KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | Před půl rokem byl Petr Fiala coby kandidát na premiéra outsider. Až třetí za Ivanem Bartošem a Andrejem Babišem. Ať už zvítězil zaslouženě, či nikoli, ať byl či je podceňovaný či přeceňovaný, nyní je to jedno. Prostě je předsedou vlády, a jestliže dosud závisel na mínění druhých, nyní je na něm rozhodovat a psát vlastní dějiny. To je zcela nová zkušenost, na kterou ho nemohlo připravit nic.
Když ODS v dubnu slavila 30. narozeniny, napsal jsem: „Že by se blok Spolu dostal do vedení, to se nyní nezdá, leč do voleb je daleko. Je však třeba soustředit se na to být ‚dobří‘, ne za každou cenu ‚lepší‘. I kdyby z toho bylo jen druhé místo ve vládě, měla by to ODS brát jako štěstí a příležitost, že se do ní dostane, a to zejména díky změněné politické situaci.” A to jsem byl ještě odvážný, když jsem vůbec připouštěl, že by se Fialou vedená koalice mohla dotáhnout na Piráty-STAN, za nimiž zaostávala o deset procent.
Nakonec se z onoho „být dobrý“ stalo „být vítězný”. Fiala a spol. na sto procent zužitkovali onu slabou naději, již jsem jim dával: „Občanští demokraté však mají proti Pirátům jedinou podstatnou výhodu. Jsou autentickou středopravou stranou s dlouhou historií vedení státní správy. Pro příslušníky středních vrstev, o které tu běží, mohou představovat větší jistotu a naději na stabilitu.” Pravda, nahrál jim kolaps Bartoše a jeho lidí, kteří neustáli špinavou kampaň, již proti nim vedlo ANO. Ale štěstí přeje připraveným.
Akademik s dobrou pověstí
Vůbec se Fiala stal mužem, který se ocitl vždy ve správnou chvíli na správném místě. Akademik s dobrou pověstí byl po ruce, když ODS padla takřka na dno a zoufale potřebovala lídra nezatíženého minulostí. Nestraník a ministr školství v Nečasově vládě, který do partaje vstoupil po volbách v roce 2013, v nichž za ni získal mandát, se stal předsedou po pouhých dvou měsících členství. Stabilizoval preference a vylepšil pověst otřesenou prokurátorským pučem i tím, co se dělo předtím. Ale nešlo o velkou hitparádu.
Ve volbách v roce 2017 se volební výsledek ODS zvýšil na 11,32 procenta oproti 7,72 procenta, jichž dosáhla čtyři léta před tím. Získala tak druhé místo, ale daleko za vítězným ANO a jen velmi těsně před Piráty a SPD. I to stačilo straně na velké oslavování. Jenomže pak se dlouho nedělo nic, preference stagnovaly. Poté přišel étos Letné a tlak vytvářený demonstracemi Milionu chvilek pro demokracii, aby se rozbitá opozice sjednotila. Petru Fialovi, Marianu Jurečkovi a Markétě Pekarové Adamové se podařilo vytvořit SPOLU.
