Dostál: Odvolávání Šarapatky z Rady ČT jako předehra manévrů před volbou jejího předsedy

Vratislav Dostál

08. 06. 2020 • 21:00

KOMENTÁŘ VRATISLAVA DOSTÁLA | V úterý po poledni se sejde sněmovní volební výbor, který bude mimo jiné projednávat návrh poslankyně hnutí ANO Barbory Kořanové na odvolání Zdeňka Šarapatky z Rady ČT. Jisté ale nic nemá, někteří poslanci avizují, že se budou rozhodovat až na základě debaty na výboru, jehož se má zúčastnit také samotný Šarapatka. Celou peripetii lze číst také jako předehru dějů podstatnějších. Brzo nás totiž čeká volba nového vedení Rady ČT, což bude mít na chod veřejnoprávní televize zcela zásadní dopad.

Zjistit, jak budou v úterý na výboru při projednávání bodu, jehož iniciátorkou je poslankyně hnutí ANO Barbora Kořanová, hlasovat její straničtí kolegové, je prakticky nemožné. Jejich postup bude přitom klíčový, jejich reakce jsou ale buď vyhýbavé, anebo žádné. Řeč je o odvolání Zdeňka Šarapatky z Rady ČT. Redakce INFO.CZ o plánovaném manévru, který souvisí s volbou nových radních, informovala vůbec jako první. Mezitím jsme o tématu hovořili s politikymediálními experty. Nyní tedy už jen shrnutí, nová fakta a kontext související s volbou předsedy Rady ČT. První část prognózy INFO.CZ vyšla, do kontrolního orgánu veřejnoprávní televize byli zvoleni novinář Pavel Matocha, ekonomka Hana Lipovská a moderátor Xaver Veselý. V Radě ČT v danou chvíli ale nemají svého člověka komunisté, odvolání Šarapatky by mu tak vytvořilo prostor.

Kořanová jakoukoli dohodu s komunisty odmítá, což však vůbec nemusí znamenat, že neexistuje. Poslankyně hnutí ANO v této souvislosti upozorňuje, že s nápadem odvolat Šarapatku z Rady ČT přišla už před nějakým časem. V rozhovoru pro INFO.CZ to odůvodnila jednoduše tím, že se dlouhodobě, agresivně a pejorativně vyjadřuje na sociálních sítích. „Poslední kapkou pro mne bylo jeho vyjádření v den, kdy zemřel předseda Senátu Jaroslav Kubera,“ uvedla. Šarapatka tehdy pod společnou fotku Kubery a prezidenta Zemana napsal: „Smrt je popleta: Dobří odcházejí…“ A podle Kořanové mu jeho ješitnost nejen nedovolila uznat chybu a omluvit se, ale dokonce ho nutila všem vysvětlovat, že výrok nikdo kromě něj nepochopil.

„Takový člověk se nechová v souladu s dobrými mravy a Radu České televize poškozuje. Zákon s takovým důvodem pro odvolání počítá,“ míní Kořanová. V úterý o tom bude přesvědčovat také své kolegy na volebním výboru. Redakce INFO.cz oslovila zástupce sněmovní většiny ve výboru, tedy těch stran, které drží u moci Andreje Babiše. Ve volebním výboru jich je jedenáct z osmnácti. Sedm z hnutí ANO, jeden sociální demokrat, jedna komunistka a dva zástupci SPD. A pokud INFO.CZ už dříve zástupci opozice řekli, že budou hlasovat proti odvolání Šarapatky, je evidentní, že klíčový bude postup poslanců hnutí ANO. Ti ale kromě Kořanové na naše otázky poslední dva týdny nereagují, případně tak činí, avšak vyhýbavě. Část z nich INFO.CZ řekla, že budou hlasovat až na základě diskuse, která mu bude předcházet.

Podobně je na tom Miloslava Vostrá z KSČM: „Nechci předjímat, jak bude projednávání bodu probíhat. Předpokládám, že paní Kořanová, jako navrhovatelka, bude předkládat návrh usnesení. Rozhodnu se až na základě diskuze.“ Pokud někteří zástupci hnutí ANO stran svého postupu autenticky váhají, čemuž můžeme, ale také nemusíme věřit, její vyhýbavá odpověď zaujme především kvůli tomu, že jsou to právě komunisté, kdo mají na odvolání Šarapatky eminentní zájem. Redakci INFO.CZ to už dříve potvrdil jejich poslanec Jiří Valenta, který je dlouholetým a hlavně umanutým kritikem poměrů v České televizi.

A teď něco k širšímu kontextu, který nesouvisí ani tak s odvoláním Zdeňka Šarapatky z Rady ČT, jako spíše s tím, jaké bude mít složení vedení kontrolního orgánu České televize. Na sklonku minulého týdne o sobě v podobném duchu jako už dříve Kořanová dala vědět také bývalá europoslankyně a kandidátka komunistů na prezidentku Jana Bobošíková. Nejen že se přidala na stranu těch, kteří volají po odvolání Šarapatky, navrch přidala také požadavek odvolat dalšího člena Rady ČT.

Proč najednou také René Kühn?

Bobošíková zaslala předsedovi volebního výboru Stanislavu Berkovcovi spolu s Václavem Musílkem pod hlavičkou Institutu svobody a demokracie, jehož součástí je také Hana Lipovská, dopis, ve kterém volají po odvolání hned dvou členů Rady ČT. Vedle Šarapatky se jim nelíbí také počínání jednoho z nejzkušenějších radních Reného Kühna. Iniciativa Bobošíkové zaujme z několika důvodů. Předně se jí chopila hned po prvním zasedání Rady ČT, jehož se zúčastnila její spojenkyně Hana Lipovská. A činí tak kvůli veskrze banální situaci, podobných se na jednáních Rady ČT odehrává v průběhu roku několik. Může to být časová shoda okolností, především ale vstupuje do hry jen několik týdnů před volbou nového vedení Rady ČT.

O co přesně jde? Na jednání Rady ČT dorazil minulý týden divák z Bruntálu, který se představil jako Jaroslav Pizur. Nejdříve s ostychem pravil, že si některých pořadů ČT váží, načež se zeptal, proč běží Otázky Václava Moravce souběžně na ČT1 a ČT24. Dotaz dle svých slov směřoval na nové radní s tím, aby se tím zabývali. Podle něj jsou navíc Otázky Václava Moravce velice neobjektivní a jejich moderátor zaujatý. „Je tady parlamentní demokracie, byli zvolení určití předsedové stran, podle volebního výsledku mají zastoupení v Poslanecké sněmovně. Proč nedostávají slovo v Otázkách Václava Moravce?,“ otázal se radních a dodal: „Já si myslím, že by tam měli dostat prostor předsedové všech parlamentních stran.“

Zjevně tím narážel na předsedu SPD Tomia Okamuru, který na konci dubna na sociálních sítích napsal, že ho Česká televize už šest let do OVM nepozvala. Nejen on evidentně netuší, že tam chodí jeho kolegové z SPD a že není nikde napsáno, že tam musí být zváni proporčně jen předsedové, a nikoli zástupci politických stran ve svém celku. To je ale v danou chvíli vedlejší. Následovala vcelku logická reakce právě Reného Kühna, který se Pizura neškodně a slušně zeptal, zda je členem nějaké politické strany. „Jako rodák ze severní Moravy mám jednoduchou otázku, na kterou mi nemusíte, pokud nebudete chtít, odpovídat,“ zdůraznil ještě předtím, než otázku položil. Pizur odvětil, že není členem žádné politické strany, načež mu Kühn připomněl, že na sebe před časem ve sněmovně narazili ve chvíli, kdy byl v hloučku poslanců SPD.

Bobošíková zcela nesmyslně z takto banální historky dovozuje, že by měl být Kühn z Rady ČT odvolán, když připomíná, že otázka politického přesvědčení je soukromou věcí každého z nás a nesmí tudíž být předmětem lustrace ze strany členů Rady ČT. Ještě jednou, možná jde o náhodu, zkušenost mi nicméně říká, že se podobné věci v politice náhodou nestávají. Ostatně správné načasování každé politické akce je klíčovým předpokladem jejího úspěchu. I Bobošíková zcela jistě ví, že bude v nejbližších týdnech kontrolní orgán ČT rozhodovat o novém vedení, a zrovna tak jistě ví, že Kühn je jedním z těch, kteří kandidaturu na post předsedy zvažují. Pokud Kořanová myslí odvolání Šarapatky važně, Bobošíkové jde zřejmě o to Kühna před volbou předsedy pošpinit. „Jednoduchá odpověď je taková, že je to předčasné, ale připouštím, že vzhledem k okolnostem o tom uvažuji,“ reagoval totiž Kühn minulý týden na otázku HN, zda se bude ucházet o post předsedy v Radě ČT.

Jak jsme už také dříve napsali, volba nových radních měla zásadní vliv na rozložení sil v kontrolním orgánu veřejnoprávní televize. Jednoduše řečeno: většinu již mají radní zvolení v čase vlády Andreje Babiše. To hned neznamená, že nás čeká nějaká revoluce nebo rozval, avšak právě volba nového vedení naznačí, na jakém půdorysu v Radě ČT vzniká nová většinová aliance a kdo bude jejím lídrem. V zásadě jsou ve hře tři základní scénáře: buď se semkne skupina radních zvolených v posledních několika letech, a do čela prosadí někoho z kritiků stávajícího managementu včetně generálního ředitele Petra Dvořáka. Také o tom jsme už psali, součástí této varianty by mohlo být zvolení Vladimíra Karmazína na post předsedy Rady ČT.

Není na škodu připomenout, že byl Karmazín před listopadem 1989 členem Sboru národní bezpečnosti, po něm vystřídal řadu vrcholných pozic, včetně vrcholných pozic v managementu České televize, byť mnohdy bez výběrových řízení. Členem Rady je navíc už dva roky, nelze ho tedy označit za nováčka. Nejen Bobošíkové by nakonec mohlo být sympatické i to, že se v minulosti angažoval politicky: v roce 2016 v krajských volbách kandidoval v Jihočeském kraji za stranu „NE ILEGÁLNÍ IMIGRACI – PENÍZE RADĚJI PRO NAŠE LIDI“. Šlo o stranu Rozumní, která se rok na to ve sněmovních volbách ucházela o hlasy voličů v koalici s hnutím Slušní lidé či stranou Národní demokracie vedenou Adamem Bartošem, který byl v minulosti pravomocně odsouzeným za protižidovské texty.

Ve hře je ale ještě pořád také druhý základní scénář volby nového vedení Rady ČT. V danou chvíli totiž nelze vyloučit, že radní vygenerují konsensuálního kandidáta, který je bude schopen aspoň na nějaký čas stmelit. Třetím scénářem je pak opakování situace z konce dubna, kdy volba předsedy i místopředsedů skončila krachem. Nikdo nebyl zvolen. Tato varianta by potvrdila starou dobrou pravdu, dle které je od shody proti něčemu ještě pořádně daleko ke shodě pro něco. Vždycky je jednodušší bourat než stavět.

SDÍLET