Články odjinud

Rakušané uzavřeli „dětský Alcatraz“ pro migranty na české hranici

Rakušané uzavřeli „dětský Alcatraz“ pro migranty na české hranici

Vedení rakouské spolkové země Dolní Rakousy zrušilo kritizované zařízení pro mladistvé uprchlíky přímo u hraničního přechodu Mikulov-Drasenhofen. Mladí uprchlíci bez rodičů v něm měli být údajně ponižováni a drženi v podmínkách srovnatelným s vězením. K takovému závěru dospěly některé rakouské lidsko-právní organizace a úřady, zabývající se ochranou dětí. Případ proto v upynulých dnech vyvolal vzrušenou debatu.

Jak už INFO.CZ informovalo minulý týden, dolnorakouský zemský radní za Svobodnou stranu Rakouska (FPÖ) Gottfried Waldhäusl nechal před měsícem převézt do objektu bývalé pohraniční pošty přímo na rakousko-české hranici čtrnáct mladistvých uprchlíků, které označoval za problémové. Mladiství z různých zemí, kteří se do Rakouska dostali jako migranti bez rodičů a v jiných azylových zařízení s nimi byly údajně potíže, mohli z pohraničního objektu ven pouze v doprovodu zaměstnanců najaté bezpečnostní služby. Areál byl ohraničený plotem s ostnatým drátem a přísně střežený.

Poté, co na veřejnost pronikly stížnosti od některých chovanců, se však zařízení dostalo pod palbu ostré kritiky. Rakouská azylová koordinátorka Anna Knappová označila způsob ubytování uprchlíků za „vězeňský režim“, v případě dětí a mladistvých zcela nepřípustný. Do věci se následně vložily i některé neziskové koordinace a opoziční politici. Zařízení získalo mezi některými politiky přezdívku podle známého amerického vězení „dětský Alcatraz“.

A vedení Dolních Rakous v čele s lidoveckou hejtmankou Johannou Mikl-Leitnerovou se nakonec rozhodlo budovu na hranicích vyklidit a děti a mladistvé z ní převézt do jiných azylových zařízení. Radnímu Waldhäuslovi, zodpovědnému za azylovou politiku, nepomohlo ani tvrzení, že přísnější režim odpovídá zkušenostem s nezletilými, kteří byli údajně v jiných domovech postrachem spolubydlících i personálu. Kritiky přísného režimu v Drasenhofenu vyzval, aby si tedy děti vzali k sobě domů. „Nemám s tím žádný problém,“ prohlásil Waldhäusl na konto podmínek v zařízení.

Poté, co Dolní Rakousy zařízení uzavřely, se ale podle některých rakouských médiích prokázalo, že režim v „dětském Alcatrazu“ byl opravdu velmi nestandardní. Rakouská organizace „Fairness-Asyl“ s odvoláním na anonymní výpovědi některých mladistvých uprchlíků tvrdí, že zaměstnanci bezpečnostní služby nezletilým vulgárně nadávali, vyhrožovali jim násilím nebo vyhoštěním z Rakouska. Jeden z nezletilých si také stěžoval na to, že musel v šest hodin ráno vstávat a chodit na snídani, i když nechtěl nic jíst.

„Takové chování mohlo mladistvým způsobit duševní újmu. Trauma si s sebou mohou nést celý život,“ napsala v otevřeném dopise radnímu Waldhäuslovi vedoucí organizace „Fairness Asyl“ Doro Blanckeová. Podle ní mohli být mladiství uprchlíci traumatizovaní už jen tím, že nemohli mimo budovu bez doprovodu, celý areál byl obehnán plotem s ostnatým drátem a místo kvalifikovaných pedagogů je dozorovala soukromá ochranka. „Ta vyvíjela na mladistvé psychologický tlak s hrozbou násilí,“ tvrdí Blanckeová.

Podle dolnorakouské radní za sociální demokracii Ulrike Königsberger-Ludwigové si přitom soukromá bezpečnostní služba přišla na značné peníze. Zemský úřad dotoval péči pro jednoho nezletilého uprchlíka oficiálně částkou 95 eur za den, k tomu ale radní Waldhäusl vyjednal ještě příspěvek na zajištění „bezpečnosti“ ve výši 283 eur za den. Celkově tak jeden nezletilý uprchlík v Drasenhofenu vyšel zemskou pokladnu na 8 500 eur (220 tisíc korun) měsíčně.

V pondělí se zhruba stovka demonstrantů dožadovala před zemským úřadem Dolních Rakous v St. Pöltenu, aby Gottfried Waldhäusl, „duchovní otec dětského Alcatrazu“, okamžitě odstoupil z funkce. Se stejným požadavkem přišli i někteří opoziční politici zejména ze Strany zelených a hnutí Neos. Hejtmanka Mikl-Leitnerová však vyhlásila, že chce dát radnímu Waldhäuslovi ještě „poslední šanci“.

Gottfried Waldhäusl se přitom nedostal do sporu s ochránci lidských práv poprvé. Právě naopak. Provokativní vyjádření i činy „proslavily“ dolnorakouského radního za vládní stranu FPÖ daleko za hranicemi Rakouska. Když v roce 2011 vláda zkrátila rodinné přídavky, Waldhäusl prohlásil, že tím „podporuje teplouše“.

O rok později označil sociální demokraty, lidovce a zelené za „obhájce pedofilů“. A to kvůli tomu, že nepodpořili návrh FPÖ na kastraci pachatelů sexuálních trestních činů. Letos v létě zase Waldhäusl proslul návrhem na registraci všech židů a muslimů, kteří v Dolních Rakousích kupují maso z takzvaných košer či halal porážek. V roce 2017 se vedle svých mnoha vyjádření, kritizujících příchod migrantů do Rakouska, postavil dokonce i proti dovozů zahraničních psů. „Psi s migračním původem bohužel často zabírají v útulcích místo našim zvířatům,“ prohlásil podle deníku Oberöstereischische Nachrichten.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I techto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud