Dostál: Střet o Babiše se vyostřuje a ČSSD si to nechce přiznat | info.cz

Články odjinud

Dostál: Střet o Babiše se vyostřuje a ČSSD si to nechce přiznat

KOMENTÁŘ VRATISLAVA DOSTÁLA | Je to přibližně týden, co předseda sociálních demokratů Jan Hamáček po výprasku v evropských volbách mluvil o štěpení voličů na obhájce a kritiky Andreje Babiše. Říkal, že ČSSD na situaci doplácí, protože její příznivci volí ANO. Přesto se strana mezi kritiky přidat nechce a nezlomil ji ani návrh auditu Evropské komise, který v plném rozsahu vykresluje premiérův vliv na rozdělování dotací a zisky, které z toho skrze koncern Agrofert plynou. Ve světle toho je svým způsobem dech beroucí, jak se ČSSD daří obsazovat prostor nikoho a vyčkávat.

Děje se tak v čase, kdy spolek Milion chvilek svolává na úterý dost možná největší demonstraci od listopadu 1989. Jeho předseda Mikuláš Minář věří ve sto tisíc lidí na Václavském náměstí. To samo o sobě ještě vlády nepokládá, ale křivka účasti naznačuje mnohé. Jedna ze základních pouček politiky totiž praví, že podstatný není ani tak současný stav, jako především tendence. Vedení sociálních demokratů to musí vědět, přesto jej trend narůstající nespokojenosti s vládní architekturou k nějaké viditelnější akci nezviklal.

Ale všeho do času. Je totiž dost dobře možné, že to bude právě ČSSD, kdo začne pod tlakem ulice lavírovat. Každý řetěz je tak pevný, jak pevný je jeho nejslabší článek. A nejslabším článkem současné vládní sestavy v Česku jsou jednoznačně právě sociální demokraté.

Babiš nepochybně hraje o všechno, v krajní situaci se ale bude chtít podle všeho opřít o prezidenta Zemana, komunisty a SPD a ve své obraně zajde daleko. Přesto jsou na tom sociální demokraté paradoxně hůře. Zatímco od Babiše principiální politiku nečeká asi nikdo, v ČSSD takoví lidé minimálně v regionech zcela jistě ještě jsou.

ŠTRUNC! Rozhovor s Mikulášem Minářem autor: INFO.cz

Ostatně už teď lze v zákulisí zaslechnout, že je vedení ČSSD pod stále silnějším tlakem právě svých řadových členů. A pokud bude chtít Hamáček sociální demokraty vyvést z politického suterénu, je skoro jisté, že bude muset dříve nebo později zavelet k viditelnému obratu.

Zatím ten čas zjevně nenastal. Jediné, na co se v reakci na zveřejnění návrhu auditu  koaliční partner hnutí ANO zmohl, je opatrná podpora snahy otevřít toto téma v úterý na jednání sněmovny. Dál ČSSD zatím nezašla. Pokud předseda ODS Petr Fiala vládu vyzval, aby si kvůli Babišovi znovu řekla o důvěru, sociální demokraty to nechává zcela chladné.

Hamáček se před novináři nechal slyšet, že to musí prodiskutovat. „Máme nadále důvěru v koaliční projekt. Od začátku jsme říkali, že to, že premiér do tohoto projektu vstupuje s nějakou zátěží, byla pro nás známá informace. Atmosféru ve veřejnosti ale vnímám a souhlasím se slovy našeho místopředsedy Michala Šmardy, že je potřeba dialog a ne konfrontace,“ uvedl předseda sociálních demokratů a ministr vnitra před pondělním jednáním vlády.

>>> PŘEDBĚŽNÝ AUDIT EK NAJDETE TADY <<<

Opatrnost sociálních demokratů lze přičíst na vrub jejich bezradnosti. Redakce INFO.CZ v neděli večer obeslala skrze sněmovní e-maily všech patnáct poslanců ČSSD se třemi otázkami. V první jsme po nich žádali komentář k auditu Evropské komise, druhá otázka směřovala k tomu, zda výstupy tohoto dokumentu nějak mění jejich pozici ve vztahu ke koaličnímu projektu s Andrejem Babišem, ve třetí otázce jsme se jich na rovinu zeptali, jak by se zachovali při případném hlasování o vyslovení nedůvěry. O kondici a rozpoložení toho času dominantní levicové síly dostatečně vypovídá počet reakcí, které nám v čase vzniku tohoto textu dorazily: pouze dvě.

ČSSD vyčkává, na výrazné a zásadové stanovisko nemá sílu. Hamáček navíc zcela jistě pracuje s vědomím toho, jak dopadl po obratu proti Babišovi jeho předchůdce v čele strany Bohuslav Sobotka. Zapomínat nesmíme ani na nevyzpytatelného Miloše Zemana na Hradě. Avšak pokud Hamáček a spol. deklarovali, že budou ve vládě zastávat pozici rebela, docílí jediného: stanou se pro drtivou většinu voličů zcela nečitelným a tudíž zbytečným subjektem. Politicky budou obývat – a jak ukázaly volby, už se tak do značné míry děje – území nikoho.

Je to svým způsobem paradox. Vždyť Hamáček po eurovolbách uznal, že je společnost rozdělená na příznivce a odpůrce Babiše, a že jde o dominantní konflikt české politiky. Přesto zástupci ČSSD stále hájí vládní angažmá s odkazem na program, jehož těžiště a smysl by byly obhajitelné v časech konfliktu na ose pravice vs. levice. „Pokud by hlasování o nedůvěře bylo nyní, vyslovení nedůvěry vládě bych nepodpořila. Pro mne je důležité a podstatné, že vláda s hnutím ANO plní program sociální demokracie,“ napsala nám poslankyně Alena Gajdůšková. Že jde o program, který si dokonale osvojilo hnutí ANO, a také ho prodává voličům, jí nejspíš nevadí. „Důvod k odchodu z vlády by pro mne byl, kdyby hnutí ANO prohlasovalo proti nám něco, co by pro nás bylo programově nepřijatelné,“ vysvětluje Gajdůšková.

Konkrétně pak zmiňuje například celkové zvyšování spoluúčasti pacientů, zamrazení důchodů a platů ve veřejném sektoru, případně neochotu hnutí ANO podpořit návrhy sociálních demokratů týkající se podpory rodin s dětmi a dalších návrhů ze sociální agendy. „Vážný problém by pro mne osobně byl, kdyby se prokázalo omezování svobody slova, anebo pokud by vláda odmítala řešit dopady klimatické změny,“ pokračuje Gajdůšková. A přiznává, že ji k opatrnosti vede fakt, že zatím disponuje informacemi – pokud jde o samotný návrh auditu Evropské komise – pouze z médií.
 
„Viděno přes média je to neslýchané,“ nepochybuje přesto Gajdůšková a dodává: „Moje dlouholeté zkušenosti z politiky i z mediálního prostoru mi velí, že dokud se s věcí sama neseznámím, spolu s panem Werichem mohu spíš očekávat, že je všechno jinak. Nechci proto nyní vynášet zásadní soudy.“ Všímá si ale také toho, že politici sociální demokracie dříve odcházeli kvůli mnohem méně závažným problémům. „Ale osobní problémy pana premiéra si musí vyřešit on sám a jeho hnutí. Naše hranice tolerance vůči jeho osobním problémům jsou přesně dány v koaliční smlouvě,“ uzavírá poslankyně ČSSD.

Pokud z toho čtenář není moudrý, lze úvahy Gajdůškové doplnit ještě reakcí odcházejícího (ne)odcházejícího ministra kultury Antonína Staňka. Jak je uvedeno výše, kromě těchto dvou poslanců se nám už nikdo jiný z poslaneckého klubu ČSSD neozval.

A Staněk na to jde ještě odjinud: „Pro mě je kauza auditu Agrofertu zajímavá tím, že jsme se tady na ministerstvu ocitli v obdobné situaci před dvěma měsíci my – a to s předběžným auditem k Národní galerii Praha a Muzeu umění Olomouc. Jistě si pamatujete, jak všechna média – především veřejnoprávní – neustále citovala všechny, kteří říkali, že dokud nejde o audit finální, je to zcela neprůkazné, nevěrohodné. A že jsme měli s obviněním počkat. Nu a tatáž média teď říkají, že předběžná zpráva z evropského auditu je zcela v pořádku, průkazná a důvěryhodná.“

Podle ministra jde o jasnou metodu dvojího metru. „Zpráva z EK je opravdu jen předběžná a proto bych byl opatrný při jejím hodnocení.“ Pro ilustraci ale dodejme ještě slova předsedy KSČM, o kterou se koalice ve sněmovně opírá. Vojtěch Filip totiž na základě svých zkušeností pro iRozhlas.cz konstatuje, že jakkoli máme tu čest s předběžnou verzí, její základ je jasně daný. „Změna tam může být, ale nepředpokládám, že dojde ke změně zásadní,“ říká.

Na otázku, jak by se zachoval při případném hlasování o nedůvěře, Staněk reagoval jasně: „V tuto chvíli nemám důvod vyslovovat vládě nedůvěru.“

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud