KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | Utrpěli jsme v EU vítězství. Naše předsednictví skvěle vyjednalo novou dohodu o snižování emisí Fit for 55. Má to ale dva pořádné háčky. Zpřísnění klimatické politiky těžce poškodí Českou republiku a za druhé je tento výsledek pravým opakem toho, co při nástupu slíbila pravicová vláda. To není nic nového, takové debakly nás v Bruselu potkávají pořád. Proč tomu tak je? A můžeme to nějak změnit?
Stalo se vůbec někdy, že bychom po důležitém summitu EU nezažili trpké rozčarování? Po pravdě jen v případech, kdy vládli socialisté, kteří neměli ambici něco měnit a vždy trpně přijali vše, co přišlo z Bruselu. Žádné očekávání, žádné zklamání. Mluvíme samozřejmě o systémových reformách a klíčových politikách, nikoli o řešení aktuálních krizí. Pravicoví premiéři Mirek Topolánek a Petr Fiala si velmi době poradili s těmi energickými, Bohuslav Sobotka nakonec vybojoval, co bylo třeba, během té migrační.
Když je třeba rychlé reakce během eskalujících dějů, můžeme něco
uhrát díky akceschopnosti, síle argumentů a odhodlání. Jakmile se však řeší
dlouhodobé otázky fungování Unie jako takové, tak platí obligátní „vyšší
bere“. Energetické balíčky, Lisabonská smlouva, Zelený úděl, Fit for 55… V
těchto případech se moloch tvořený dvaceti sedmi státy pohybuje po dráze, již
mu dlouhodobě určuje výslednice hlavních evropských gravitačních sil. Planetka
Česko může být vůči nim trvale v opozici, ale sama EU nevychýlí.
Mnoho lidí doma si stěžuje na „diktát“ Bruselu, popřípadě nadvládu velkých zemí, zejména Německa a Francie. Ne, že by to vůbec nebyla pravda, ale jde pouze o důsledek. Skutečná příčina, proč neustále prohráváme, je prostá a není v ní nic konspiračního: jsme se svými názory a zájmy v klíčových otázkách věčně v menšině. Zkuste si to představit tak, že jste pravičák, ale tři čtvrtiny ostatních setrvale volí levičáky, byť z různých stran. Vaše hodnoty se nikdy neprosadí a vy budete asi hodně naštvaný. Neuděláte s tím však nic.
