Nadšení střídá deziluze… Češi jsou mistry světa v rychlých změnách extrémních nálad, ale panika (ani dnes) není namístě

KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | Že zelená unijní politika je „dálnicí do pekel“, vědí klasici patnáct let. O tom, že na evropském energetickém nebi hrozí zatmění, se začalo intenzivně psát v roce 2021, když Evropská komise stáhla z trhu emisní povolenky a zároveň už se citelně projevilo masivní vypínání uhelných – a v Německu i jaderných – elektráren. Kdo se ani tehdy neprobral, měl možnost zažít nával opravdového strachu minulý rok pár dní před Vánoci, kdy předčasně začal „nadělovat“ ruský Děda Mráz. Tehdy nás nakonec zachránilo pár lodí s kapalným plynem.

Když jsem tehdy prohlašoval, že pokud se problém s drahými energiemi nevyřeší, hrozí Česku státní převrat a Evropské unii rozpad, působil jsem jako ojedinělý šílenec. Uběhlo osm měsíců, ministr spravedlnosti Pavel Blažek řekl totéž a najednou jako kdyby všichni procitli ze zeleného snu. Strašení začala být plná média, včetně těch liberálních, která do poslední chvíle propagovala Green Deal. Přitom ve skutečnosti nás to mělo uklidnit. Šlo totiž o důkaz, že vláda konečně bere problém opravdu vážně.

Tento překmit z jedné krajní polohy do druhé není výjimečný, spíše je pro nás typický. Během pandemie koronaviru vše probíhalo stejně, jak přes kopírák. Napřed blazeovaná bagatelizace hrozby a pak ze dne na den panická hrůza. Pravda, tehdy jí nahrávalo i neskutečně chaotické a neprofesionální chování premiéra Andreje Babiše, který měnil názory z hodiny na hodinu, čímž rozhodně nemohl občany uklidnit, spíše naopak. Petr Fiala je pro změnu na slovo skoupý, což je o něco lepší.

Schopnost přecházet z extrému do extrému potvrzují i známí „bojovníci proti systému“. Za covidu pořvávali, ať je stát nechá být, že mu do jejich zdraví nic není a oni jsou svobodní lidé, umějí se o sebe postarat sami a nepotřebují zvláštní opatření. Nyní stejně hlasitě křičí, že vláda musí okamžitě zasáhnout a vyřešit jejich problém s energiemi. Podobně se chovají aktivisté a novináři, kteří léta tvrdili, že systém obchodování s elektřinou v EU je tržní a generuje „správné“ ceny. Nyní jsou náhle „špatné“ a kabinet s nimi musí něco udělat.

sinfin.digital