Nejdřív žádost o miliardy, pak boj o moc. Komunikační profesionálové v krizi připomínají slony v porcelánu

 FOTO: bert sz / Unsplash

Vojtěch Kristen

29. 07. 2020 • 06:00
KOMENTÁŘ VOJTĚCHA KRISTENA | Tak trochu stranou zájmu většiny médií nedávno prošuměla zpráva, že Asociace komunikačních agentur (AKA) má nového prezidenta Jana Binara. Předchozí prezident, Marek Slezák, byl už po několika týdnech ve funkci nečekaně odvolán. Za podivným vývojem má být vnitřní boj dvou křídel Asociace, respektive dvou nadnárodních reklamních koncernů. Ten ale nemohl přijít v horší čas; ještě nedávno AKA po státu požadovala pro komunikační sektor přes dvě miliardy korun, nyní všem ukazuje, že se za krize nedokáže semknout a vystupovat čitelně. To, jak by komunikační profesionálové měli vědět, není dobrá výchozí pozice do dalších jednání.

Pokud by někdo měl mít umění komunikace skutečně v malíku, jsou to komunikační agentury. Tedy různé „reklamky“, „mediálky“, případně aktivační agentury; firmy, které vykouzlí tak působivé reklamy, že kvůli nim do košíku přihodíte i věci, které vůbec nepotřebujete. Tyto firmy jsou v Česku sdružené v Asociaci komunikačních agentur, profesním hnutí, které chce svůj obor kultivovat, zajišťovat mu příznivé podnikatelské prostředí a budovat mu dobré jméno. Právě s tím má ale v poslední době problém.

Tato „výběrová organizace nejvýznamnějších subjektů v oblasti komerční komunikace“ se totiž podle oborových médií ocitla ve vnitřním mocenském boji, kdy proti sobě mají stát dva významné nadnárodní koncerny komerční komunikace WPP a IPG. O co přesně jde? Na konci května skončil po osmi letech prezident Asociace Jan Binar (jinak také šéf tuzemské pobočky agentury McCann spadající pod IPG) a nově byl do čela asociace zvolený ředitel agentury Boomerang Communication Marek Slezák. Jenže ten ve funkci pobyl jen několik týdnů. Část Asociace spojená se starým vedením měla od chvíle jeho zvolení osnovat, jak se jej zbavit, píše web Mediář. Důvodem bylo, že Slezák měl mít příliš blízko k agenturám druhého velkého koncernu WPP.

Úder se agenturám napojeným na staré vedení povedlo zasadit minulý týden, kdy byl na mimořádné valné hromadě Slezák z funkce odvolán. Následna volba – kdy namísto užšího prezidia volila prezidenta početnější členská základna – již do čela organizace poslala staronového prezidenta Jana Binara. Happyending se přesto nekoná. Mantinely jsou posledními událostmi v AKA zcela jasně vytyčeny, příkopy vyhloubeny, o nějakém konsenzu nemůže být řeč: Binar funkci prezidenta získal o jediný hlas, když pro něj zvedlo ruku 25 ze 49 agentur, což nějaké velké smíření rozhodně nenaznačuje. Navíc poslední vývoj některé členy znechutil a jak píše Mediář, jsou agentury, které kvůli tomu zvažují odchod z AKA. 

I když tak jde jen o prostý boj o moc v rámci jedné oborové organizace – která si navíc často přikládá větší význam, než jaký reálně má – je celé dění především špatnou zprávou pro obor komerční komunikace. Vnitřní třenice a mocenské půtky v Asociaci ve chvíli, kdy je trh oslabený epidemií, rozhodně nejsou vítěznou strategií a agentury by se namísto spřádání plánů na uchvácení moci v Asociaci měly spíše zamýšlet nad tím, co budou pod tlakem koronaviru dělat dál. Lze očekávat, že vývoj pandemie znovu zastaví spotřebitelské výdaje a opět zmrazí marketingové rozpočty. To znamená méně reklamy, méně komerční komunikace. 

Jako na absurdní divadlo se pak na mocenský boj v AKA musejí dívat z vlády a z Poslanecké sněmovny. Právě jim totiž komunikační profesionálové s AKA v čele v dubnu adresovali výzvu, aby stát přisypal na své kampaně a na sebeprezentaci dvě miliardy korun. Takový objem peněz by krizí oslabenému oboru byl v dobách padajících inzertních objemů pochopitelně vítanou finanční injekcí. Jenže nyní se pravidla hry změnily a AKA si vnitřním bojem svou vyjednávací pozici podkopala. Jak probůh chtějí tvůrci reklam stát přesvědčit, aby jim přihrál miliardy daňových poplatníků, když sami koronavirové krize využijí leda tak k boji o moc mezi sebou? 

SDÍLET