Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Bude mít za čtyři roky Babiš předvolební diskusi sám se sebou? Komentář Martina Kupky

Bude mít za čtyři roky Babiš předvolební diskusi sám se sebou? Komentář Martina Kupky

Bývaly doby, kdy člověk mohl předvolební televizní diskuse sledovat a očekávat, že mu pomůžou vybrat si. Fakt, nevymýšlím si, je to jen něco málo přes dvacet let, co jsem volil poprvé. Ta doba je ale definitivně pryč.

Diskuse zástupců deseti politických stran – z nichž jedné jsem před pár dny měl možnost se zúčastnit – nemohou v rozhodování pomoci vůbec nikomu. Přítomní kandidáti mají možnost prezentovat pár stranických stanovisek k projednávanému tématu, což někteří zvládnou a jiní ne. Že někdo v televizi vysloveně nepřipraveně blábolí, ale není hlavní problém – na to už jsme asi za všechny ty roky docela zvyklí. Problém je, že má-li si něco říci deset lidí, musí taková debata nutně rezignovat na hlubší programovou diskusi.

Slova kloužou po povrchu, každý postoj je více či méně zkratkovitý, protože na podrobnou diskusi není čas. A nejhorší je, že téměř úplně mizí šance reagovat na všemožné hlouposti a vadné argumenty.

720p 360p
Miloš Zeman a novináři

Vede to k tomu, že jakýkoli laický, vědomě manipulativní, nebo dokonce lživý názor – i ten sebepitomější – se stává stejně platným a hodným pozornosti jako poučený názor o věci dobře informovaného člověka. A divák, který detaily projednávaných záležitostí většinou nemůže znát, se dostává do pozice Harryho Pottera, který neví, jestli si z pytlíku vybírá Bertíkovu fazolku s lahodnou ovocnou příchutí, nebo s dračím trusem.

Když není šance okamžitě reagovat třeba na scestnou úvahu generálního tajemníka ÚV KSČM Filipa o tom, že musíme vystoupit z NATO, protože je možné být sebevědomou a samostatnou jednotkou na hranici mezi Ruskem a Evropou, tak to prostě není nabídka jiné, pro stát stejně bezpečné varianty budoucí existence. Je to úplná hloupost, ale nepoučený divák si s takové diskuse může odnést dojem, že je to reálný, diskuse hodný postoj. A jestli komentátoři nadávají na atomizaci politické scény, toto je jedna z příčin!

A to nemluvím o tom, že finále této nepodařené televizní diskusní série bude už úplně absurdní. Před velkou závěrečnou desetičlennou debatou na ČT dojde na soukromé posezení lídrů dvou velkých koaličních stran, které spolu dosud vládly, na největší soukromé televizi. Nejspíš tam – aby se divák mezi reklamami nenudil – sehrají nějakou výměnu názorů, na oko se pohádají, ale jinak si tam budou říkat, co budou chtít. A moderátor, při vší úctě, jim nebude schopen oponovat, co všechno v naší zemi za uplynulé čtyři roky společně pokazili. Jak změnili atmosféru svobodné země ve stát, kde se i obyčejní lidé zase začínají ohlížet, kdo je poslouchá. Jak promarnili šance na mnoho potřebných reforem, protože v době mimořádného růstu ekonomiky – a s ní i daňových výnosů – utratili všechno, co lidem na daních vzali, ba dokonce si ještě museli půjčovat.

Když si uvědomíme, že prezident Zeman už má nějakou dobu na jiné soukromé televizi svůj osobní diskusní pořad s dosud nevídaným moderátorským úkazem, ani nechci domýšlet, co nás čeká za čtyři roky, pokud se premiérem stane Andrej Babiš. Bude mít předvolební debatu den před volbami také sám se sebou?

Autor je místopředseda ODS

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1