Je to nečekané spojení dvou výrazných tváří tuzemské finančně-investiční scény. Na jedné straně šéf kontroverzního blockchainového projektu XIXOIO Richard Watzke, na straně druhé někdejší ředitel Komerční banky, nyní populární podcaster, investor a „finanční guru“ Radovan Vávra. Zatímco Watzke přišel s blockchainovou platformou, skrze kterou mohou firmy získávat od investorů nový kapitál, Vávra je první vlaštovkou, která si pro tento kapitál, v tomto případě stovky milionů korun, jde. Všechno to má několik poměrně významných „ale“ – a základní poučka pro retailového investora by tak měla nadále znít: k celému projektu přistupujte extrémně opatrně.
Kdo během covidových měsíců alespoň na skok zabrouzdal do byznysové rubriky tuzemských zpravodajských webů, nemohl jména Radovana Vávry a Richarda Watzkeho minout. Obou bylo ve veřejném prostoru víc než dost – Watzke zaujal například svým emotivním rozhovorem pro Seznam Zprávy, o Vávrovi (a s Vávrou) zase v poslední době vychází alespoň jeden článek denně a tempo se významně zvýšilo, spočítal novinář Jakub Zelenka.
Nyní se obě výrazné osobnosti pouštějí do společného byznysového projektu. Zda tohle spojení bude ku prospěchu tuzemské investiční scény, ale ukáže až čas.
Mezi šílenstvím a genialitou často vede jen velmi tenká hranice, říká se, a podobné je to i s průlomovými inovacemi. Právě za bezprecedentní inovaci přitom Richard Watzke svůj investiční ekosystém vydává – a to navzdory varování České národní banky, ministerstva financí nebo řady respektovaných ekonomů a zástupců blockchainové komunity.
Jakým územím v případě Watzkeho a Vávry tato „tenká červená linie“ vede? Propozice Richarda Watzkeho je taková, že přináší unikátní nástroj, blockchainový ekosystém, který slouží – mimo jiné – k propojování nadějných byznysových projektů a investorů, kteří do nich chtějí dát peníze. A aby to dokázal na konkrétním případě, domluvil se právě s populárním Vávrou, který si jde prostřednictvím této unikátní platformy se svou firmou SimpleCell pro kapitál.
Proces takového propojení – „tokenizace“ – je v podstatě obdobný, jako když firma upisuje prostřednictvím primární emise své akcie na burze. XIXOIO oproti burze nabízí větší flexibilitu a nižší finanční nároky, ale výměnou za neregulované prostředí a rizika.
Celý projekt tak má stále řadu „ale“, která často vyplývají právě ze zcela chybějící regulace. Ostatně v souvislosti s projektem padala v uplynulých měsících slova jako podvod, švindl, či dokonce Ponziho schéma, byť – a to je podstatné dodat – nikdo Watzkemu nic takového nedokázal. A nedostatkem snahy to rozhodně nebylo.
I Vávra na středečním oficiálním představení této spolupráce situaci zlehčoval a XIXOIO svým jménem zaštítil. „Pokud byste si z dnešního představení měli něco odnést, tak právě to: k projektu mám naprostou důvěru, pokud by to bylo Ponziho schéma, šlo by o ten nejdražší podvod na světě,“ uvedl Vávra. Ten měl podle svých slov možnost nahlédnout do „technologických střev“ celého projektu, kde nazřel skutečnou hodnotu – a rozhodl se prostřednictvím společnosti „tokenizovat“ jednu ze svých firem: SimpleCell.
