Koštoval: Nenechme se zaskočit příští krizí. Česko potřebuje funkční systém přípravy

Daniel Koštoval

29. 04. 2020 • 10:00

KOMENTÁŘ DANIELA KOŠTOVALA | V rámci ústředního krizového štábu vznikla před pár týdny podskupina, která dostala za úkol oslovit české firmy a zmapovat, jak jsou schopné zapojit se do dodávek zdravotnických pomůcek. Stojí za to se k tomuto okamžiku vrátit. Mělo se tak totiž stát již dávno, v době „míru“. Právě připravenost z mírových časů je totiž v době krize rozhodující.

 

Příprava pro krizové stavy je standardní prvek bezpečnostního a obranného systému státu, stejně jako potřeba expertní hlavy systému, o čemž jsem na INFO.CZ již psal. Česko má základ systému vybudovaný. Je ale potřeba jej legislativně dotáhnout, aby byl funkční a vláda se přípravami na krizové stavy standardně každoročně zabývala na základě zákonné úpravy.

V době studené války bylo zcela normální, že státy konaly v době míru masivní přípravy pro případ vypuknutí vojenského konfliktu. Existovaly systémy pro mobilizaci osob, věcí i průmyslové výroby. Dnes potřebujeme funkční a robustní systém, který do přípravy pro krize v době míru efektivně zapojí soukromé i státní podniky. Tento přístup je správný za jakýchkoli okolností – tedy ať už si myslíme, že pravděpodobnost krize je velká, či malá. Odhadování věcí budoucích je velmi nejistá záležitost a platí, že skoro nikdy nebude budoucnost taková, jak jsme si mysleli.

Příkladem je obsazení a odtržení Krymu od Ukrajiny v roce 2014 Ruskem. V té době Česko i ostatní evropské země NATO považovaly vznik vojenského konfliktu v Evropě za nepravděpodobný, a pokud by se tak mělo stát – předvídalo se – půjde o záležitost, ke které se bude schylovat mnoho měsíců až let. Rusko překvapilo a obsadilo Krym za dva týdny bez jakékoli varovné doby. Nenaplněnost českých vojenských skladů a nezajištění rychlého doplnění výzbroje a bojové techniky dodatečnou výrobou neodpovídá této nové bezpečnostní situaci, kdy varovná doba je maximálně několik týdnů.

Covid-19 je dalším takovým příkladem. Nikdo nebyl připraven a ochoten věřit tomu, že může nastat opravdu velký problém. Nikdo tedy nebyl připraven již v době „míru“, ačkoli už v lednu přicházely varovné informace. A pak to přišlo během dvou týdnů.

Ani my, ani ostatní země neměli dostatečné množství respirátorů na skladech (ve státních rezervách). Neměli jsme připravené průmyslové kapacity na rychlou výrobu dostatečného množství respirátorů a dalších pomůcek. Dokonce dodnes ani nemáme přehled, které české firmy by takové výroby byly schopny. 

Kdybychom byli dobře připraveni v době míru, dokonce kdybychom měli v lednu alespoň přehled o výrobních kapacitách v Česku, nemuseli jsme vůbec nakupovat v Číně. Vše bychom si dokázali pořídit doma. 

Nutno podotknout, že současný stav je realitou posledních 20 let a je výsledkem zkušenosti s povodněmi. Současná vláda jej zdědila. Žádná předchozí se jej nepokusila změnit k lepšímu, respektive jej rozvíjet úměrně rostoucím hrozbám vojenského i nevojenského charakteru. 

Klíčové trio zákonů

Příprava na krize a krizové řízení, poté co krize vypukne, jsou vtěleny do tří klíčových zákonů:

222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky

240/2000 Sb., o krizovém řízení

241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy

Posledně jmenovaný zákon uvádí v život tzv. systém Hospodářských opatření pro krizové stavy (vžitá zkratka je HOPKS). Součástí systému je mechanismus – Správa státních hmotných rezerv (SSHR) – který je nástrojem pro realizaci opatření. Není to špatný základ.

Uvedený systém má však několik nedostatků, které je třeba odstranit, abychom se v příští krizi opět neocitli v situaci jako nyní s covid-19. Tyto nedostatky jsou:

1/ Uvedené zákony svou literou nejsou spolu dostatečně těsně provázány;

2/ Lepší provázání potřebuje zvláště zákon č. 222/1999 Sb. o zajišťování obrany a zákon č. 240/2000 Sb. o krizovém řízení. Posledně jmenovaný zákon zcela postrádá pasáž týkající se ministerstva obrany – jeho role, mandátu a práv pro přípravu na krize a pro konání v době krize;

3/ Dnes platné zákony nestanovují dostatečně jasně a důrazně pravidla pro fungování ústředních orgánů státu ve smyslu přípravy pro krize v době míru. Gravitační centrum dnes platných zákonů je nesprávně posunuto do fáze fungování v době krize – což je pozdě na to začít teprve řešit výrobu či nákup potřebných produktů a technologií. Je potřeba na úrovni zákona jasně stanovit povinné fungování systému přípravy pro krize v době míru

Konejme ještě před volbami

Jsem přesvědčen, že bychom neměli otálet a novelizaci příslušných zákonů provést co nejrychleji. Důsledky krize v souvislosti s covid-19 rozkolísaly celý mezinárodní systém a ekonomiku. Zároveň dochází k urychlení řady negativních trendů v mezinárodních vztazích včetně např. oslabování solidarity uvnitř EU. 

Pokud jde o časové lhůty českého legislativního procesu, není problém novelizaci příslušných zákonů bez problémů stihnout do parlamentních voleb v r. 2021. Za předpokladu, že začneme hned. Potřebujeme přeci být co nejlépe připraveni.

SDÍLET