Ani Trump, ani Biden. O budoucnosti USA a celého světa rozhodne „trumpovský“ Nejvyšší soud

Jan Januš

28. 10. 2020 • 06:00
KOMENTÁŘ JANA JANUŠE | Příští týden vyvrcholí v USA prezidentské volby. Ať již dopadnou jakkoliv, konzervativní, tedy republikánský pohled na svět bude v Americe i nadále výrazný. A spolu s ním rovněž stopa současného a podle průzkumů zřejmě končícího prezidenta Donalda Trumpa. V posledním předvolebním týdnu se mu totiž povedl politický majstrštyk – k Nejvyššímu soudu protlačil „svého“ třetího člověka, soudkyni Amy Coneyovou Barrettovou. Právě ona spolu se svými pěti konzervativními kolegy výrazně ovlivní přístup USA k migraci, klimatu či ke zdravotní péči. A stejní lidé možná s konečnou platností rozhodnou rovněž o tom, kdo bude příští americký prezident.

Donald Trump jmenoval na začátku týdne se souhlasem Senátu devátého člena Nejvyššího soudu – konzervativní soudkyni Amy Coneyovou Barrettovou. Obsadila místo uvolněné po smrti liberální legendy Ruth Baderové Ginsburgové a stala se již šestým konzervativním členem Nejvyššího soudu, třetím jmenovaným Trumpem, a to z celkem devíti soudců.

Barretové je 48 let, dalším „Trumpovým“ soudcům Brettovi Kavanaughovi a Neilovi Gorsuchovi 55 let, respektive 53 let. Ostatní členové Nejvyššího soudu jsou starší, vůbec nejstarší je liberál Stephen Breyer, jemuž je 82 let. Vzhledem k tomu, že mandát soudce Nejvyššího soudu je doživotní (i když je na něj samozřejmě také možné rezignovat), lze předpokládat, že současné poměry na vrcholu americké justice vydrží po příští desetiletí. 

Právě tato výrazná stopa v soudnictví, kterou po sobě Trump zanechá bez ohledu na to, jestli při sčítání hlasů příští týden uspěje, či nikoliv, bude snad i vůbec nejdůležitějším počinem, který po něm ve Washingtonu zůstane. Byť spíše mimoděk, souhrou okolností. Historik Martin Kovář sice v aktuálním dílu podcastu INFO.CZ Jízda dějinami říká, že Trump jako velký prezident nikdy vnímán nebude a do historie se nezapíše, jím na Nejvyšší soud dosazení lidé ale pravděpodobně ano. I když ani jejich jména mimo odborné kruhy nikomu příliš neutkví, témata, jež budou řešit, zcela jistě. 

Právě Nejvyšší soud USA totiž dostane výrazné slovo ve všech klíčových tématech dneška i zítřka a ovlivní tak příští směřování USA. A není nadnesené napsat, že rovněž celého světa – pokud má totiž v současném světě někdo ještě světovládné možnosti, je to právě Amerika, jak zase vyplývá z analýz v říjnovém čísle Magazínu I.

Spojené státy jsou navzdory svému názvu silně rozdělené, jak si ve své knize Rozpojené státy všímá nejen bývalý americký zpravodaj České televize Martin Řezníček. Již zmiňovaný Martin Kovář ve své nové knize Prezidenti rozdělené Ameriky, která vyšla minulý týden v knižní edici INFO.CZ, na příkladech voleb předešlých amerických prezidentů dokazuje, že USA byly vlastně rozdělené vždy. 

Problémy, které Amerika a s ní nebo vedle ní rovněž celý svět nyní řeší, sice nejsou z historického pohledu zcela unikátní, ale svou intenzitou a především onlinovým pokrytím jedinečné svým způsobem jsou. Nemoci, rasismus, násilí, postavení žen a také dalších pohlaví ve společnosti, klima, světová i vnitřní bezpečnostní situace – nejen tato témata se v určité podobě dostanou v příštích letech soudcům Nejvyššího soudu na stůl a bude v mnohém na nich, jakou cestou Ameriku pošlou.

Netvrdím, že ona konzervativní většina na Nejvyšším soudu bude rozhodovat stejně, jako by na jejím místě hlasoval Donald Trump či jiný, „tradičnější“ republikánský prezident. Nesmíme zapomenout ani na takzvaný mýtus „překvapeného prezidenta“, byť vzhledem ke zmiňovaným počtům nemusí být tentokrát nikterak silný. 

„Soudci přicházejí na Nejvyšší soud jednotlivě, v krátké době jsou tak absorbováni svými kolegy. Cítí závazek k této instituci a k soudcovské nezávislosti, právě proto nelze říci, že by mechanicky rozhodovali tak, jak to prezidenti v některých důležitých kauzách očekávali. Nejde tak vlastně o mýtus, ale o realitu,“ upozorňoval v jednom z našich starších rozhovorů právní historik Radim Seltenreich z Právnické fakulty UK. Světonázor soudců je však jasný a ve prospěch Trumpa.

Také brzy uvidíme, zda si Barrettová neprojde v příštích týdnech křtem ohněm. Pokud totiž dopadnou prezidentské volby těsně, může o vítězi rozhodnout až Nejvyšší soud, jako se tomu stalo před 20 lety při těsném souboji George W. Bushe a Ala Gorea. Pokud dostane Nejvyšší soud znovu do ruky takto vysoké karty, není důvod si myslet, že nebude hrát fér. Ale v rozbouřených Spojených státech plných emocí a rovněž skutečných, či alespoň tvrzených „fake news“ to může alespoň na část obyvatel působit úplně jinak. 

A ona zmíněná rozdělenost či rozpojenost jednotlivých států se může projevit rovněž fakticky. Například odtržením Kalifornie od unie, jak ve zmiňované knize rovněž varuje profesor Kovář. A kdo by pak řešil související otázky? Zase Nejvyšší soud. Budoucnost USA a s nimi i celého světa je tak v rukou justice více, než se může zdát.

SDÍLET