Kerles: Začíná bitva o hlavní baštu sociální demokracie v Evropě. Socialistům jde o hodně

HalfPageAd-1

Marek Kerles

27. 02. 2020 • 19:43

KOMENTÁŘ MARKA KERLESE | Rakouské politické strany právě zahájily kampaň před podzimními zemskými volbami ve Vídni. Výsledek může hodně napovědět o budoucnosti sociální demokracie v celé Evropě. Pokud by socialisté ztratili takzvanou „rudou“ Vídeň, byla by to pro ně těžká rána. Z vídeňského trůnu se je pokusí sesadit i „enfant terrible“ rakouské politiky Heinz Christian Strache.

Mobile-rectangle-3

O tom, jaký význam má rakouské hlavní město pro celé sociálně-demokratické hnutí, svědčí jednoduchá statistika. Od roku 1945, tedy od konce války, Sociálně-demokratická strana Rakouska (SPÖ) ve vídeňských volbách nikdy neprohrála, z toho devětkrát získala v zastupitelstvu absolutní většinu. Pokud se v devadesátých letech kvůli vysokým preferencím ODS v českém hlavním městě říkalo, že v Praze „by zvítězila i Klausova tenisová raketa“, pak se stejnou nebo ještě vyšší jistotou vítězí ve Vídni pravidelně socialisté.

Právě vídeňské volby proto mohou hodně napovědět o tom, zda mají evropští sociální demokraté na úspěšnou obrodu a návrat na výsluní, nebo bude jejich propad pokračovat. Ztráta Vídně, tradiční a největší sociálně-demokratické bašty v Evropě, by totiž pro ně byla, s nadsázkou řečeno, něco podobného jako kdyby muslimové přišli o Mekku. A odpovídá tomu i brzký začátek volební kampaně. Socialisté v ní sázejí na mezigenerační soudržnost a pomoc rodinám s dětmi.

Konec rudé Vídně?

Otázkou zůstává, podle čeho se budou voliči rozhodovat. I v tomto ohledu mohou být vídeňské volby pro sociální demokracii důležitým ukazatelem. Pokud by se totiž obyvatelé Vídně rozhodovali podle své deklarované životní úrovně, jejich volba by měla být jasná. Vídeň pod vedením socialistů loni už pojedenácté za sebou zvítězila v celosvětovém žebříčku měst, ve kterých se lidem nejlépe žije, na předních místech figuruje i v žebříčcích nejnižší kriminality a dobrého životního prostředí. Systém přidělování bytů a vůbec podpory bydlení, částečně převzatý z časů předválečné „rudé Vídně“, sice v mnohém připomíná socialismus, ovšem zároveň vede tomu, že ve městě prakticky neexistují vyloučené lokality a výše nájmu je tady nižší než třeba v Salcburku nebo Innsbrucku.

Navíc se mohou sociální demokraté stále ještě opírat o svou tradici a podporu ze strany některých vlivných a bohatých podnikatelů s přistěhovaleckými kořeny. „Vídeňská sociální demokracie byla totiž jediná strana, která přistěhovalce vzala mezi sebe a neohrnovala nad námi nos,“ řekl už dříve autorovi tohoto článku rakouský mediální magnát a vydavatel Eduard Harant, jehož rodina pochází z Česka.

Jenže ani tahle náklonnost „vděčných potomků“ přistěhovalců už nemusí sociální demokracii zaručit úspěch. A to paradoxně z toho důvodu, že někteří starší přistěhovalci, například uprchlíci ze států bývalé Jugoslávie, se vymezují vůči pozdějším a současným uprchlíkům. Místo sociální demokracie volí například část vlivné srbské menšiny nacionalistické Svobodné (FPÖ), kteří slibují tvrdší imigrační politiku. Z druhé strany útočí na sociální demokraty Zelení, kteří socialistům přebírají důležitá sociální témata a navíc některým mladším obyvatelům měst imponuje jejich větší „radikalismus“. Sociální demokracie tedy zřejmě poprvé v poválečné historii nemá nic jistého, o případné vítězství bude muset tvrdě bojovat. O důležitosti podzimních vídeňských voleb svědčí fakt, že kampaň už zahájily prakticky všechny velké strany a hnutí. Případná ztráta Vídně by měla pro sociální demokracii v celé Evropě minimálně velký symbolický význam, což si uvědomují i její protivníci.

Strache se vrací

Jako dar z nebes proto musí sociálním demokratům připadat rozhodnutí bývalého rakouského vicepremiéra a předsedy FPÖ Heinze Christiana Stracheho, který včera oznámil kandidaturu na vídeňského starostu za nový spolek Aliance pro Rakousko (DAÖ). Politik, který je vyšetřován kvůli možné korupci a zneužívání pravomoci veřejného činitele, se rozhodl opustit svou mateřskou stranu a zkusit štěstí v novém pravicovém hnutí. Svým bývalým spolustraníkům vyčítá, že se ho v korupční aféře více nezastali, oni ho zase obviňují, že svým chováním poškodil celou pravici a ještě stranu okradl o peníze.

„To ale znamená, že se starý tábor Svobodných, který v minulých volbách získal 31 % hlasů, štěpí a jeho voličské preference budou padat. A to je pro sociálně-demokratického starostu Ludwiga určitě dobrá zpráva,“ řekl INFO.CZ rakouský novinář a komentátor Manfred Maurer. Stracheho spolku DAÖ zatím průzkumy přisuzují zhruba 7 % voličských preferencí. Současná koalice SPÖ a Zelených by nyní v průzkumech obhájila ziskem 51 % hlasů těsnou většinu. Na druhou stranu si ale Zelení nechávají otevřená vrátka a nikde zatím nepotvrdili, že by chtěli v koalici s SPÖ po podzimních volbách pokračovat. A je tak teoreticky možné, že by mohli přejít „na druhou stranu“ a uzavřít spojenectví s lidovci a případnou další stranou, jako je třeba hnutí Neos.

Podle některých rakouských komentátorů ale zatím stále platí, že bude záležet hlavně na sociální demokracii samotné, zda „rudou Vídeň“ udrží. Podobně jako v jiných zemích totiž vedou klesající voličské preference u socialistů k hádkám a hledání viníků za volební propad. Otázkou tak třeba zůstává, nakolik ovlivní voliče nedávné rozhodnutí předsedkyně SPÖ Pamely Rendi-Wagnerové požádat členskou základnu o vyslovení důvěry. Rendi-Wagnerová chce tímto krokem v „turbulentních časech“ údajně ověřit sílu svého mandátu pro další důležitá politická jednání. Vzhledem ke klesající oblibě současné předsedkyně SPÖ se ale klidně může stát, že výsledek stranického referenda povede ke zvýšení napětí ve straně a odklonu další části voličské základny. A to si sociální demokracie, kterou právě čeká bitva o nejdůležitější stranickou baštu v Evropě, jen těžko může dovolit.

SDÍLET

Billboard-bottom-1