KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | Co stojí mezi Andrejem Babišem a Strakovou akademií? Nejsou to obstrukce končící vlády, ani nějaké „zdržování“ prezidenta. Pouze jeho střet zájmů brání tomu, aby byl jmenován a mohl ihned sestavovat svůj kabinet. Dá se to řešit? Dá – a dokonce strašně snadno. Stačilo by k tomu, aby měl vítěz voleb dobrou vůli, hrál s občany fér a nadřadil zájmy země nad ty svoje.
Než se dostanu k onomu rychlému „smetení problému se stolu“, napřed popíši, co hrozí Česku, kdyby se Andrej Babiš stal premiérem a pořád zůstával ve střetu zájmů.
Připomeňme si, proč je tak obrovský problém, že potenciální předseda vlády vlastní obří holding, který obchoduje se státem a získává miliardové dotace z domácích i z unijních zdrojů. Prostě proto, že EU odmítá tolerovat, aby peníze daňových poplatníků šly do kapes mocných v členských státech. Na to jsme narazili v letech 2017–2021, kdy byl Babiš premiérem a zároveň „konečným vlastníkem“ Agrofertu, napojeného na tyto penězovody.
Je třeba zdůraznit, že je úplně jedno, zda šéf kabinetu firmu vlastní přímo nebo přes svěřenské fondy. Jako člověk, který má zásadní vliv na přidělování veřejných peněz, ať už jde o zakázky či dotace, nesmí mít jakýkoli prospěch ze společnosti, jíž plynou veřejné prostředky, dokonce ani v budoucnu.
To jsou evropská pravidla, takže i kdyby nová vláda zrušila příslušnou pasáž českého zákona o střetu zájmů, Babišovi (a nám taky) by to bylo k ničemu.
Evropa je přísnější než Česko
Unijní normy jsou dokonce přísnější, a to právě v definici vlastnictví. Proto uložení Agrofertu do svěřenských fondů nezměnilo nic na skutečném stavu a zákazu, aby bral dotace a zakázky. A stejně by asi dopadlo i hypotetické umístění do takzvaných „slepých fondů“, jak to funguje v USA.
Jedině že by Babiš souhlasil s tím, že správce může holding bez jeho souhlasu prodat, čili by (logicky) ze zhodnocení ceny firmy během své vlády sám neměl nic. Ostatně „slepý fond“ zvolil Donald Trump během prvního prezidentského období, aby se posléze ukázalo, že tím střet zájmů nevyřešil.
Nicméně nezacházejme do podrobností – je na Andreji Babišovi, co udělá, aby vyhověl požadavkům. Uvádím to jen jako ilustraci, že vůbec není snadné a ani rychlé vyřešit takovýto střet zájmů. Aby vše bylo zcela bez pochyb, fakticky to zřejmě nelze zařídit jinak než prodejem či darováním firmy.
Někdo může namítnout: a co kdyby se Agrofert vzdal všech veřejných peněz? Ano, tohle by zafungovalo. Ale takřka jistě by to holding přivedlo k bankrotu, protože především zemědělské dotace tvoří podstatnou část jeho zisku. Neboli takovému slibu není radno věřit – kdo se smrtelně vážně zaváže k tomu, že vlastní firmu přivede zu grunt?
Kdyby Babiš tajenku střetu zájmů po svém jmenování premiérem nevyluštil, prezident by s tím už nemohl dělat nic.
Nyní k tomu, co by se stalo, kdyby lídr ANO opět nedokázal střet zájmů vyřešit korektně. A zda lze vůbec čekat, že to případně udělá do třiceti dnů po jmenování?
Pokud se mu to nepovedlo za čtyři roky u vlády (takže jsme měli strašlivou ostudu v Evropské unii a nyní soudy žádají po Agrofertu vrácení vyplacených miliard), pokud nic nevymyslel za stejnou dobu v opozici a ani po měsíci od voleb stále není jasného nic, může prezident věřit Babišovu slibu, že vše zařídí „ex post“, tedy až se chopí moci?
Zatím se nezdá, že by Petr Pavel chtěl riskovat. Žádá po vítězi voleb, aby vše veřejně vysvětlit ještě před tím, než ho ustaví premiérem. Takový požadavek je zcela v národním zájmu České republiky i ve shodě s výlučnou ústavní odpovědností hlavy státu za výběr předsedy vlády, již má v prvních dvou pokusech. Neboť kdyby Andrej Babiš tajenku střetu zájmů nevyluštil, zůstal by i tak v čele exekutivy, a prezident by s tím už nemohl dělat nic.
Babiš střet musí vyřešit, jinak to odneseme všichni
Co by to pro nás znamenalo? V krajním případě zastavení možnosti čerpat z unijních fondů. Což by mělo dalekosáhlé důsledky zejména pro chudší regiony – tedy i na voličskou základnu hnutí ANO. Nemluvě o tom, že bychom dostali v EU pořádný „černý puntík“, a to už podruhé... Samozřejmě, Babiš by si mohl zařídit dotace a zakázky z českých peněz, třeba i ve větším objemu, ale to by znamenalo, že se na Agrofert složíme tak nějak všichni.
Opravdu je nutné si uvědomit, že lze možná „obelstít“ legislativu kolem střetu zájmů doma, ale ne na evropské úrovni. Zde by Babišovi nepomohla ani změna českého zákona. Jemu by vypadly miliardy a nám všem možná stovky miliard. Tak velká ekonomická (ale i morální) škoda jen kvůli jednomu člověku, který sedí na dvou židlích a neumí si vybrat jen jedni z nich?
Pokud Petr Pavel nechce, abychom se dostali v Evropské unii na periferii a aby čeští občané dopláceli na střet zájmů premiéra, je jasné – a také legitimní – trvat na vyřešení problému před jmenováním. I kvůli zkušenostem z prvního Babišova funkčního období. Nicméně, i když dělá vše správně, musíme čekat, že vznikající koalice a její exponenti v médiích začnou křičet: „Prezident zdržuje! Nerespektuje výsledek voleb! Ať Babiše jmenuje hned!“
V tomto by ale měla mít hlava státu maximální podporu. Tvrzení, že premiér má po jmenování dle zákona třicet dní času, je – ve světle toho, že osm let neudělal nic – zcela irelevantní. Navíc už měl měsíc od voleb. A může mít další před jmenováním. Místo toho říká: předsedou vlády chci být hned, střet zájmů začnu řešit až pak. To nebudí příliš důvěry…
Víte, co je „lex Babiš“? Ne, opravdu to není zákon o střetu zájmů, skutečnost je daleko „mrazivější“
Andrej není jediný kandidát na premiéra
Musíme předpokládat, že tohle zabere mnohem více času. Holding Agrofert není malá či střední firma. Nicméně existuje způsob okamžitého vypořádání střetu zájmů. Jak? Andrej Babiš za sebe navrhne do čela vlády jiného zástupce ANO. Pak bude mít libovolně času – tři měsíce, půl roku, rok... Teprve až se zbaví konfliktu mezi osobním a veřejným blahem, provede se výměna a nastoupí on. A je to!
Tohle by bylo nejlepší a nejčistší řešení pro všechny. Stoosmička by ihned mohla začít vládnout a občané by neměli premiéra zatíženého střetem zájmů.
Jistěže nelze vítěze voleb nijak nutit, aby takto postupoval. Pak ovšem veškeré další zdržení a komplikace půjdou za ním, v žádném případě ne za hlavou státu. Ta jen hlídá dodržování pravidel. Vítězstvím ve volbách nezískal Andrej Babiš automaticky patent k tomu, aby je porušoval a ohýbal, jak se mu to hodí.
Prezident není „stroj na podpisy“. Kdyby ústavodárce nechtěl, aby nesl odpovědnost za to, koho jmenuje předsedou vlády, svěřil by onu kompetenci rovnou Sněmovně. Takto by i na jeho hlavu padla spoluvina za škody, jež by nám všem vznikly, kdyby jím designovaný premiér zůstával ve střetu zájmů.
Když fauluješ, když nehraješ fér, nerozčiluj se na rozhodčího. Petr Pavel dělá přesně to, co dle konstituce musí...
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
