se pak mohou zmocnit plodů jejich práce a zneužít je. 

Na druhé straně se neodvažuje přímo navrhovat legislativu v akademické sféře, která si velmi zakládá na své nezávislosti; omezuje se zatím na „další diskusi“. Je na Radě EU, tedy členských státech, aby sama vydala pro vlády nezávazné doporučení k posílení bezpečnosti výzkumu na národní a sektorové úrovni.

Když se dva perou, Indie se směje. Jak se Nové Dillí stává vítězem technologické bitvy mezi Washingtonem a Pekingem

EK žehrá na roztříštěnost předpisů a rozmanitou praxi jednotlivých členských zemí, které poškozují ekonomickou bezpečnost unie jako celku. Burcuje ekonomické aktéry, aby se vzpamatovali a souhlasili s posílenou společnou regulací, nemá však sama mandát pro její navržení a prosazení. 

Navržený „balíček“ opatření je proto spíše opatrný; v podstatě popichuje členské státy, aby se vzpamatovaly, a nabízí jim jisté postupy, řešení však nevnucuje.

Iniciativa je i proto přijímána spíše pozitivně, protože pro obchod a byznys nepředstavuje okamžité komplikace a dodatečné náklady. Pokud se postupně z vůle vlád „sedmadvacítky“ něco stane, bude dost času se na to připravit.

Zdrženlivost komise plyne zajisté z vratkého smluvního základu, který jí nedává odpovídající kompetence. Zároveň ji ovšem vyvolává i momentální politická situace – podle Sandera Tordoira z mezinárodního Střediska pro evropské reformy si předsedkyně komise Ursula von der Leyenová netroufá podráždit některé vlády, a zejména tu německou, která hodně obchoduje s Čínou, pokud si má zachovat dobré šance na vlastní znovuzvolení do čela komise letos v červnu, řekl serveru Euractiv.

„Rudá Sára“ hýbe Německem. Talentovaná rebelka zdvihá prapor levicové revoluce

Neuvěřitelná ostuda německých automobilek. Fotbalový svátek bude v režii Číňanů

Je třeba vyhnat slona z místnosti. Vodík, komunitní energetika ani akumulace českou energetiku nespasí

sinfin.digital