KOMENTÁŘ VOJTĚCHA KRISTENA | Leoš Mareš: Zpěvák v kožichu, moderátor, profesionální celebrita. A také jeden z prospektorů českého influencer marketingu, jehož sociální sítě jsou pečlivě namazaným strojem na peníze. Tedy byly. Letos na jaře se totiž Mareš ze svého Instagramu nečekaně stáhnul – a až nyní promluvil o tom, co ho k tomu vlastně vedlo.
Marešův instagramový účet můžete bez nadsázky připodobnit třeba k investičnímu bytu v Praze nebo k akciím Nvidie. Jde zkrátka o výnosné aktivum, které si Mareš vybudoval – jak je u něj zvykem – tvrdou prací. Byl jedním z prvních tuzemských skutečně velkých influencerů a přitáhl si k sobě více než milionovou komunitu followerů; díky tomu si mohl u komerčních spoluprací říkat o statisícové částky za pár postů.
O to víc se v bulváru propíralo, když se Mareš loni, jen den před Vánocemi, z této sociální sítě zcela stáhnul. Od té doby se na ni vrátil jen jedinkrát – letos na jaře na svůj tradiční charitativní „DobroDen“, během kterého vybral na „dobrou věc“ přes milion korun. I to ukazuje na gravitační sílu jeho účtu. Jenže od té doby... ticho po pěšině.
Najednou jsem si uvědomil ten fakt mé existence v daném okamžiku...
moderátor, bavič, zpěvák, tanečník, influencer
O důvodech Marešova ústupu ze sociálních sítí se hojně spekulovalo, na přetřes přišla i jeho údajná nevěra. Jenže věc je nakonec o dost jednodušší. Jak Mareš nyní vysvětlil v rozhovoru pro Praha TV, na Instagramu ho trápily právě věci kolem reklam a komerčních spoluprací.
„To není nic, co by mě bavilo,“ uvedl Mareš, který se chce mnohem víc soustředit na „teď a tady“ zážitky než na vytváření obsahu na sociální sítě. „Zjistil jsem, že mi to nechybí. Najednou jsem si uvědomil ten fakt mé existence v daném okamžiku.“
Mareš posledních dvacet let patří k nejlépe vydělávajícím – ale také k nejtvrději pracujícím – moderátorům, což v souvislosti se svým odchodem z Instagramu podrobil jisté introspekci. „Zjistil jsem, že když nebudu tolik utrácet, nemusím ani tolik vydělávat. Nemusím jezdit jako blázen,“ dodal Mareš.
Marešův odchod z Instagramu „po anglicku“ i důvody, které za ním stojí, však nejsou zase tak velkým překvapením. Naopak. Odpovídají totiž trendu, který nedávno popsal deník Financial Times.
Ten na základě studie s 250 tisíci respondenty naznačuje, že sociální sítě mají svůj vrchol za sebou, protože doba, kterou nich trávíme, od roku 2022 klesá.
"It has gone largely unnoticed that time spent on social media peaked in 2022 and has since gone into steady decline."
— Stefan Schubert (@StefanFSchubert) October 3, 2025
By @jburnmurdoch pic.twitter.com/ZHDSr9Eqc6
Nechápejte to špatně. Průzkum neříká, že sociální sítě za rok či dva skončí a Meta že zbankrotuje. Zároveň však vizualizovaná data (viz výše) ukazují na jasnou změnu našeho chování, která je o to důležitější, že jejím tahounem je mladá generace – generace „zetkařů“.
Data deníku Financial Times navíc nejsou ojedinělá. K tomu, že na sociálních sítích na Západě trávíme v posledních pár letech méně času, dospěly i další průzkumy. Švédská studie například ukázala, že tamní děti a mladiství tráví u obrazovek stále méně času. Ten klesá ve všech věkových kategoriích, největší „sešup“ je však u devíti- až dvanáctiletých dětí, kteří sledování různých displejů mezi lety 2022 a 2025 omezily o 40 minut týdně.
A k podobným závěrům dospěla i letošní zpráva We Are Social, která zjistila, že čas strávený britskými uživateli na sociálních sítích se meziročně snížil přibližně o deset procent – na hodinu a třicet sedm minut. Jako jeden z důvodů poklesu zpráva cituje všeobecnou snahu o „digitální well-being“ či větší pozornost, kterou věnujeme našemu online chování a času, který ve virtuálním světě strávíme.
Jistě najdeme i další vysvětlení. Tím, které se nabízí, je vliv koronavirové krize a všeobecných lockdownů na začátku 20. let 21. století, které vedly právě k intenzivnějšímu používání sociálních sítí. S uvolňováním restrikcí je pak jen logické, že lidé sociální sítě nepoužívají tak často.
Toto vysvětlení však vykresluje jen částečný obrázek – a mimo jiné vůbec nevysvětluje, proč nyní trávíme na sociálních sítích méně času, než v roce 2019 – tedy před vypuknutím covidu.
Tím nejdůležitějším faktorem tak nejspíš není ani covid, ani proměna nás samotných, nýbrž změna sociálních sítí. Ty ve svých začátcích vznikaly na myšlence spojování lidí a sdílení zážitků. Současná uživatelská zkušenost je však zcela odlišná: Sociální sítě jsou brutálně optimalizované na výkon a na co nejefektivnější cílení algoritmů, které jen přepínají mezi kontroverzním (ten funguje) a partnerským (ten to zaplatí) obsahem.
Faktorem, který navíc do obsahu sociálních sítí stále více promlouvá, je umělá inteligence, která dokáže feedy proměnit v nekonečný vodopád sice precizních, ale v důsledku uniformních a otupujících příspěvků. Upřímně vzato – není divu, že stále více lidí dobu strávenou na sociálních sítích omezuje a svou pozornost směřuje jinam. Namísto sociálních sítí totiž Facebook, Instagram & spol. totiž stále více připomínají sítě antisociální.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
