Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

10 let od smrti Jörga Haidera: zůstaly miliardové dluhy i tajemství. A nesmazatelná stopa v Česku

10 let od smrti Jörga Haidera: zůstaly miliardové dluhy i tajemství. A nesmazatelná stopa v Česku

Jörg Haider zemřel 11. října 2008, když na silnici u Klagenfurtu nezvládl řízení svého auta. Později se ukázalo, že měl v době smrtelné nehody v krvi 1,8 promile alkoholu a v místě s povolenou „sedmdesátkou“ jel rychlostí přes 150 kilometrů za hodinu. „Jak žil, tak také zemřel,“ píší dodnes o Haiderovi, proslulém „rychlým a zběsilým“ způsobem života, někteří jeho životopisci.

Rakousko zřejmě nikdy ve své moderní historii nemělo politika, který po celém světě vzbuzoval a dodnes vzbuzuje tak kontroverzní reakce. V politice i osobním životě se pohyboval na hraně zákona, neúměrně riskoval a proslul mnoha kontroverzními výroky na adresu přistěhovalců, Židů, nacistů nebo Benešových dekretů. Zároveň se ale kvůli svým nesporným řečnickým schopnostem a mladistvému vzhledu stal „miláčkem davů“. Mnozí Rakušané jsou dodnes schopni Haiderovi odpustit i to, že Rakousko bude ještě dlouho splácet dluhy, které po něm zůstaly ve státní kase.

Kdo tedy vlastně byl Jörg Haider? Mimo jiné také člověk, jehož politická kariéra je pevně spjata s Českou republikou. Haider se v roce 1983 stal předsedou krajně pravicové Svobodné strany Rakouska (FPÖ), kterou o 16 let později dotáhl ke zděšení mnoha dalších evropských politiků do vlády.

Odezva na sebe nenechala dlouho čekat. Čtrnáct států tehdejší EU na Rakousko uvalilo diplomatické sankce. A to zejména kvůli Haiderovým výrokům a stylu politiky. Haider, který byl 11 let hejtmanem rakouské spolkové země Korutany, například „chválil zaměstnaneckou politiku třetí říše“ či označoval nacistické koncentrační tábory za „kárné“. Také ale žádal okamžité zrušení poválečných Benešových dekretů. Vedle toho se tvrdě vymezoval vůči přistěhovalcům a odmítal rozšíření EU směrem na Východ,

„To by znamenalo vyhlášení války Rakousku a zničující tažení proti domácímu zemědělství“ řekl k plánům na začlenění Česka a dalších postkomunistických zemí do unie. Když už bylo rozšíření EU neodvratné, Haider prosazoval, aby byl Česku povolen vstup pouze za předpokladu, že zruší Benešovy dekrety a zastaví dostavbu jaderné elektrárny Temelín.

Haider se také otevřeně pustil do křížku s tehdejším českým premiérem Milošem Zemanem, jehož vláda se k sankcím EU připojila, i když ještě nebyla členskou zemí unie. Zeman v jednom z rozhlasových rozhovorů řekl: „Čím dříve se Rakušané zbaví Haidera a jeho postfašistické strany, tím lépe“.

Haider kontroval tím, že připomněl Zemanovi jeho dřívější členství v KSČ. „Tento pán, který je komunistou a teď se jako korouhvička pokouší o demokracii, ve skutečnosti svým duševním postojem vyjádřil jen to, co bohužel léta a desetiletí bylo právě v Česku oficiálním myšlením,“ uvedl někdejší korutanský hejtman.

Jeho politická hvězda ale začala pohasínat. A nepomohlo ani to, že díky svým známostem s tehdejším libyjským diktátorem Kaddáfim, jehož několikrát osobně navštívil, dokázal zajistit pro Korutany levnější pohonné hmoty. Haider se nakonec rozhádal i se svou mateřskou stranou, kterou opustil a založil konkurenční Spolek pro budoucnost Rakouska (BZÖ), ten však už nedokázal navázat na volební preference Svobodných.

Haider v roce 2008 podlehl zranění z autonehody. Krátce před svou smrtí poskytl rozhovor autorovi tohoto článku, v němž výrazně zmírnil některé své výroky na adresu České republiky. „Rozhodně nejsme nepřítelem Čechů,“ prohlásil mimo jiné.

Se smrtí Haidera však ze skříní na korutanském hejtmanství vypadlo hned několik kostlivců, kteří straší Rakousko dodnes. Především se ukázalo, že Haider a jeho blízcí takřka „vytunelovali“ zemskou banku Hypo Alpe Adria, která za jeho éry nejen rozpůjčovala peníze na neprůhledné projekty na Balkáně, ale pravděpodobně přes nastrčené figury financovala i samotného Haidera a jeho politické aktivity.

Když banka zkrachovala, vyšlo na povrch, že spolková země Korutany dluží na zárukách za její nesplacené závazky kolem 11 miliard eur (297 miliard korun), tedy takřka desetkrát větší částku než představuje její roční rozpočet. A není tedy schopná vlastními silami dluhy splatit. Korutany musely zmrazit platy úředníků, zavřít některé školy a zdravotnická zařízení, ani to však nestačilo. Aby této spolkové zemi nehrozil jako prvnímu středoevropskému regionu bankrot, musela velkou část závazků převzít rakouská vláda. A dědictví po Haiderovi tedy splácí každý rakouský daňový poplatník.

Přesto pro mnoho Rakušanů zůstává Jörg Haider politickou modlou. Důkazem byla i řada vzpomínkových a pietních akcí v celém Rakousku a zejména v Haiderem zadlužených Korutanech. Deset let od smrti populárního politika se ale každopádně ukazuje, jak radikálně se za tak krátké období změnila evropská politika.

Zatímco v roce 2000 uvalila EU kvůli účasti Haiderových Svobodných na Rakousko sankce, dnes současná rakouská koalice lidovců a FPÖ v Bruselu nikoho nevzrušuje. Přitom výroky Svobodných, zejména jejich současného předsedy Stracheho na adresu přistěhovalců a odpůrců nacismu, si nijak nezadají s vyjádřeními Jörga Haidera. Jenže v mezidobí se kvůli migrační krizi na evropské politické scéně etablovala i řada jiných populistických stran s podobnou rétorikou. To, co kdysi říkal Haider, je dnes běžnou součástí slovníků mnoha dalších evropských populistů.

A na milost vzal nakonec Svobodné i Miloš Zeman. Zatímco ještě v roce 2002 označil jako premiér FPÖ pod Haiderovým vedením za postfašisty, před dvěma roky přijal prezidentského kandidáta Svobodných Norberta Hofera na Pražském hradě. A otevřeně mu vyjádřil podporu. A to i přesto, že Svobodní kromě protiimigrační politiky nadále prosazují zrušení Benešových dekretů. „Svou vlastní zemi zanechal v dluzích. Jeho politický styl ale dnes vítězí v celé Evropě,“ napsal na Haiderovu adresu německý deník Die Zeit.

 

Většinu velkých měst získalo ANO, neovládlo ale Prahu. Významně ztratila ČSSD

Hnutí ANO získalo v letošních komunálních volbách nejvíce velkých měst. Ztratilo ale Prahu, kde vyhrála ODS před Piráty, ANO tam skončilo páté. V Brně, Ostravě a řadě dalších měst však zvítězilo. Významné ztráty zaznamenala sociální demokracie. V celé republice pak tradičně nejvíce zastupitelských křesel získala nejrůznější místní sdružení nezávislých kandidátů. Volební účast se pohybovala mírně nad 47 procenty, což je zhruba o tři procentní body víc než v roce 2014. Vyplývá to z údajů na volebním serveru.

Občanští demokraté sice v Praze vyhráli, ale mohou i tak skončit v opozici. O koalici chtějí totiž další subjekty, jež v hlavním městě uspěly - hnutí Praha Sobě a Spojené síly pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL) - jednat s Piráty. Do pražského zastupitelstva se poprvé od roku 1990 nedostanou zástupci ČSSD a KSČM. Sociální demokraté nebudou poprvé od roku 1990 ani v zastupitelstvech některých dalších měst, kde dosud měli vliv na chod radnic. Platí to například pro Hradec Králové, Ústí nad Labem a Zlín.

ODS, která v Praze vyhrála komunální volby, získala v 65členném zastupitelstvu 14 mandátů. Druzí Piráti mají 13 mandátů stejně jako třetí Praha Sobě a čtvrtá koalice TOP 09 a STAN. Hnutí ANO, jež mělo v minulém období primátorku, v Praze skončilo na pátém místě. Bude mít 12 křesel.

Volby

V Brně vyhrálo hnutí ANO s 23,03 procenta voličů a v pětapadesátičlenném zastupitelstvu získalo 18 mandátů. Na druhém místě skončila ODS s podporou Svobodných s výsledkem 18,55 procenta, což znamená zisk 14 mandátů. Primátor a lídr ANO Petr Vokřál jednal už s jedničkou ODS Markétou Vaňkovou. Ani jeden spolupráci nevyloučil, ale ani ji nepotvrdil.

V Ostravě vyhrálo ANO s velkým náskokem. Získalo 32,72 procenta hlasů a 21 mandátů v zastupitelstvu, které má 55 členů. Na druhém místě skončilo hnutí Ostravak, volilo ho 11,49 procenta lidí a má sedm mandátů. Ostravský primátor a lídr vítězného hnutí ANO Tomáš Macura už před volbami tvrdil, že by uvítal pokračování nynější koalice s hnutím Ostravak, ODS a lidovci. Dnes ČTK řekl, že to platí.

ANO zvítězilo ve valné většině krajských měst, na prvním místě skončilo také v Plzni, Olomouci, Jihlavě, Hradci Králové, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Pardubicích, Českých Budějovicích a Zlíně. V Liberci skončilo ANO druhé, vyhráli tam Starostové pro Liberecký kraj.

Link

Z dalších statutárních měst zvítězila například v Karviné a ve Frýdku-Místku ČSSD. V Třinci vyhrálo sdružení Osobnosti pro Třinec, v Kladně Volba pro Kladno a v Mostě hnutí ProMOST. Občanští demokraté zvítězili v Jablonci nad Nisou, Mladé Boleslavi a Teplicích. ANO vyhrálo v Chomutově, Přerově, Prostějově, Havířově, Děčíně a Opavě.

Drahoš a Čunek se můžou smát, o Senát zápolí ODS s ANO. Rath s Paroubkem propadli>>>

Premiér a předseda ANO Andrej Babiš označil výsledky v krajských a okresních městech za úspěch. ANO podle něj mění Česko k lepšímu. Pražský výsledek předseda ANO a premiér považuje za důsledek toho, jaké bylo působení zástupců hnutí v hlavním městě v uplynulých čtyřech letech. Neočekává, že by výsledek voleb ovlivnil fungování koaliční menšinové vlády ANO a ČSSD.

Podle předsedy ODS Petra Fialy občanští demokraté ve volbách jasně posílili a ukazuje se, že strana jde krok po kroku správným směrem. V příštích volbách do Poslanecké sněmovny by podle něj měla ODS bojovat o směřování Česka proti "levicovému hnutí ANO". Babiš předtím při hodnocení voleb levicovou orientaci svého hnutí odmítl a Fialu kvůli podobným vyjádřením kritizoval.

Link

Předseda ČSSD Jan Hamáček bere výsledek voleb jako signál, že se sociální demokracie už odrazila ode dna, na které dopadla v loňských sněmovních volbách. Úspěchy se dostavily tam, kde je strana konsolidovaná, řekl. Vyzdvihl výsledky v Karviné, Frýdku-Místku či Náchodě, naopak pro velká města chce hledat nová témata, za vhodné považuje dostupné bydlení.

Volby se podle komisí obešly bez větších problémů. V Ústeckém kraji ale policie přijala několik podnětů kvůli podezření z možného pokusu o ovlivnění voleb, všemi se zabývá. Kriminalisté zasahovali ve volebních místnostech v Ústí nad Labem a Bílině na Teplicku, podrobnosti ale zatím policie sdělovat nebude.

Sto třicet mega v hajzlu a Prahu nemáme. Komentář čtěte zde>>>

Po volbách už padají hlavy. Rezignovat se chystá místopředseda ČSSD Foldyna>>>

-1