„Debil“ Babiš. Proč to Maláčová říká a co by si z toho měli vzít v ČSSD?

KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | „To je bordel, co ten Babiš udělal, a teďkon to všichni musíme slíznout. To je debil...“ Takto upřímně si ulevila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová ve chvíli, kdy si myslela, že už kamera České televize „neběží“. Vyjádřila tak frustraci, která musí v ČSSD panovat poté, co premiér svým fatálním selháním tváří v tvář druhé vlně epidemie vrhl špatné světlo i na svého koaličního partnera. Možná ale skutečně platí, že všechno zlé je pro něco dobré…

Šmírácká metoda natáčet i mimo rozhovor a pak využívat tato vyjádření jako „kompro“ na politiky, se mi hrubě nelíbí. Zvláště, když se tím má dokazovat údajné hulvátství a překročení hranic obvyklé politické slušnosti. A ani humorné ladění tým 168 hodin neomlouvá. Nicméně tentokrát Česká televize neukázala ve špatném světle ani tak ministryni práce, jako spíš předsedu vlády. Maláčová to sice nechtěla říct takhle veřejně, ale hodně lidí s ní bude souhlasit. Prostě „ta sedla, až to mlasklo“.

Jana Maláčová a debil

ministryně Maláčová sděluje svůj náhled na předsedu organizace, v níž pracuje

Janě Maláčové to slovíčko ujelo ve chvíli, kdy ještě nemohla znát poslední volební model agentury Kantar pro ČT. Sociální demokraté v něm oproti září ztratili 1,5 procentního bodu a spadli na nějaká 4 procenta. Evidentně jde o efekt nezvládnuté pandemie. Hnutí ANO přišlo ze stejných důvodů oproti červnu dokonce o sedm procentních bodů, to ale padá už tři měsíce, zatímco ČSSD se po tu dobu držela zhruba „na svých“ 5,5 % a ztratila až v posledních týdnech. Střet s covidem je zkrátka horší než střet zájmů a voliči nakonec posuzují vládu jako celek.

Dva roky čelí ČSSD výtkám, že „kolaboruje“ a že na to šeredně doplatí. Sociální demokraté si ve vládě určitě nepomohli, ale už ani dramaticky nepohoršili. Kritici přehlížejí, že na rozdíl od nich voličům ČSSD Andrej Babiš a jeho střet zájmů nijak moc nevadí. Jiná věc je, že sociální demokracie dlouhodobě slábne, neboť přichází o svou misi (stejně jako KSČM). A právě ANO je jejím hrobařem – krade jí voliče, které by jí kradlo ještě víc, kdyby zůstala mimo vládu.

Tohle Babiš ale už fakt neustojí…

Opozice dnes po sedmi hubených letech, kdy ji Babiš drtil, zažívá „hody“. Mohla se na nich ČSSD přiživit, kdyby nevládla s ANO? Nemohla. Beneficientem Babišových voličských fondů jsou totiž „nové strany“, tedy Piráti a STAN. K nim odchází ta liberálnější část dosavadních příznivců premiéra, kteří už zjevně ztratili trpělivost s jeho „nemehlovskou“ politikou a vystupováním. Zároveň odmítají dát hlas „tradičním“ partajím, tedy ODS, KDU-ČSL a TOP 09. Nedali by ho ani ČSSD, která se ostatně už za Sobotky velmi snažila je oslovit. Marně.

Pravdou je, že situace ČSSD je poměrně dost zoufalá. Po výsledku 7,27 % ve volbách v roce 2017, kdy ji oligarcha obral o kmenové sympatizanty, kteří ji volili čtvrt století, je ve vládě s ANO v podstatě „uvězněná“. Mohla do ní nejít a riskovat, že zradí levicové vrstvy obyvatel, Babiš jí ukradne program, splní ho bez ní a přebere jí i ten zbytek příznivců, pro které přestane být čímkoli důležitá. Nebo s ním uzavřít koalici, přestát očekávanou mediální bouři a pokusit se levičáky přesvědčit, aby jí ještě dali šanci.

Žádná z těch možností nebyla dobrá. Hamáček a spol. zvolili tu druhou a tři pětiny členů také. Základní problém ČSSD je přitom stejný jako u ostatních „starých“ stran. Mnoho voličů k nim má odpor. Navíc na rozdíl od ANO, Pirátů či STAN nemohou jen tak „vyskočit“ ze své ideologické škatulky a překračovat bariéry mezi pravicí a levicí, konzervatismem a liberalismem, což jim ještě omezuje manévrovací prostor. Jakmile se objeví někdo „nový“, kdo dokáže elementárně obsloužit jejich voliče, ocitají se „staré“ strany na vedlejší koleji.

Občanským demokratům tak berou pravicové hlasy dokonce i Piráti. Sociální demokraté jsou na tom ovšem hůře, protože na své straně spektra mají predátora s neomezenými zdroji. A když v minulém volebním období zkusili získat více hlasů z řad liberální „nové“ levice, ztroskotali, a Babiš jim navrch vyfoukl starou „konzervativní“ levici, pro kterou tu náhle ČSSD jakoby nebyla. Řeč je především o kohortě seniorů, kteří by nikdy nevolili pravici, ani někoho jako Piráti. Je to nejméně milion voličů, kteří poctivě chodí k volbám.

Kritici vstupu ČSSD do vlády jaksi implicitně počítají s tím, že by v opozici oslovila Babišovy odpůrce. To je ale iluze. Kdo se tím myslí? Příznivci pravice? Sotva. Liberální levičáci? Pouze v případě, že by už neměli lepší alternativu v Pirátech a částečně STAN. Ostatně ani ODS, KDU-ČSL a TOP 09 ze slábnutí ANO nijak zvláště netěží, hlasy od něj proudí opět k „novým“ stranám, nikoli k této trojici. V říjnu tak mají ANO, Piráti a STAN (podle zmíněného volebního modelu) v součtu pořád nějakých 53 % hlasů jako předtím, jen si je mezi sebou jinak přerozdělily…

Při jakýchkoli úvahách o současných šancích jednotlivých stran prostě musíme brát v úvahu nejen dělení hlasů mezi pravici a levici, mezi konzervativce a liberály, ale také mezi „staré“ a „nové“ partaje, přičemž ty druhé hrají prim. Zatímco ODS tak přichází o část pravicových voličů, ČSSD skoro o všechny levicové. Navíc jí Piráti berou šanci bodovat u liberálních levičáků. V každém případě pořád platí, že jejím hlavním soupeřem je ANO a jde o voliče, jež by nijak neokouzlila přechodem do opozice. Spíš naopak.

Levicová politika nejsou jen dávky. Není možné, aby si nás Babiš ve vládě vodil, říká Netolický

Rok před volbami nemá smysl zkoušet se přeorientovat na jinou voličskou skupinu, než na onu „starou gardu“, která přešla na stranu Babiše. Za prvé je těch voličů hodně a jsou jasně definovaní. Za druhé mají k ČSSD názorově blízko. Za třetí, pro nikoho dalšího sociální demokracie momentálně nebude důvěryhodná. Jenomže jak na to? Je to pro ČSSD začarovaný kruh. Nebude ve vládě, ztratí jakýkoli vliv na zvyšování penzí a další benefity pro levicové voliče. Zůstane a vedle ANO se bude obtížně prosazovat…

Není divu, že v Lidovém domě sílí frustrace. Kdyby snad nějak pomohlo seknout s vládou a zkusit bývalé sympatizanty ulovit z opozice, už by se dávno našel někdo, kdo by to zkusil. Osobností, kterým se vládnutí s Babišem nelíbí, má ČSSD několik. Takoví odvážlivci by ovšem riskovali, že za rok se jejich kalkulace ukáže jako omyl a šli by od válu. Museli by se de facto vymezit proti vlastní politice a programu, který dva roky v kabinetu prosazovali. Což by asi ty babičky a dědečky dost mátlo.

Takže „socani“ raději „drží úhel“, což mnohé jistě deprimuje, zvláště když na ně teď padá spoluodpovědnost za naprosto neuvěřitelné rozhodování a vystupování premiéra během epidemie. Tipnu si, že Maláčová před štábem České televize jen řekla to, co si myslí i mnozí ostatní. Paradoxně právě totální výbuch Andreje Babiše, který strhává ČSSD pod hladinu volitelnosti, jí konečně může pomoci vymezit se vůči němu bez toho, aby přitom zradila voliče.

Sociální demokracii se stále nedaří „přetlačit“ Babišův marketing a přesvědčit voliče, že to ona konzistentně prosazuje levicový program. Maláčová s tím má denodenní zkušenost, kdy cokoli se jí podaří, PR mašinérie ANO okamžitě ukradne. Zde ovšem nejde o politiku. Jde o elementární schopnost vládnout, vydávat správné příkazy a chránit občany. Jan Hamáček je coby lídr hodnocen voliči o několik řádů lépe než Andrej Babiš. V tom je příležitost ukázat, že ČSSD prosadí pro levici totéž co ANO, ale má i něco „navíc“.

On totiž ten „Babišův bordel“ musí „slíznout“ nejen ČSSD, ale hlavně občané, především senioři, kteří jsou základem levicového elektorátu. Premiér je nezodpovědně ohrozil a někteří kvůli jeho laxnímu přístupu skončí ve vážném stavu nebo zemřou. Hamáček se může vymezit nikoli proti vládní politice, ale přímo proti Babišově neschopnosti vést zemi. Respektive musí se vymezit! Lepší šanci už asi do voleb nedostane a za druhé už jde o život…

Zdá se totiž, že ANO lekce s dramatickým vývojem epidemie pořád nestačila. Příkladem může být vyjádření vicepremiéra Havlíčka, který se včera v ČT ohradil proti slovům Hamáčka, že pokud se situace nezlepší, ve středu by vláda měla zvážit lockdown. Podle Havlíčka je potřeba počkat nejméně do 2. listopadu. Tady by měl ministr vnitra bouchnout do stolu a říct jasně, že zdraví a životy lidí jsou nejdůležitější. Deset dní může v dnešní situaci znamenat statisíce dalších nakažených a přetížení zdravotního systému a tisíce mrtvých.

Jana Maláčová měla i neměla pravdu. Premiér opravdu zavinil neskutečný „bordel“. Ale také umožnil, aby už i těm dědečkům a babičkám spadly šupiny z očí a uviděli, že šéf ANO nechrání jejich zájmy, ale jen jim pomocí pouťového marketingu vnucuje předražené hrnce. Pro sociální demokraty je opravdu hloupé být během epidemie ve vládě s premiérem, který dělá tak fatální chyby. Na druhé straně předseda ČSSD konečně může začít hrát skutečně tvrdou hru. A tím zachránit nejen svou stranu, ale hlavně zdraví a životy lidí. Protože kabinet, který by vinou neschopného předsedy neztratil důvěru občanů, by v této situaci ohledně dalšího postupu neváhal. A Hamáčkovi lidé věří. Zatím.

Slepá, nebo zaslepená spravedlnost? Parkanová je oběť prokurátorské zvůle

SDÍLET
sinfin.digital