Covidové autority vs. „autority“: Proč dnes radí v Česku instalatéři elektrikářům

Marek Kerles

20. 09. 2020 • 06:00
KOMENTÁŘ MARKA KERLESE | Světově proslulý biolog Vojtěch Novotný napsal koncem týdne na Facebook: „Je naprosto v pořádku nechat kardiologa poradit epidemiologům a virologům jak na covid-19, za předpokladu že on je potom na oplátku nechá zkusit opravit chlopeň u nějakého svého pacienta.“ Trefnější popis současného sporu o to, kdo je větší odborník na covid, asi není možné najít.

Na sociálních sítích i v médiích se střídají nejrůznější odborníci s tituly za jménem i před jménem, aby světu sdělili svůj názor na řešení covidové pandemie v Česku. A vůbec už nezáleží na tom, zda jsou to lidé takzvaně z oboru či nikoliv. I když tahle „rozpolcenost intelektuálních elit“ může na první pohled vypadat jako specifikum současné koronavirové krize, v menší míře se tenhle fenomén projevoval i v minulosti. Jen se teď kvůli covidu ukázal v plné nahotě.

Kdysi jsem se ptal docenta Milana Daniela ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ), jednoho z nejrespektovanějších českých odborníků na klíšťata, jak se mají lidé vyznat v té nekonečné změti nejrůznějších laických a odborných doporučení na obranu proti klíšťatům. Stačí se totiž podívat na internet. Někdo radí před návštěvou lesa vitamín B, druhý šalvějový olej, třetí vůbec nic, protože je klíště podle něj vlastně neprávem zveličovaná hrozba. 

Na následky klíšťové encefalitidy totiž zemřou ročně v průměru tři lidé, v naprosté většině sedmdesátníci a starší, maximálně desítky lidí si pak odnesou trvalé následky. Je kvůli tak nízké míře rizika opravdu nutné se proti klíšťové encefalitidě očkovat (včetně dětí), jak to doporučuje SZÚ? Není hrozba vedlejších účinků z aplikace vakcíny nakonec větší než riziko onemocnění „klíšťovkou“? Kdo by chtěl, najde na internetu podobných teorií celou řadu, a to dokonce i od některých lékařů.

Kde hledat tu jedinou správnou? Neslouží všichni ti státní propagátoři očkování proti klíšťovce jen zájmům všemocné farmaceutické lobby? Docent Daniel se zamyslel a povídal: „Pokud obecně věříte státu, pak musíte věřit i autoritě, kterou stát k tomuto problému delegoval. A tou je prostě Státní zdravotní ústav.“ Tečka.

A má to logiku. Ne že by snad ti státem najatí odborníci byli neomylní, že by se nemohli dopustit závažných, možná až katastrofální chyb. Pořád jsou to ale lidé (pokud se chceme vyhnout anarchii), které jsme my (pokud se cítíme občany státu) delegovali k tomu, aby mezi všemi těmi různými teoriemi vybrali takové, které jsou z jejich pohledu nejpravděpodobnější. A měli bychom se tedy podle nich řídit. Pokud se tito námi delegovaní odborníci mýlí, pak za to nesou (na rozdíl od jejich kritiků) také plnou zodpovědnost.

Vědci a věštci

V případě pandemie koronaviru jsou určitě těmi odborníky v první frontové linii „epidemiologové“ společně s virology a infektology, kteří se přímo setkávají s infikovanými. Například přední český kardiochirurg, profesor Jan Pirk je nepochybně odborníkem, před kterým by měl každý soudný člověk sklonit a poděkovat mu za to, kolik svou erudicí a umem zachránil životů. Ani tahle odbornost, inteligence a profesní kvalita ho ale přece nepředurčují automaticky k tomu, aby radil epidemiologům. Což ale Pirk, včetně různých bonmotů a urážek na adresu epidemiologů, takřka denně dělá. Proč?

Jak správně píše Vojtěch Novotný, jemu by se asi také nelíbilo, kdyby ho nějaký epidemiolog učil operovat chlopeň. Je Pirk vševěd a všeuměl? Na tomto místě je třeba jasně říci, že i člověk z jiného oboru, dokonce i naprostý laik, může přijít s přelomovým nápadem či zjištěním, které zcela změní chod společnosti nebo vyřeší její problémy. Stalo se to v minulosti mnohokrát. A třeba je takovým spasitelem právě profesor Pirk. Jenže známý kardiochirurg se bohužel jako spasitel nechová. 

Pokud by byl totiž skutečně přesvědčen, že strategie boje proti pandemii je špatná, místo hlasitých výstupů na veřejnosti by se asi pokusil nejprve přesvědčit o nutné změně autority s rozhodovacími pravomocemi. Místo toho se profesor Pirk (bůh ví proč) snaží zaujmout především publikum, které (stejně jako on) žádnou přímou odpovědnost za řešení pandemie nemá.

Jestliže bychom to srovnali se situací na lodi, plující vstříc bouři, logičtější by bylo, kdyby palubní lékař, který má nějaké důležité informace o hrozícím nebezpečí, s nimi šel nejprve za kapitánem. A snažil se ho třeba přesvědčit (bez vyvolávání paniky) o změně kurzu. Místo toho ale profesor Pirk chodí mezi námořníky s tím, že kapitán je hlupák a vůbec řízení lodi nerozumí. A důstojníci jakbysmet. Má profesor Pirk pocit, že tímhle způsobem, tedy vyvoláváním nejistoty mezi posádkou, zachrání loď před katastrofou? Nebo mu jde o něco jiného?

Geniální zubař

Tím, kdo dovedl tohle komentování „covidu“ bez odpovědnosti k dokonalosti, je ale nepochybně prezident České stomatologické komory Roman Šmucler. Ten například nedávno na svém facebookovém účtu sdílel graf, na němž byla část Švédska zbarvena modře (údajně bez jakýchkoliv nových infekcí), což podle něj jednoznačně dokládá úspěch švédské „proměřovací cesty“.

Jak ale Šmuclerovi okamžitě připomněli někteří jiní odborníci, modrá barva (v této konkrétní tabulce a v konkrétní den) neznamenala nulovou míru nákazy. Jednalo se o vyčlenění regionů (vedle části Švédska i celé Lucembursko), kde se ještě přepracovávala data, a proto je nebylo možné zařadit do celkového srovnání. To také bylo jasně v angličtině vysvětleno hned pod tabulkou. Šmucler ale graf zveřejnil bez této zcela zásadní vysvětlivky.

Na výzvu k omluvě (kterou má INFO.CZ k dispozici), už Šmucler nereagoval. Je normální, aby prezident stomatologické komory v civilizované zemi záměrně šířil fake news? Asi ne. Jeho příspěvek ovšem okamžitě sdíleli příznivci nejrůznějších „covidových“ konspirací, včetně jednoho známého zpěváka. Proč to Šmucler dělá? Je za tím nějaká chorobná touha po zviditelnění? 

Česká stomatologická komora by se mohla a možná i měla místo rad epidemiologům spíše zabývat konspiračními teoriemi, které se přímo dotýkají stomatologie. Jedna z nich (podporovaná i některými odbornými studiemi) hovoří o tom, že zubní pasta může u lidí přispívat ke vzniku rakoviny. A tak by si lidé měli čistit zuby údajně pouze vodou a kartáčkem. Podobných teorií (včetně těch z pera odborníků) lze nalézt desítky. Stačí je „stáhnout z internetu“. Je to stejně snadné, jako když Roman Šmucler stahuje tabulky bez vysvětlivek.

Někdo může namítnout, že některé teorie, třeba ty o údajné škodlivosti zubní pasty, nestojí doktoru Šmuclerovi vůbec za komentář. To je možné. Na druhou stranu by si ale mohl dobře vyzkoušet, jak se asi cítí epidemiolog, když mu zubař za široké mediální pozornosti radí, jak by se měla promořovat populace koronavirem.

Odborníci bez odpovědnosti

Trpělivost, jakou dnes mají někteří epidemiologové či infektologové s některými svými, možná mírně narcistními kolegy z jiných oborů, je přitom obdivuhodná. Příkladem může být primář infekčního oddělení Nemocnice České Budějovice Aleš Chrdle, který minulý týden komentoval v České televizi nárůst hospitalizovaných covidem. A přitom dostal otázku, co říká na různá odborná vyjádření o neškodnosti nákazy nebo jejím přeceňování.

„Když se podíváte, kdo se takto vyjadřuje, není mezi nimi ani jeden infektolog. Všichni jsou to lidé mimo obor,“ řekl doslova primář Chrdle. Jinými slovy: Ani jeden lékař, který se přímo zabývá infekcemi, natož ten, který se přímo setkává s nakaženými covidem, si nedovolí vystoupit v televizi a mluvit o „chřipečce, spiknutí rouškařů nebo neškodné rýmičce“. Toto právo hýřit bonmoty a zlehčovat hrozbu stále neznámé nákazy si dovolí jen ti, kteří tu přímou odpovědnost nemají.

Vyjádření infektologů bývají většinou velmi střízlivá, věcná, prostá bonmotů. V čem to asi bude? Není to opravdu v té míře odpovědnosti? Ještě lépe by se možná dal dnešní spor o „covidovou“ pravdu přirovnat k práci řemeslníků. Instalatér i elektrikář, pokud se chtějí dobře uživit, musejí nepochybně být oba zruční, protřelí praxí, oba by navíc měli alespoň rámcově vědět také něco z oboru svých kolegů. Aby náhodou instalatér nepřesekl elektrický kabel nebo elektrikář neprorazil vodovodní potrubí.

Jen málokdo by si ale na instalaci elektrického vedení v domě najal instalatéra a na opravu vodovodu elektrikáře. A kdyby to udělal? Nemohl by se divit, kdyby mu poté, co by mu stříkala voda ze zdi, dal instalatér jednoduchou radu. „No, jo, pane, takhle dopadnou lidi, kteří si na vodu najmou elektrikáře. Ten vám to teď neopraví.“

Pandemie koronaviru může nějakým přírodním zázrakem zítra skončit, nebo také trvat 10 let. Jedna věc je ale jistá už dnes. Ti odborníci, kteří dnes s pomocí nejrůznějších bonmotů a ironie komentují práci epidemiologů, hygieniků nebo infektologů, kůži na trh určitě nenesou. Buď mohou mít pravdu (tu ale může mít každý věštec), nebo se zkrátka hrubě mýlí. Na rozdíl od těch, kteří zůstanou za své rozhodnutí odpovědní, ale mohou vždycky říci: „Co byste po nás chtěli? Byl to jen názor. Copak my jsme nějací epidemiologové?“

SDÍLET