GLOSA MARTINA SCHMARCZE | Lídr ANO si docela často stěžuje na tzv. lex Babiš. Čímž myslí novelu zákona o střetu zájmů, která zakázala firmám vlastněným členem vlády pobírat dotace a dostávat veřejné zakázky. Jenomže tak tomu není, tato legislativa je standardní a platí i na úrovni Evropské unie, dokonce v přísnější podobě. Kdepak, jen a pouze kvůli Andreji Babišovi se měnily úplně jiné paragrafy – a navíc v jeho prospěch.
Pravda, po roce 2013 vyvstala potřeba kvůli Andreji Babišovi novelizovat střet zájmů. Ten do té doby zakazoval premiérovi a ministrům přímo podnikat, či působit v řídících orgánech právnických firem.
Nikoho do té doby nenapadlo, že by někdo mohl vlastnit obří holding, který podniká se státem a vedou k němu veřejné penězovody. Takže se doplnila ustanovení, která sice nezakázala magnátům usednout v kabinetu, ale jejich firmy odřízla od erárních peněz.
Evropská pojistka proti střetu zájmů
Tyto paragrafy jsou ovšem obecné povahy. Navíc obdobná pravidla platí v EU, přičemž jsou definována tvrději. Takže když pozdější premiér obešel český zákon o střetu zájmu tím, že své firmy „zaparkoval“ ve svěřenských fondech, narazil právě na unijní směrnice. Podle nich totiž stále zůstával skutečným vlastníkem Agrofertu, a ten tak neměl nárok na národní a evropské dotace ani na veřejné zakázky.
Síla unijní regulace se potvrdila později, když soud rozhodl, že Babišův holding má vracet miliardy, které obdržel v době, kdy on vedl vládu. Dokonce včetně nárokových dotací na hektar, což je pro Agrofert těžká rána, neboť obhospodařuje na 1500 kilometrů čtverečních zemědělské půdy a tedy to pro něj znamená obří výpadek příjmů. Jak to celé dopadne, bude ještě zajímavé. V každém případě si pamatujme – novela střetu zájmů NENÍ „lex Babiš“.
Pouze kvůli novému ministru financí se upravovala úplně jiná legislativa. A to služební zákon přijatý za Sobotkova kabinetu. V něm se explicitně vyjmuli členové vlády z okruhu jmenovaných funkcionářů, na které se vztahuje lustrační zákon (ten se do té doby obecně aplikoval na celou veřejnou správu, aniž by explicitně zmiňoval ministry). Tím došlo k paradoxní situaci, kdy všichni úředníci potřebují čisté lustrační osvědčení, ale jejich šéf nikoli.
Ano, k této úpravě došlo kvůli jedinému člověku. I když vlastně až ex post, neboť v té době už byl Babiš členem vlády, do níž ho jmenoval Miloš Zeman, který v rozporu s do té doby platnými zvyklostmi nepožadoval od nominovaných ministrů dodat negativní „lustrák“.
Ale jak známo, exprezident se neobtěžoval ani s dodržováním litery ústavy a jmenoval si vlastní vládu bez důvěry a proti vůli Sněmovny, čímž hrubě nerespektoval výsledek voleb.
Takže až zase uslyšíte o „lex Babiš“ v souvislosti se střetem zájmů, vězte, že tomu tak není. Nejde tady o vlastníky firem, ale o udavače StB, jimž se speciálním zákonem povolil vstupu do kabinetu. Ačkoli možná brzy už půjde nikoli o jednoho, ale o dva takové členy vlády. Takže nově budeme mluvit o „lex Babiš-Klempíř“?
Nakonec se ovšem nad „vykostěním“ lustračního zákona dnes už asi pozastaví málokdo. Tímto považujme étos devadesátek za definitivně mrtvý.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
